Je neděle, šestnácté září 2007. Na Nisourské náměstí v irackém hlavním městě Bagdádu vjíždí konvoj čtyř obrněných aut, tým Raven 23. Nachází se v něm devatenáct kontraktorů, ozbrojených mužů ze soukromé vojenské společnosti Blackwater Security Consulting. Společnost spolupracuje v Iráku s americkými vojsky a plní pro ně některé úkoly. Ozbrojení muži byli přivoláni, aby zajistili bezpečný přesun amerických úředníků, jelikož krátce předtím nedaleko od místa explodovalo auto s náloží. Jenže najednou na náměstí nastává chaos.

„Čtyři členové týmu ze společnosti Blackwater náhle spustili střelbu na shluk neozbrojených civilistů," připomíná server The Guardian. Když střelba utichne, na náměstí zůstává sedmnáct mrtvých Iráčanů. I proto se později tomuto dni začne přezdívat Krvavá neděle v Bagdádu.

Incident na Nisourském náměstí je jedním z dodnes mezi politiky i odborníky nejdiskutovanějších excesů z doby amerického angažmá v Iráku. Za mnohými stáli právě zaměstnanci soukromých vojenských a bezpečnostních společností. Dění z Nisourského náměstí spustilo několik vyšetřování na americké i irácké straně a přispělo k tomu, že později byla společnost Blackwater nucena změnit jméno, načež byla sloučena s jinou společností. A prakticky zanikla. Posledním používaným názvem bylo Academi. Čtyři střelci z Bagdádské krvavé neděle byli nakonec odsouzeni k několikaletým trestům vězení.

Za mřížemi však byli pouze do roku 2020, kdy je omilostil tehdejší americký prezident Donald Trump. A pobouřil tím mimo jiné OSN. „Prominutí trestu zaměstnancům Blackwateru je urážkou spravedlnosti a obětí masakru na Nisourském náměstí a jejich rodin," uvedla v prohlášení předsedkyně pracovní skupiny OSN pro využívání služeb žoldnéřů Jelena Aparacová. Soud totiž dříve rozhodl, že lidé z Blackwateru na náměstí stříleli do davu bezdůvodně a krutě, aniž by jim hrozilo jakékoliv nebezpečí.

Jak upozornila po Trumpově kroku agentura Reuters, společnost Blackwater založil a vlastnil Eric Prince, bratr členky Trumpovy administrativy. Naopak zástupci Bílého domu se bránili, že část společnosti nebyla přesvědčená o vině kontraktorů. A za jejich propuštění se zasadilo i mnoho členů Republikánské strany. Trumpův krok ale přesto spustil vlnu kritiky. Většina vyšetřovatelů i soud totiž došli k závěru, že střelba na Nisourském náměstí nebyla nutnou obranou před příchozím útokem, ale bezhlavou palbou do davu nevinných kolemjdoucích.

Zabité děti

Situace, do kterých se vojenské konvoje, či konvoje se zástupci americké administrativy a diplomacie v Iráku dostávaly, byly často velmi nepřehledné a nebezpečné. Když začal soud se čtyřmi zaměstnanci společnosti Blackwater, obhajoba argumentovala, že se i jejich konvoj ocitl v ohrožení a střelba tak byla nutná. Výpovědi svědků a vyšetřování FBI ale ukázaly něco jiného. V tomto případě totiž zřejmě o žádné nebezpečí nešlo.

Když se tým Raven 23 dostal na Nisourské náměstí, nařídil zastavit dopravu, aby mohl konvoj, který kontraktoři chránili, bezpečně projet. Jenže k místu se začalo přibližovat bílé auto značky Kia. A kontraktoři okamžitě spustili palbu. „V tiskovém prohlášení Blackwateru po incidentu stálo, že kontraktoři se snažili odvrátit útok," píše stanice ABC. Jenže jak ukázalo pozdější vyšetřování, žádný útok se nechystal.

Čtveřice střelců z Blackwateru navíc v palbě pokračovala i poté, co střelou do hlavy zabila řidiče podezřelého auta. A neustali ani ve chvíli, kdy auto, které setrvačností jelo stále dál, definitivně zastavil výbuch hozeného granátu. Při střelbě zemřelo nakonec celkem čtrnáct Iráčanů z dalších aut, které stály u náměstí. Mezi obětmi byly i ženy a děti. Třeba devítiletý chlapec, který seděl na zadním sedadle jednoho z aut. „Lidé z Blackwateru stříleli do aut, ve kterých se vezli lidé jdoucí do práce, nevinní civilisté," uvedl pro server NPR Paul Dickinson, právník, který zastupoval rodiny zabitých.

Dlouhý proces

Událost na Nisourském náměstí dostala se i před soud. FBI nakonec shrnula, že čtveřice mužů z Blackwateru zabila většinu Iráčanů na náměstí bezdůvodně. „Ze sedmnácti zastřelených byla palba opodstatněná pouze ve třech případech," připomíná výsledky vyšetřování The New York Times. Ona trojice zabitých z auta Kia totiž mohla na kontraktory působit jako reálná hrozba. Střelba na další auta a lidi ale už byla podle vyšetřovatelů neopodstatněná.

Ke stejnému závěru nakonec došel i soud. Několikaměsíční proces byl extrémně sledovaný. Na jeho konci soudce čtyři zaměstnance Blackwateru, kteří stříleli, poslal za mříže. „Nicholas Slatten byl uznán vinným z vraždy prvního stupně, Paul Slough, Evan Liberty a Dustin Heard pak za zabití a pokus o zabití," píše agentura Reuters. Muži svoji vinu neuznali a nadále trvali na tom, že se jen bránilli.

Za mřížemi nakonec pobývali do loňského roku, kdy jim tehdejší prezident Trump tresty prominul.

Incident z roku 2007 znovu upozornil na nedostatky využívání soukromých vojenských a bezpečnostních společností americkou armádou. V průběhu let se ze strany iráckých oficiálních míst i části americké politické reprezentace opakovaně objevily stížnosti na chování kontraktorů k místnímu obyvatelstvu. Excesy ale stejně tak "šly" za americkou armádou.