Západní představitelé odhadují, že Rusové mají na Donbasu asi 76 praporních taktických skupin, pčiřemž každá z nich čítá zhruba osm set mužů. Moskevské síly se zde snaží napravit počáteční chyby, které učinily v počátku invaze do sousední země. Tomu přispívá i fakt, že teď bojují na méně frontách a pod jednotným velením.

Ukrajinský sniper při výcviku v Záporoží. Ilustrační foto
V Záporoží se chystají na ruský útok: Dělají se zákopy, učitelé cvičí se zbraní

Výsledkem je, že Ukrajinci se snaží udržet frontu na Donbase měřící tři sta kilometrů. Některé oblasti již ztratili a je pravděpodobné, že v následujících dnech ještě přijdou o další půdu. Ruské síly totiž provádí sondážní útoky, aby našly slabá místa v ukrajinské obraně.

Zatím se jim daří získávat pozice v okolí měst Izjum na severu a Severoněcka a Popasna na východě. Útoky přicházejí z více směrů, nicméně zatím nedošlo k žádnému většímu ruskému průlomu. Poručík Gordejev a jeho muži ale pociťují jejich dopady.

Čelí přesile, přesto odolávají

Den před návštěvou zpravodajského štábu BBC byl jeden z jeho mužů zabit a dalších pět zraněno. Je to jen zlomek ztrát, které nyní ukrajinské síly denně utrpí, ačkoli oficiální údaje nejsou k dispozici. Reportéři se pokusili navštívit nedalekou polní nemocnici, ale bylo jim řečeno, že zdravotníci jsou příliš zaneprázdnění.

V tuto chvíli ještě není jasné, zda se jedná o předpovídaný velký ruský nápor, nebo to má být jen předehrou před skutečným útokem. Invazní armáda zatím většinou používá dělostřelectvo a rakety, aby rozbila ukrajinskou obranu. Někteří vojenští analytici očekávají, že hlavní útok teprve přijde.

Zdá se však, že ukrajinské síly, včetně poručíka Gordejeva a jeho jednotky, drží linii, i když podle západních expertů jsou již Rusové v přesile tři ku jedné. Připouštějí také, že Ukrajina bude pravděpodobně muset vyměnit prostor a půdu v otevřených oblastech, aby ubránila klíčová města, kde se invazním vojskům bude bojovat obtížněji.

Během krátké přestávky v bojích bylo reportérům BBC dovoleno navštívit jednotku poručíka Gordejeva. Ten říká, že minometná a odstřelovačská palba jsou neustálou hrozbou. Jejich nejbližší pozice je ve vzdálenosti šest set metrů od ruských sil. Krajina je většinou široká a otevřená. Linie stromů poskytují určité krytí, ale zákopy jsou dost blízko na to, aby bylo slyšet občasné výstřely z ručních zbraní.

Bojová morálka je vysoká

„Rusové přicházejí a přicházejí a přicházejí na území Ukrajiny. A my nevíme, kde jejich cesta skončí,“ vypráví poručík Gordejev. Než vstoupil do ukrajinské armády, byl právníkem. Doufá, že se jednoho dne bude moci k tomuto životu vrátit. Ale zatím se prý soustředí na vítězství ve válce.

Civilisté opouštějí za doprovodu vojáků samozvané Doněcké lidové republiky Mariupol.
Ukrajinka se vydala zachránit rodiče z Mariupolu. Viděla naprostou apokalypsu

Dole v zákopech, mimo dohled nepřítele, je nálada uvolněnější, ačkoliv na unavených tvářích vojáků je jasně vidět námaha z nedávných bojů. Ukazují některé ze zbraní, které používají, jako například sovětský těžký kulomet DŠK, stále používaný v konfliktech po celém světě, a různé granátomety. Většinou jde o starší výstroj ze sovětské éry, ale také hrdě ukazují svou jedinou protitankovou střelu NLAW, vyrobenou a dodanou Velkou Británii. Jeden z mužů poručíka Gordejeva byl těsně před začátkem války vyškolen britskými vojáky, jak s ním zacházet. Prý ho už použili ke zničení ruského tanku.

„Tyhle zbraně potřebujeme,“ opakuje poručík Gordejev. „Rusko je vojenský stát, naproti tomu schopnost Ukrajiny udržovat vlastní zbraně v chodu byla vážně poškozena. To, co Západ dodá, nebo nedodá, silně ovlivní výsledek této války,“ apeluje zkušený velitel.

Poručík ještě dodává, že morálka jeho vojáků zůstává vysoká, protože bojují za svou vlast.