Kliknutím zvětšíteKarwan je irácký Kurd. Jeho malá dcerka má mozkovou obrnu a epilepsií. Zavinul ji do tenkého pláště, aby ji udržel alespoň trochu v teple. Dívenka ale naléhavě potřebuje lékařskou pomoc. Karwan a jeho rodina už překročili hranici s Běloruskem a nyní bloudí v polském pralese bedlivě hlídaném vojáky a pohraničníky. Musí se rozhodnout. Požádat o lékařskou pomoc pro svoji dceru totiž pro zbytek rodiny bude znamenat návrat do Běloruska a konec snů o životě v Evropě.
„Mohu vám zavolat záchrannou službu, ale přijedou s ní i pohraničníci,“ vysvětluje rodině Piotr Bystrianin, vedoucí charitaty Salvation, která v hustých příhraničních lesích pomáhá uprchlíkům a migrantům. Karwana a jeho rodinu našel po mnoha hodinách hledání v naprosté tmě jen díky zprávě s polohou GPS, kterou mu poslali na mobilní telefon.
Rodina se stala obětí geopolitického střetu mezi Běloruskem a Polskem, který přerostl v humanitární katastrofu, píše v rozsáhlém materiálu o situaci na západní běloruské hranici americký deník The New York Times. Během posledních několika týdnů zde zemřelo nejméně pět lidí, kteří nelegálně vstoupili do Polska. Varšava uvedla, že příčinou jejich smrti bylo podchlazení a vyčerpání. Další tři se téměř utopili v polských bažinách. Ani střelba zde již není výjimečná.
Využívá Lukašenko migranty?
„A zemře jich ještě víc, až se zhorší počasí,“ řekl americkým reportérům Bystrianin. „Naše vláda zachází s těmito lidmi hůře než se zločinci, kteří alespoň skončí ve vězení. Jako by nebyli lidmi, ale odpadky, kterých je třeba se zbavit,“ kritizoval kabinet Mateusza Morawického.
O důkazy, že běloruský prezident Alexander Lukašenka využívá migranty k potrestání Evropské unie za sankce, které na něj byly uvaleny po brutálním potlačení protestů po zmanipulovaných volbách, není nouze. Migranti - prchající před chudobou z Afriky a Blízkého východu či před válkou z Afghánistánu a Iráku – se bez větších problémů dostanou do Běloruska. Poté, povzbuzeni Lukašenkovým režimem, se před polskou, lotyšskou či litevskou hranicí rozptýlí a nelegálně ji překročí.
Konzervativní polská vláda je odhodlána tyto uprchlíky a ekonomické migranty do země nepustit. Zóna se hemží vojáky, v oblasti platí výjimečný stav, který pohraničí zcela uzavřel. Minulý týden pak polský parlament schválil vybudování hraniční zdi.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Poláků současnou vládní politiku podporuje. Přesto i úřady a mocná katolická církev vládní kroky kritizují. Polský primas Wojciech Polak v rozhovoru pro TVN 24 uvedl, že kroky polských úřadů jen udržují ve společnosti „škodlivé stereotypy“. „Je snadné tvrdit, že každý uprchlík je terorista nebo sexuální delikvent. S takovým zjednodušením ale nemůžeme souhlasit,“ řekl. Zástupkyně polského ombudsmana Hanna Machińska označila zacházení s žadateli o azyl za „skandální“ a neváhala použít i obrat „nejtemnější obraz Polska“.
Fotografie z telefonu migranta
Oba reagovali především na tiskovou konferenci ministra vnitra Mariusze Kamińského, na níž prezentoval fotografii muže kopulujícího se zvířetem. Tvrdil, že fotografie pochází z telefonu zadrženého migranta. TVP, což je státní televizní zcela poplatná vládní ideologii, ihned zveřejnila materiál s názvem: Znásilnil krávu, chtěl se dostat do Polska. Fotografie se však ukázala být jen záběrem ze zoofilního filmu staženého z internetu. A nebyla to kráva, ale kůň. Ovšem podobný přístup k migrační krizi není u vládních médií výjimečný.
„Pokud by to udělal kdokoliv jiný, šel by za to do vězení. Jsou to fotografie, které evidentně podněcují k nenávisti,“ uvedl pro americký list Marek Nazarko, starosta obce Michalow, která leží nedaleko hranic s Běloruskem. Nazarko dále sdělil, že příběhy brutálních sexuálních deviantů, kteří obléhají města východního Polska, jak to popisují provládní média, jsou „čisté lži“. Popsal reportérům i akci z předminulého týdne, kdy křičící pohraničníci v kuklách vedli jeho obcí 20 zadržených cizinců, včetně osmi dětí, k policejnímu autobusu, který je odvezl zpět k hranicím s Běloruskem. V reakci na událost Nazarko svolal mimořádné zasedání zastupitelstva a v protestním gestu umístil doprostřed místnosti klubko z ostnatého drátu. Zástupce velitele místní pohraniční stráže Piotr Dederko, který byl na toto setkání pozván, sdělil přítomné veřejnosti, že i on osobně je znepokojen rozkazy, které přichází z Varšavy.
Koncem září lidskoprávní organizace Amnesty International zveřejnila podrobnou zprávu dokumentující, že polské pohraniční stráže „po celé týdny“ držely „v otřesných podmínkách“ 32 afghánských žadatelů o azyl a poté je v rozporu s mezinárodním právem zatlačily zpět do Běloruska. Helsinská nadace pro lidská zase uvedla, že „Polsko páchá na hranicích s Běloruskem masové nezákonné represe.“
Jedenáct tisíc lidí nelegálně
Oficiálně vláda tvrdí, že brání východní hranici Evropské unie před Lukašenkovými hybridními útoky, kterými chce podle vládní narace vyvolat v zemi s pomocí migrantů chaos. Jak uvedla polská agentura PAP, v srpnu a září se pokusilo nelegálně dostat z Běloruska do země více než 11 tisíc lidí. Za celý rok 2020 to bylo zhruba 120 lidí. Okolo 1500 migrantů zadrželi policisté v hloubi Polska. Jen v září zaznamenali více než 7500 pokusů o překonání hranice. Část zemí EU nyní navrhuje, aby mohla být výstavba zábran na této hranici financována z unijních peněz. Právě kvůli migračnímu tlaku byl již na začátku září ve 183 obcích v pohraničním pásu výjimečný stav, který byl původně zaveden na 30 dnů, byl už ovšem prodloužen o dalších 60.
Počty migrantů začaly stoupat letos v létě. Lukašenkova vláda zpočátku směrovala migranty směrem k Litvě, ale poté, co Litevci na hranicích postavili plot, nasměrovala je na jih, k Polsku. Litva i Polsko poté na hranicích natáhly ostnatý drát a posílily stávající bariéry. Příklad našly v Maďarsku, které se tímto způsobem snažilo zastavit příliv lidí na vrcholu evropské migrační krize v roce 2015. Evropská unie uzavření hranic Polskem a Litvou nakonec podpořila. Přesto média skoro denně přinášejí zprávy o zadržených migrantech v hlubokém polském vnitrozemí.
Aktivista Piotr Bystrianin, který našel v temném lese i Karwanovu rodinu, jezdí po nocích po venkovských silnicích a hledá zoufalé lidi. Auto má naložené darovaným jídlem, vodou, dekami a suchým oblečením. Onoho sobotního brzkého rána stál na mýtině a trpělivě čekal, jak se zoufalá kurdská rodina rozhodne. Obavy o nemocnou dceru i život ostatních dětí převážily. Karwan se rozhodl zavolat pomoc. Přijely dvě sanitky. I s pohraničníky. Čtyři členové rodiny byli převezeni do nemocnice a šest jich putovalo k běloruské hranici. Piotr a jeho přítelkyně Dorota Nowoková, kteří uprchlíkům rozdávali jídlo a oblečení, dostali pokutu za vstup do zakázané zóny, uzavírá The New York Times.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
