Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již po středečním zasedání kabinetu uvedla, že předloží návrh na kompenzační bonus ve výši 500 korun denně pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců. Stát by měl peníze vyplácet malým firmám za celou dobu uzavření či omezení činnosti vládními nařízeními kvůli epidemii koronaviru. Musí ale jít o převažující činnost.

„Kompenzační bonus bude činit 500 korun a rámcem je nouzový stav. Samozřejmě dny budou nabývat s tím, jak jsme podnikání omezovali. V zákonu bude nastaveno, že pokud by došlo k prodloužení nouzového stavu, bude to platit i během toho dalšího,“ upřesnila Schillerová. Žádat mohou také osoby závislé z nejméně 80 procent na omezených provozech, jde například o dodavatele či subdodavatele.

Nakupování v čase koronaviru. Ilustrační foto
Koronavirus „snížil“ mzdy číšníkům i prodavačům. Kolik si kdo průměrně vydělal?

O podporu mohli žádat OSVČ a společníci malých firem do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil také 500 korun denně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Finanční správa obdržela přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun.

Odklad EET

Vláda schválila také další odklad elektronické evidence tržeb (EET), a to do konce roku 2022. Bude se týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.

„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a dnešní konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí,“ uvedla Alena Schillerová.

Program COVID III

Resort financí prosadil také prodloužení záruk z programu COVID III, zatím do poloviny příštího roku. Prostředky navíc nově bude možné využít i na investice, schválila vláda. „Předpokládáme, že zájem o úvěry bude dál, možná i vyšší,“ uvedla Schillerová. Rámec zákona má být prodloužen až do konce roku 2021.

Malé prodejny na vesnicích, kde žijí nastálo většinou jen důchodci, nájemce hledají těžko.
Malé vesnické obchůdky letos zachránili starousedlíci. Kvůli strachu z covidu

Program funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Evropská komise (EK) prodloužila výjimku na programy, jako je COVID III, do poloviny příštího roku. Podle Schillerové se tak návrh na prodloužení programu až do konce roku bude muset ještě s EK dojednat. Podle České národní banky v programu COVID III k 2. říjnu bylo schváleno 1998 žádostí za 12,2 miliardy korun. Kapacita programu je 500 miliard.

Ošetřovné pro živnostníky

Dalším návrhem, který vláda na dnešním jednání přijala, je ošetřovné pro živnostníky, které koronavirová opatření postihla. To bude vypláceno ve výši 400 korun za den. „Za předpokladu, že byla zavřena škola a mají děti do 10 let mohou čerpat z programu ošetřovné,“ uvedla Schillerová.

Polní nemocnice v Letňanech

Vláda přijala také návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly na vyhrazení dalších 500 akutních a 1500 běžných lůžek pro potřeby léčby pacientů s koronavirem. Nakoupeny budou také další respirátory, uvedl ministr.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Roman Prymula: Nakažení budou přibývat ještě nejméně dva týdny

Nařídila také výstavbu polní nemocnice, která bude poskytovat péči pacientům s covidem. Zařízení v Letňaněch má pojmout až 500 lůžek. Armáda jich poskytne 100, zbytek bude ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Armáda je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) schopná nemocnici vybudovat do deseti dnů od vydání nařízení vlády. „Nepočítáme, že by nemocnice byla ihned zapojena do systému, bude kapacitou rezervní. Bude navvázána na Nemocnici Na Bulovce,“ doplnil Prymula

Vzhledem k velikosti nemocnice v ní bude muset vedle vojenského být i civilní personál. SSHR má 2500 lůžek a je připravena k jejich rychlému vyskladnění a dovozu na místo určení.