Magda Faltová varuje, že zaměstnávání cizinců především z Ukrajiny je v České republice dlouhodobě nastaveno problematicky a uprchlíci čelí mimo jiné vykořisťování. „Setkáváme se často s tím, že migranti buď nedostanou zaplaceno vůbec, nebo podstatně méně, než by měli dostat, popřípadě se jim ze slíbené mzdy odečítá velká částka za ubytování,“ upozornila.

Ukrajinští vojáci pomáhají poraněné seniorce
Je jim přes devadesát a mají vztek. Invaze připomněla ženám druhou světovou

Ti, kteří Ukrajincům dávají práci, jsou dle slov odbornice někdy zaměstnavatelé jen v uvozovkách, protože žádná pracovní smlouva ve skutečnosti neexistuje. „Slíbí dotyčnému, že za něj vyřídí všechny papíry, a nakonec nevyřídí nic. Pak tito lidé pracují v šedé ekonomice, mohou sice ze dne na den začít, ale také skončit,“ dodala ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Situace je o to horší, že se popsaný dlouhodobý problém teď začíná týkat válečných uprchlíků, kteří podle Faltové často nemají dostatek informací a nevědí, na koho se obrátit, když například ztrácejí provizorní bydlení. „Někteří se pak stávají snadnou kořistí pro podvodníky. Vezmou cokoliv, co se naskytne,“ konstatovala.

Zločinci? Ne, oběti

Lidem utíkajícím před ruskou agresí nepomáhá ani to, že s nimi někteří spojují nebezpečí zvýšené kriminality. Podle Marie Jelínkové z Katedry veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze přitom více než dvě desítky studií na toto téma dospěly k závěru, že oblasti s větším počtem přistěhovalců mají přibližně stejnou, nebo dokonce i nižší míru kriminality, než je v dané společnosti běžné. „Jednalo se dokonce i o studie, které tam nějaký vztah chtěly najít. Musely konstatovat, že kriminalita přistěhovalců nebývá vyšší než u místních obyvatel,“ informovala expertka, jež se věnuje integraci migrantů a je členkou na fakultě nově vzniklé Expertní skupiny pro Ukrajinu.

I podle Jelínkové uprchlíci naopak často bývají sami oběťmi. Mezi obzvláště zranitelné přitom patří ženy s dětmi, které tvoří většinu nově příchozích migrantů z Ukrajiny. I proto, že nezřídka míří do části pracovního trhu, kde se pohybují nedůvěryhodní zprostředkovatelé práce. To potvrzuje i Klára Holíková z právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci. „Někdy postávají přímo před Krajskými centry pomoci a snaží se odchytit uprchlíky dříve, než se registrují. Slibují, že jim zařídí vízum, práci i bydlení, aby tak získali závislost na zaměstnavateli, kterého jim dohodí,“ popsala Holíková.

Civilisty, kteří se skrývali v mariupolských ocelárnách Azovstal, převezly autobusy do Záporoží
Přeživší z bunkru pod Azovstalem: Každý den byl hazard se smrtí, vzpomínají

Pro řešení problémů radí Jelínková mimo jiné vytvořit databázi uprchlíků, aby každá obec měla přehled o tom, kolik a jakých lidí na jejím území bydlí a v jaké situaci se nachází. „Spousta Ukrajinců žije v soukromém ubytování, většinou šlo ze strany Čechů o velmi velkorysý čin, ale svou neformálností často vytváří podhoubí právě pro kriminalitu páchanou na migrantech,“ poznamenala.

Kriminalita cizinců v Česku

Počet cizinců v Česku dlouhodobě stoupá.

Počet trestných činů od roku 2008 postupně klesá.

Například v roce 2019 stáli cizinci za zhruba devíti procenty objasněných trestných činů, přičemž do této statistiky bylo započítáno i 10,8 milionu zahraničních turistů, kteří v daný rok Česko navštívili.

Zdroj: Expertní skupina pro Ukrajinu na FSV UK