Moskva odpálila jednu ze svých proslulých kazetových raket ráže 300 mm na Charkov koncem února. Jedná se o střelu, která vypustí 72 submunicí na plochu o velikosti fotbalového hřiště. Zasáhla obytný dům, v němž žila Margarita Kiriukhinová. 

Unikátní záběry z bunkru pod Azovstalem: zraněný voják
Snímky z bunkru pod Azovstalem děsí: Vojáci přišli o končetiny, přežívají ve tmě

Ta v tu dobu zrovna šla pro vodu, aby ji donesla své rodině. Přitom se snažila nevnímat dunění a hřmění palby v okolí. Ve frontě se svými sousedy odlehčovala náladu vtipkováním. Ačkoliv kolem zněla válka, všichni spořádaně čekali v řadě, než se dostanou k automatu na vodu. Najednou Kirjuchinová uslyšela nad hlavou hvízdání. Poté, co koutkem oka něco zahlédla, zakřičela, aby si všichni lehli na zem. Řada se rychle začala zalévat krví a vzduch byl plný výkřiků.

Příval šrapnelů Margaritu pořezal na noze, ruce a čele. „Cítila jsem, že mi praskla noha a kyčel. Zasáhlo mi to ruku a necítila jsem hlavu,“ sdělila žena CNN. Šestapadesátiletý muž poblíž přišel o prsty, video nahrané na sociálních sítích ukazuje, jak další žena drží statečný výraz, zatímco jí krvácí rána po uříznuté noze ležící o několik metrů dál. Jiná žena vyrobila škrtidlo ze psího obojku a snažila se zraněnou zachránit. Podle výpovědí očitých svědků beznadějně.

Jedenáct útoků

Nebyla to jediná vypálená raketa během klíčových 48 hodin na konci února. Na základě analýzy satelitních snímků a vyšetřování na místě identifikovala CNN jednotku, která měla útok na svědomí. Jednalo se o 79. raketovou dělostřeleckou brigádu. Ta provedla útok pomocí jedenácti raket Směrč s kazetovou municí v obytných čtvrtích Charkova. Brigáda podléhá generálplukovníkovi Alexandru Žuravljovovi, stejnému vojenskému veliteli, který dohlížel na jednu z nejbrutálnějších kapitol syrské války.

Americký letoun Douglas A-1E svrhává v roce 1966 bombu s bílým fosforem na pozici Vietkongu v Jižním Vietnamu
Bílý fosfor? Podle některých zdrojů sáhlo Rusko dokonce po něčem ještě horším

Několik vojenských expertů sdělilo CNN, že Žuravljov je jediným důstojníkem s pravomocí nařídit raketový útok Směrč. Jelikož se jedná o vysoce cennou zbraň, musí její použití posvětit vždy vyšší představitel. Kreml ani ruské ministerstvo obrany na žádost CNN o komentář nereagovaly.

Reportéři CNN hovořili v Charkově s desítkami očitých svědků z několika zasažených čtvrtí. Ti vzpomínali na smrt a zkázu, kterou v jejich městě způsobila kazetová munice. Ulice byly plné zraněných lidí, hořících aut a rozbitého skla. Jeden ze svědků uvedl, že jen v jeho činžovním domě bylo při jediném raketovém útoku zraněno dvanáct lidí. „Nevím, co to přesně bylo, ale bylo to po celé čtvrti. Takové ty malé kousky, které vybuchují a roznášejí nebezpečné střepiny všude kolem,“ podoknul Jurij Brajko, který pracuje jako analytik v IT.

Novináři v Chjrakově viděli zbytky raket nebo vypálené stopy, které projektily zanechaly. To odhalilo směr, odkud útok přišel. Podle CNN směřoval z ruské Belgorodské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou.

Dále americká televize navštívila místo, kde ukrajinské úřady shromáždily velké množství vybuchlé a nevybuchlé munice. Mark Hiznay, odborník na zbraně a zástupce ředitele pro zbraně organizace Human Rights Watch po zhlédnutí snímků z tohoto místa uvedl, že vše naznačuje útoku kazetovou municí v rozsahu, který nebyl v posledních letech zaznamenán.

„Je zde použito velké množství munice v měřítku, které pravděpodobně přesáhlo to, co jsme viděli v jižním Libanonu v roce 2006,“ sdělil Hiznay s odkazem na válku mezi Libanonem a Izraelem, během níž izraelská armáda podle OSN svrhla na jižní Libanon odhadem čtyři miliony submunice. „Není to jako ve filmech, kde vidíte raketu před dopadem. Prostě vám najednou přes fotbalové hřiště vybuchne 72 malých bomb,“ vysvětlil Hiznay. Lidé, kteří jsou na místě jejich výbuchu, jsou pak podle něj doslova rozsekáni.

Stejná zranění

Syrsko-americký ortoped Samer Attar pracoval v Aleppu, když Žuravljovova vojska obléhala město. V únoru se z rodného Chicaga vydal na Ukrajinu v naději, že pomůže tamním lékařům zvládnout příliv zraněných. Zarazily ho, že ošetřoval podobně utrpěné rány, které si pamatoval z bombardování v Sýrii. Do charkovské nemocnice přicházeli lidé zasažení střepinami, s poškozením kůže a svalů, amputacemi, otevřenými zlomeninami a úrazy hlavy. „Zranění jsou stejná, jako v Sýrii,“ potvrdil CNN.

Žuravljovův podpis

Ukrajina totiž není prvním bojištěm, kde ruské síly nasadily kazetovou munici s ničivým účinkem proti civilistům. Pro ty, kdo přežili roky trvající občanskou válku v Sýrii, jsou scény v Charkově ozvěnou bezpočtu dalších, které Rusko provedlo poté, co v roce 2015 zasáhlo na pomoc prezidentu Bašáru Asadovi.

Sedmapadesátiletý Žuravljov velel ruským jednotkám v boji o Aleppo. Jeho taktikou bylo obléhat, vyhladovět, bombardovat a rozdrtit. Právě v období jeho velení došlo k dramatickému nárůstu zdokumentovaných útoků kazetovou municí ve městě. Během jednoho měsíce byla použita zhruba sto čtyřicetkrát, jak vyplynulo z údajů organizace Violations Documentation Center. Také tehdy ruské ministerstvo obrany popřelo, že by zakázanou munici použilo.

Zničená ruská armádní technika v ukrajinském městě Buča, 10. května 2022
Urazí dlouhou cestu, pak zhynou na Ukrajině. Video ukazuje zkázu ruských tanků

Po skončení bitvy o Aleppo bylo Žuravljovovi uděleno vyznamenání Hrdina Ruské federace, což je nejvyšší vyznamenání udělované ruským důstojníkům. V následujícím roce byl dvakrát povýšen a krátce po svém třetím působení v Sýrii v roce 2018 se stal velitelem Západního vojenského okruhu. Divize, která rozsévala smrt a zkázu v Charkově a dalších částech Ukrajiny.

Jedná se o válečný zločin

Kazetové bomby jsou zakázány mezinárodní Úmluvou o kazetové munici z roku 2010. Ta nedovoluje používání, přepravu, výrobu ani skladování těchto zbraní. Smlouva se odvolává na to, že mnoho submunice při dopadu nevybuchuje, takže na polích a v městských oblastech zůstává nebezpečné výbušniny, které mohou zabít nebo zmrzačit civilisty i dlouho po ukončení konfliktu. Rusko, Ukrajina, Spojené státy a Izrael ale patří mezi země, které smlouvu nepodepsaly.

Jenže útok jakéhokoli druhu, který nevybíravě útočí na civilisty, se podle několika oslovených odborníků jeví jako válečný zločin. „Mimosoudní vraždy a bombardování civilního obyvatelstva, které není ani vojensky nezbytné, ani úměrné hrozbě, jež čelí, jsou v rozporu s Ženevskými konvencemi,“ vysvětlil pracovník Foreign Policy Research Institute Philip Wasielewski. „A na základě standardu velitelské odpovědnosti podle Ženevských úmluv je generál Žuravljov vinný stejně jako kdokoli jiný v jeho velitelské linii,“ dodal pro CNN.

BM-30 Směrč

- Těžký sovětský salvový raketomet.
- Byl navržen na začátku 80. let a do služby u sovětské armády vstoupil v roce 1989.
- Je určen proti obrněným a měkkým cílům v oblastech koncentrace, dělostřeleckým bateriím, velitelským stanovištím a muničním skladům.