Kliknutím zvětšíteKomise, výsledky jejíhož zkoumání jsou pro Evropskou komisi zásadní, také vyvrací některé zásadní argumenty ekologických organizací proti výstavbě jaderných elektráren. JCR uvádí, že pokud se jaderný odpad skladuje v geologickém podloží, nepředstavuje žádné významné riziko. Připouští však, že pro potvrzení tohoto vědeckého názoru by byla třeba ještě delší doba skladování jaderného odpadu.
Zpráva JCR sice také sice připouští, že něco takového jako stoprocentní bezpečnost jaderných elektráren není možné. Ale pravděpodobnost jaderné havárie je extrémně nízká, také proto, že se v nových jaderných elektrárnách u EU už výhradně používají jen vyspělé reaktory třetí generace.
Atom je povolený, ale nepodporovaný
Podle serveru Euractiv Evropská komise od loňska pracuje na podrobnostech tzv. taxonomie udržitelných investic, která je součástí zelené politiky EU. Legislativa má přinést větší transparentnost do investičního prostředí a zabránit tzv. greenwashingu, tedy klamnému označování produktů a činností za šetrné k životnímu prostředí. V současné době vzniká seznam „zelených“ produktů, činností a technologií. Aby mohly být označené za šetrné k životnímu prostředí, musí splnit alespoň jedno ze šestice environmentálních kritérií a zároveň nečinit výrazné škody životnímu prostředí. Jak uvádí server za čisté zdroje energie jsou považovány ty obnovitelné, jmenovitě slunce, vítr či voda. Naopak uhlí a lignit jsou špinavými zdroji. V případě jádra a zemního plynu však ještě není úplně jasno a názory členských států na ně se liší.
České republice se však podařilo koncem roku 2019 prosadit do závěrů summitu EU, že Evropská unie pohlíží na jadernou energetiku jako na součást „energetického mixu“ jednotlivých členských států, který je v kompetenci zemí Unie. To v praxi znamená, že Evropská komise ani evropská legislativa nebudou další stavbě jaderných elektráren klást překážky a podle některých výkladů umožní snížení produkce skleníkových plynů díky atomových rektorům počítat do naplnění klimatických cílů.
Plyn škodí víc než jádro
Sedm členských zemí v čele s Francií vyzvalo pak v minulých dnech Evropskou unii k úplnému přehodnocení pohledu na jadernou energetiku. „Jsme přesvědčení, že všechny dostupné technologie s nulovými a nízkými emisemi, které přispívají ke klimatické neutralitě (…), by měly být nejen uznané, ale i aktivně podporované Evropskou unií,“ uvádí státy v dopise. „Platí to zejména pro jadernou energii, jejíž rozvoj je jedním z hlavních cílů Smlouvy o založení společenství EURATOM, která zavazuje instituce EU k její podpoře,“ tvrdí skupina, do které se řadí Francie, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Jenže skupina odpůrců jaderné energetiky v EU je ještě mnohem silnější, zvláště poté, co se do ní přiřadilo Německo a „projaderná“ Velká Británie z Evropské unie vystoupila.
Proti jádru mluví také vysoké počáteční finanční náklady a dlouhá doba výstavby, která dnes u jaderné elektrárny přesahuje deset let, zatímco u konkurenčních, byť provozně dražších elektráren na zemní plyn se počítá v řádu několika let.
Jenže zemní plyn nejen vytváří a zvětšuje závislost EU na plynu z Ruska, které se vůči Unii chová jako nepřátelská mocnost, ale také vytváří emise skleníkových plynů. Sice méně, než drtivá většina uhelných elektráren, ale tolik, že i Evropská unie považuje elektrárny na zemní plyn jen za „přechodnou technologii“.
Dukovany i jaderné teplárny z fondů EU?
Proto se dá čekat, že otázka daleko ekologičtějších jaderných zdrojů, které skleníkové plyny neprodukují, bude dál na stole.
Analýza JCR však není konečným stanoviskem. Ještě než se stane oficiálním postojem Evropské komise čeká ji oponentura dalších odborných komisí. Do konce letošního roku by však měl Brusel definitivně rozhodnout, jak se k jaderné energetice postavit. A stanovit , zda výstavba nových jaderných elektráren, jako Dukovany, nebo přestavba českých uhelných tepláren na jaderné zdroje, získá podporu z evropských fondů.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
