Na dětské pohotovosti v nemocnici papeže Pavla XXIII. v Bergamu přijali první případ 21. března. Od té doby měli už dvacet pacientů s tímto onemocněním. „Za měsíc jsme dosáhli počtu, jaký jsme tu zaregistrovali za předchozí tři roky,“ citoval deník Corriere della Sera dětského revmatologa Lucia Verdoniho.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

První, devítiletý pacient byl ve vážném stavu, trpěl vysokou horečku, nedostatkem kyslíku a zánětem srdečního svalu i plic. Test na koronavirus měl negativní, pocházel však z pandemií těžce zasažené zóny.

Potíže malých dětí

Kromě Lombardie mají podobné případy také v italských regionech Piemont a Ligurie. V nemocnici v Janově hospitalizovali za čtyři týdny celkem pět dětí s Kawasakiho syndromem. Podle profesora Angela Ravelliho z Italské pediatrické společnosti se tam lékaři dosud setkali maximálně s devíti případy ročně. Italští pediatři tak následují upozornění britských, španělských a portugalských kolegů, kteří v těchto dnech upozornili na možný vztah mezi nemocemi covid-19 a Kawasaki.

Italská pediatrická společnost se proto nyní zaměřila na sběr dat, která by spojitost onemocnění prokázala. Zatím odhaduje, že u dětí pozitivních na nový koronavirus se Kawasakiho nemoc rozvine jen u méně než jednoho procenta.

„Nicméně spolu se zahájením Fáze 2 (uvolňování nouzových opatření v Itálii od 4. května, pozn. red.) je důležité znát všechny následky, které virus může způsobit jak u dospělých, tak u dětí,“ zdůraznil šéf Italské pediatrické společnosti Alberto Villani.

Kawasakiho syndrom se vyskytuje u novorozenců a převážně menších dětí. Obvyklými projevy jsou horečka, zánět spojivek, zarudnutí rtů a sliznic v ústech, otoky rukou či chodidel a vyrážka.

Tři pacienti z deseti

Nejhorší komplikací pak může být zánět tepen přivádějících krev do srdce. Vážné stavy se objevují u dvou až tří pacientů z deseti. „Teď však nastaly u všech dvacet pa-cientů, které jsme tady v Bergamu měli. Naštěstí se je všechny podařilo po čtyřech pěti dnech stabilizovat,“ uvedl dětský kardiolog Matteo Ciufreddo. Pouze některé z dětí měly pozitivní testy na koronavirus, zato však všechny pocházely z rodin, kde někdo onemocněl covidem-19.

Podle Ciufredda není infekce bakteriálního, nýbrž pravděpodobně virového původu. Výzkumy před 16 lety dávaly nemoc do souvislosti s výskytem jiného koronaviru, označovaného jako NL63. Podle virologa Jana Jonese z univerzity v britském Readingu virus používá pravděpodobně stejné receptory pro vstup do lidských buněk jako ten, který způsobuje covid-19.