Italští zdravotníci si po bezmála dvou měsících vydechli. Celkový počet pacientů s nemocí covid-19 v pondělí poprvé klesl. Jedním dechem však dodávají, že ještě není zdaleka vyhráno.

Itálie hlásí aktuálně 108 tisíc pozitivně testovaných, což je o dvacet méně než předchozí den. Na jednotkách intenzivní péče jsou dva a půl tisíce lidí. Z nemocnice Papeže Jana XXIII v Bergamu dokonce hlásí, že pacientů na příjmu mají o něco méně než v běžném provozu.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

„Už nejsou všude slyšet ventilátory. Rozhostilo se tu obrovské ticho, což nemusí být vždy zrovna uklidňující, ale v tomto případě je. Rušíme i některá oddělení Covid, nicméně musíme mít stále šedou zónu, kterou bychom v případě potřeby znovu aktivovali. Samozřejmě teď už by to bylo mnohem jednodušší,“ popisuje primář plicního oddělení Fabiano Di Marco.

„Aktuálně máme přibližně 250 hospitalizovaných plus ještě sedmdesátku pacientů na ARO. Zdá se nám, že to trvalo roky, přitom se všechno seběhlo během několika málo týdnů. Z bodu nula před 40 dny přes šest stovek pacientů v březnu až ke dnešním zhruba třem stům,“ vypočítává Ferdinando Luca Lorini, primář jednotky intenzivní péče v Bergamu. Za sebou mají temnou fázi, kdy u nich denně umíralo 19 pacientů s koronavirem. Minulý týden už se dostali k průměrnému počtu „pouhých“ dvou obětí. „Je to velmi významný údaj, ale ještě je brzy na to, abychom povolili uzdu. Toto je skutečně výsledek sociální izolace, které proto nemůžeme zanechat,“ dodává Lorini.

Historie varuje před vlnami

Epidemiologové, statistici a další experti nyní hledají odpověď na to, zda stabilní počty nově nakažených, které se v Lombardii ustálily kolem 700 denně, znamenají, že se podařilo dostat šíření nákazy skutečně pod kontrolu, anebo jde jen o dočasný důsledek přísné karantény. Od toho se bude odvíjet takzvaná fáze 2, tedy otevírání obchodů, úřadů a podniků, která má začít 4. května. Jak připomíná deník Corriere della Sera, v historii vždy epidemie udeřily v několika vlnách.

Lékařům přidělává vrásky také přidružený problém, související s obavami lidí z nakažení. Podle studie kardiologů v Monze se tam úmrtí na akutní infarkt ztrojnásobila a zákroky kardiologů poklesly zhruba o 40 procent, protože lidé se snaží vyhnout hospitalizaci. „Od začátku epidemie přijímáme pacienty ve výrazně vážnějším stavu, jejichž záchrana už je pak méně účinná,“ uvádí studie kardiologické JIP v Monze.