Jak popsal cestovatelský web atlasobscura.com, špatně osvětlené a poněkud zatuchlé katakomby jsou rozděleny do několika chodeb, z nichž každá hostí určitý typ lidí. „Je zde místnost pro duchovní, pro odborníky jako jsou lékaři i část pro ženy, panny a nemluvňata,“ uvedl server Palermocatacombs.com.

Jak první byl takto pohřben mnich Silvestr da Gubbio, který zemřel v roce 1599.

Kapucínské katakomby vznikly tak trochu neplánovaně. Místní mniši své zesnulé soukmenovce dočasně pohřbívali do speciální jámy, která byla zároveň dobře větraná. Když chtěli jejich ostatky po letech přemístit a místo posledního odpočinku otevřeli, přišli na to, že těla jsou mumifikována a neobyčejně zachovalá. A to tak, že byly rozpoznatelné jejich tváře.

„Kapucíni věřili, že to byl boží čin, a proto se místo obvyklého pohřbívání ostatků do země či kremace rozhodli ostatky vystavit a uctívat těla svých bratrů jako relikvie, opřené ve výklencích podél zdí katakomb,“ doplňuje Palermocatacombs.com.

Vysušit a hezky obléknout

Postupně se mumifikaci zesnulých podařilo mnichům zdokonalit. Přišli totiž na to, že pokud těla co nejdříve zbaví tekutin, omezí se proces tlení a těla zůstanou zachovalejší.

Ta byla krátce po smrti umístěna do přípravny zvané colatoio. Zde jim byly odebrány vnitřní orgány a místo nich byla do útrob přidána sláma nebo bobkový list, která pohlcovala vlhkost. To zrychlilo proces dehydratace. Těla byla následně umístěna v poloze na zádech na mříže vyrobené z trubek.

Praxe mumifikace je prastará tradice, která se uchytila zejména na Sicílii a Kapucínské katakomby v Palermu jsou nejvyšším vyjádřením této tradice, protože je v nich ubytováno obrovské množství dochovaných lidí.

Jejich tělesné tekutiny tak snadno odkapávaly a svalovina i kůže rychleji vysychala. Takto se v místnosti s velmi nízkou vlhkostí vzduchu ponechaly přibližně rok. Následně se ostatky omyly v octu a oděly do krásných šatů. Následně byli mrtví vystaveni tak, aby se s nimi mohli pozůstalí nadále setkávat.

Mniši ještě zejména v době epidemií vysoce nakažlivých nemocí těla koupali v arsenové lázni, která zahubila viry a bakterie a zároveň pomáhala v mumifikaci.

Zpočátku byly katakomby určeny pouze pro mnichy. V pozdějších staletích se však stal symbolem společenského postavení. Ten, kdo v regionu něco znamenal, byl pohřben právě v kapucínských katakombách. Zachovalá těla neunikla ani pozornosti vědců z anglické Staffordshire University. Ti se zaměřili na ostatky více než 160 dětí, které umřely mezi lety 1787 až 1880.

„Hledáme příčinu smrti, zdravotní stav v době smrti a i případné vývojové vady. Něco se dozvíme také o životním stylu,“ uvedla letos v únoru pro web nbcnews.com šéfka výzkumu a docentka z oboru bioarcheologie Kirsta Squiresová.

Ikonická Rosalia Lombardo

Pohřbívalo se zde až do začátku 20. století. Doslova ikonickou je dvouletá dívenka Rosalia Lombardo, která umřela v roce 1920. Dodnes je obdivuhodně zachováno. Vědec Alfredo Salafia dospěl k tomu, že pro mumifikaci byl použit formalín, který zabíjel bakterie. Dále alkohol, který tělo pomohl vysušit. Kyselina salicylová zase zabíjela plísně  a soli zinku zase dodaly tělu dodaly tuhost. Zjištění uvádí encyklopedie Wikipedia.

Katakomby jsou turistům v sicilském Palermu přístupné prakticky každý den a cena vstupenky pro dospělého činí několik eur.