Kliknutím zvětšíteByl poslední květnový den roku 2002. Mladá žena se vracela do svého bytu v Baton Rogue, hlavním městě amerického státu Louisiana. To, co tam našla, vypadalo jako scéna z hororu. Její spolubydlící, dvaadvacetiletá Charlotte Murray Paceová, inteligentní dívka, která jen o trochu dříve promovala na místní univerzitě s vynikajícími výsledky, ležela v tratolišti krve. Někdo ji zavraždil. „Pitevní zpráva uváděla, že Paceovou někdo znásilnil a více než osmdesátkrát bodnul. Po těle měla i další zranění, jak se útočníkovi bránila,“ připomíná server WBRZ.
Děsivé vraždy byly okamžitě plné noviny. Právě z médií se o ní dozvěděla rodina jisté Geralyn DeSotové. Ta byla ve stejném městě zavražděna jen o pár měsíců dříve. Její případ byl v té době stále otevřený, mezi hlavními podezřelými figuroval manžel ubodané jednadvacetileté ženy.
Když ale média začala psát o příběhu Paceové, rodina druhé mrtvé dívky si okamžitě uvědomila, že oba případy jsou si až příliš podobné. „DeSotová i Paceová studovaly na stejné univerzitě, a obě jen krátce před vraždami promovaly. Zavražděny byly v podobnou denní dobu. Navíc i způsob byl podobný - obě byly napadeny a ubodány. Vrah také oběma ženám vzal jejich mobilní telefony a přeřízl jim hrdla,“ nastiňuje server Grunge.
Nebylo tak divu, že si rodina mrtvé DeSotové okamžitě pomyslela, že se obě dívky staly oběťmi sériového vraha. Tušení pozůstalých bylo správné. A stejné měla už delší dobu i policie. Přestože ta ve spolupráci s FBI sestavila dokonce speciální vyšetřovací skupinu, Zabijákovi z Baton Rogue, jak se pachateli začalo říkat, se nakonec dařilo unikat spravedlnosti ještě skoro další rok. Mimo jiné proto, že vyšetřovatelé udělali zásadní chybu.
Bezpečno není nikde. Ani doma
Dodnes se neví, kdy s vražděním vlastně začal. Když policie Zabijáka z Baton Rouge dopadla a ukázalo se, že jde o recidivistu Derricka Todda Leeho, snažila se sice jeho DNA propojit i s dalšími nevyřešenými případy z oblasti, nakonec za ně ale nikdy nebyl souzen.
Vyšetřovatelé každopádně dosud věří, že má na svědomí minimálně sedm obětí. „Důkazní materiál v podobě DNA ho propojil kromě vražd DeSotové a Paceové s dalšími pěti případy z let 1998 až 2003,“ uvádí server WBRZ.
Některé zdroje však tvrdí, že první vraždu mohl spáchat už v roce 1992. Nejdál zachází autorka knih o amerických sériových vrazích Susan D. Mustafová. Ta uvádí, že dle jejího pátrání zabil až sedmnáct žen.
Zatímco počet obětí Zabijáka z Baton Rouge je tak dosud otázkou, jisté naopak je, že si vybíral stejný typ žen. „Hnědé vlasy, usměvavá, s výraznými lícními kostmi,“ lze najít u popisu každé z prokázaných obětí na webové stránce Mustafové.
Co děsilo policisty i mladé ženy z města v době jeho řádění snad nejvíc, však bylo to, kdo byly oběti a kde je vrah zabil. Na rozdíl od jiných sériových vrahů, kteří cílili na prostitutky či drogově závislé ženy, tedy typicky snadné oběti, si totiž Zabiják z Baton Rouge vybíral pracující či studentky s dobrými rodinnými poměry, ženy, které v životě neměly problém se zákonem a ve svých povoláních byly velmi úspěšné.
A co víc, vraždil je u nich doma, případně je unesl z těsné blízkosti jejich domovů, tedy míst, které člověk automaticky považuje za nejbezpečnější. Brzy se tak začalo spekulovat, jak se k těmto ženám vlastně vrah dostává.
Počátkem roku 2003 se v Baton Rouge rozjela děsivá šeptanda. Podle ní měl tehdy stále unikající zabiják ženy lákat ke dveřím nahrávkou s dětským pláčem. Policisté ovšem vždy tvrdili, že jde o pouhý výmysl. Legendu každopádně podpořilo i to, že ji ve dvou epizodách, inspirovaných tímto případem, zobrazili tvůrci populárního seriálu Myšlenky zločince.
Hledejte bělocha
Muže, který byl Zabijákem z Baton Rouge, Derricka Todda Leeho, měli policisté z blízkého města Zachary v hledáčku už od roku 1992. Tehdy byla zavražděna mladá žena, a když se strážci zákona podívali na seznam v okolí žijících mužů s trestními záznamy, vyskočilo na ně právě Leeho jméno. „Trestní záznam tohoto muže zahrnoval zatčení za vloupání, stalking či sledování žen. Po vloupání v roce 1992 strávil dva roky za mřížemi,“ uvádí dobový článek CNN.
Když pak byla ve stejném městě v roce 1998 zavražděna další žena, detektiv David McDavid si na Leeho rychle vzpomněl. „Podezíral jej prý celá léta. Vyšetřovatelé ovšem ani v jednom z případů vražd nikdy nenasbírali dostatek důkazů,“ uvádí CNN.
Mezitím i policisté z Baton Rouge řešili případy vražd a zmizení několika mladých žen, nikoho ale nenapadlo, že by mohlo jít o čin sériového vraha. Vraždy ze Zachary byly mezitím odloženy.
Pak ale přišly v roce 2002 případy DeSotové a Paceové. „DeSotovou manžel našel pobodanou a vrah jí podřízl krk tak, že hlava byla málem oddělena od těla,“ připomíná autorka Mustafová.
A vyšetřující policisté, kteří si všimli až zarážejících podobností u obou brutálních vražd, si uvědomili, že i některé nevyřešené případy z minulých let se jim až nápadně podobají - třeba vražda z roku 2001, kdy byla doma znásilněna a uškrcena další hnědovláska Gina Wilsonová Greenová. Hon na sériového vraha mohl konečně naplno začít.
Téměř oddělil hlavu od těla
Derrick Lee jako podezřelý ale nejdříve nikde nefiguroval. Policisté tápali ve tmě a neznámý vrah mezitím připravil o život další ženy. „V létě 2002 zmizela ze svého domu v Baton Rouge Pamela Piglia Kinamoreová. Její tělo bylo nalezeno o čtyři dny později. Byla znásilněna a její hrdlo pachatel přeřízl tolikrát, že téměř opět oddělil hlavu od těla. V listopadu 2002 pak zmizela při návštěvě místního hřbitova Trineisha Dené Colombová a její tělo bylo objeveno v nedaleké zalesněné oblasti. Byla znásilněna a ubita k smrti,“ nastiňuje Mustafová.
Policisté začali hrát o čas, neboť věděli, že vrah udeří brzy znovu. Právě tehdy ale udělali zásadní chybu. „Úřady zveřejnily možný profil vraha, který sestavila FBI, a v něm uvedly, že jde zřejmě o bělocha,“ připomíná stanice ABC.
Prakticky všichni policisté ve městě tak začali pátrat po bílém útočníkovi, a skutečný vrah tím pro další měsíce získal výhodu. Lee byl totiž černoch. Jeho rasa nakonec překvapila i vyšetřovatele, neboť vraždy opravdu spíše seděly na bělocha.
„Důvod, proč byl pachatel profilován jako běloch, byl jednoduchý - většina ze zavražděných byly bělošky. Činy navíc byly spáchány v těsné fyzické blízkosti - pachatel znásilňoval a vraždil bodáním či ubitím. A právě v takových případech se většinou uvažuje o rasové podobnosti obětí a pachatele,“ vysvětluje ABC.
Útok, který se nepovedl
Vodítko k tomu, kdo je skutečným Zabijákem z Baton Rouge, nakonec paradoxně policistům poskytl sám Lee. Opět totiž zaútočil, tentokrát se ale přepočítal - oběť se mu ubránila. Když se v jejím domě pokusil znásilnit a ubodat jistou Diane Alexanderovou, žena se mu bránila tak vehementně, že než ji Lee stihl usmrtit, do místnosti vešel ženin syn. Ten nejenže útočníka vylekal, čímž zachránil své matce život, ale ještě si ho stihl i dobře prohlédnout - a následně umožnil policistům sestavit identikit.
Past nad Leem konečně sklapla. „Policisté z města Zachary si všimli, že se identikit podobá jim dobře známému recidivistovi Leeovi. V té době shodou okolností dostali povolení odebrat Leeovi kvůli jinému tehdy řešenému případu vraždy mladé ženy DNA,“ připomíná CNN.
Když vyšetřovatelé série vražd zjistili, že už mohou být blízko, popohnali laboratoř, aby recidivistův vzorek otestovala přednostně. Byla neděle večer, když detektivové dostali výsledky. A poprvé po těžkých měsících si mohli vydechnout - DNA Leea odpovídala stopám DNA, které na tělách obětí zanechal Zabiják z Baton Rouge. „Jeho DNA měla za nehty třeba zavražděná DeSotová, která se mu bránila. Později se pak zjistilo, že krvavé stopy vraha odpovídají obuvi, kterou Lee vlastnil,“ uvádí server Grunge.
Hodný a věřící
Policisté tedy měli v ruce vše potřebné pro Leeovo zatčení. Jenže vrah zřejmě vycítil, že už má na mále, a dříve než mu stihli u dveří zazvonit se zatykačem, sbalil svoji ženu a dvě děti a odjel do sousedního státu Georgie. Jeho žena podle všeho o vraždách nevěděla, s Leem byli ve velkých finančních problémech, a tak se jí zřejmě náhlý odjezd nezdál podezřelý.
Zabijáka nakonec dopadla po třítýdenním pátrání policie v Atlantě (se ženou a dětmi se rozdělili). Lidé, kteří se s ním seznámili v tamním motelu, byli jeho zatčením šokováni. „Všichni jej popisovali jako okouzlujícího muže, který právě začal chodit do nedělní školy, kde studoval Bibli, pracoval na stavbách, chodil na sousedská grilování a rád se dvořil ženám - rád je třeba k sobě zval na skleničku koňaku,“ popisuje CNN.
Podle jeho nových atlantských sousedů uměl muž svou temnou stránku skvěle skrývat. „Byl mým přítelem. Říkal, že pochází z Mississippi a že mají právě se ženou nějaké manželské problémy. Byl to pohledný černý týpek,“ vyjádřila se pro CNN obyvatelka motelu Vallerie Ann Thwaitesová.
A stejně mluvil i manažer motelu Bob Idicalla. „Je to dobrý věřící. S každým se skamarádí,“ poznamenal muž.
Detektivové Leea v motelu nejdříve sledovali, aby si jej ještě jednou pořádně prověřili, když ale pozorovali, jak často k sobě muž zve ženy, v obavách, aby se nestala další vražda, jej raději urychleně zatkli. Lee se nebránil, k vraždám se ale nepřiznal.
V roce 2004 byl následně odsouzen za vraždy Geralyn DeSotové a Charlotte Murray Paceové z roku 2002. Za ostatních pět vražd, s nimiž ho také spojovala DNA, souzen nakonec nebyl.
V roce 2016 byl z vězení se zdravotními potížemi převezen do nemocnice, kde o několik dní později zemřel. K vraždám se nikdy nepřiznal. „Je mnoho sériových vrahů, kteří vše popírají až do úplného konce. To byl i Derrickův případ. Odmítal vinu i když jsme mu jasně řekli, že DNA ji prokázala,“ poznamenal pro stanici WAFB po Leeově smrti prokurátor Tony Clayton, který se tímto strašlivým případem zabýval.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
