„Není absolutně žádná jistota ohledně toho, že budou úřadem prodlouženy,“ prohlásila na nedávné konferenci Digimedia předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Helena Továrková. Zároveň připomněla, že Mezinárodní telekomunikační unie bude o další budoucnosti nynějšího televizního pásma rozhodovat za dva roky. Operátoři totiž žádají další a další místo „ve vzduchu“ pro rychlý internet. Kvůli tomu proběhla i poslední změna televizního vysílání z formátu DVB-T na DVB-T2.

V reálu by to ale znamenalo, že lidem by k dispozici zůstaly jen placené kabelové či satelitní televizní kanály a také zpoplatněná televize přes internet. Terestrický příjem v Česku přitom dnes využívá přes polovinu domácností, skoro nejvíce v Evropě. 

Stoupají také ceny piva, například za Plzeňský Prazdroj si lidé na půllitr od začátku října připlatí téměř 50 haléřů.
PŘEHLEDNĚ: Rekordní drahota v ČR: Lidé si připlatí za energie, bydlení i jídlo

Operátoři pozemních televizních sítí proto věří, že tento způsob příjmu signálu bude možný i za deset let. "Je to bezplatný příjem, zatímco kdyby se k domácnostem dopravoval signál jakýmkoliv jiným způsobem, musely by za něj platit," uvedl generální ředitel Českých radiokomunikací Vít Vážan.

Nyní domácnosti platí jen koncesionářský poplatek České televizi (ČT) ve výši 135 korun měsíčně. Tuto povinnost navíc nemají ti lidé, kteří sledují programy ČT přes službu iVysílání a nevlastní televizní přijímač. „Současná legislativa předepisuje České televizi jako prioritní provozovat terestrické vysílání,“ uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Definuje poplatníka jako toho, kdo drží klasický televizní přijímač a vůbec neuvažuje o tom, že by bylo možné ho přijímat prostřednictvím internetu a sledovat ho na tabletu, mobilu nebo počítači,“ podotkl Dvořák.

Možné omezení či zrušení bezplatné pozemní televize zatím odmítají i politici. „Neumím si představit situaci, že by lidé neměli automaticky příjem signálu základních pořadů,“ řekl Deníku poslanec ANO Patrik Nacher ze sněmovního podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. Stejně tak místopředseda ODS Martin Kupka je přesvědčen, že by úřady neměly diváky ke změnám nutit. „Další vývoj určí technologický vývoj a volba lidí, ne další státní regulace,“ uvedl Kupka. „Věřím, že k tomu bude docházet tak jako tak, ale že k tomu nepotřebujeme takové strašení,“ dodal.

Od televize k internetu

Na změny, které přinese vývoj technologií, sází předseda zmíněného podvýboru, poslanec Pirátů Martin Jiránek. „Je potřeba sledovat trendy, jak to udělají státy, které budou technologicky o krok dál, a vzít si od nich inspiraci,“ řekl Jiránek Deníku.

Facebook.
Tvrdá realita. Když potřebují něco skrýt, je pro mocné vypnutí internetu hračka

Očekává, že k sledování televize přes internet budou diváci postupně přecházet sami, ostatně mladší lidé tak již nyní sami činí. „Podle statistik je už dnes 90 procent seniorů na internetu,“ připomněl Jiránek.

V roce 2030 budou do důchodu odcházet lidé narození v roce 1965, kteří internet obvykle dokážou používat bez potíží. Pokud by ale dosavadní způsob příjmu signálu využívalo jen zanedbatelné množství diváků, mohlo by být podle Jiránka pro stát levnější jim na internet finančně přispět, než udržovat nákladné terestrické vysílání pomocí vysílačů na kopcích.