Kliknutím zvětšíteLeden 1979. Detektiv Frank Salerno přijímá na oddělení vražd v Los Angeles telefonát z téměř dva tisíce kilometrů vzdáleného města Bellingham. Informace, kterou dostává, mu vyráží dech. Bellinghamští vyšetřovatelé totiž řeší případ brutální vraždy dvou mladých studentek. Mají už i pachatele, sedmadvacetiletého Kennetha Bianchiho. A také silné podezření, že Bianchi nevraždil poprvé. Detektiv Salerno okamžitě mobilizuje své kolegy. Pokud se totiž podezření potvrdí, zdá se, že policisté ve vzdálené metropoli dopadli muže, jenž má na svědomí desítku vražd dívek a žen, která losangeleským vyšetřovatelům už měsíce nedává spát.
Jedna z nejděsivějších kapitol historie domova Hollywoodu, města Los Angeles, se odehrála v letech 1977 a 1978. V časovém rozmezí pouhých pěti měsíců dvojice vrahů, známá jako Hillside Stranglers, znásilnila, mučila a zabila desítku mladých žen. Nejmladší oběti bylo pouhých dvanáct let.
Policistům vrazi dlouho unikali, a byly to právě až vraždy ve státě Washington, které je konečně dovedly na stopu pachatelů. „Kenneth Bianchi zadržený v Bellinghamu se postupně přiznal k vraždám v Los Angeles a jako svého spolupachatele označil nevlastního bratrance Angela Buona," připomíná CNN.
Dokonalý pár
Pokud se dá o některém dítěti říct, že má našlápnuto na to, aby jeho život byl plný problémů, byl takovým dítětem právě Kenneth Bianchi. V roce 1951 jej porodila alkoholička a prostitutka, která se svého novorozeného dítěte vzdala hned po jeho příchodu na svět. Chlapce si adoptovali manželé Bianchiovi jako jediného syna. Již od jeho prvních let ale bylo jasné, že chlapec bude problematický. Lhal, měl řadu psychických problémů a ve škole nevycházel ani s učiteli, ani se spolužáky.
Místo, aby se s postupujícími roky všechno zlepšovalo, nástup na střední školu vše ještě zkomplikoval. Bianchi měl problém zařadit se do normálního života, najít své místo. „V době, kdy byl teenagerem, jej dokonce policisté vedli jako podezřelého v případě dodnes nevyřešené série vražd dětí, uškrcených a znásilněných dívek," uvádí se v dokumentu o Hillside Stranglers pro Discovery Channel. Proti Bianchimu však nikdy v tomto případě neexistovaly usvědčující důkazy.
Když dospěl, nastoupil sice na vysokou školu, ale dlouho na ní nevydržel. Poté hledal práci u policie, když mu to však nevyšlo, začal pracovat pro bezpečnostní agentury jako ostraha v obchodech. Zaměstnání ale často měnil, svoji pozici totiž zneužíval ke drobným krádežím. „Myslím, že hlavním důvodem, proč se chtěl stát policistou, bylo, že se potřeboval cítit silný a mocný. A toto je důležitý poznatek i k pochopení jeho pozdějších zločinů. Šlo mu o to, aby cítil moc," vyjádřil se v dokumentu psychiatr Saul Faierstein.
Setkání, které bylo na počátku jeho děsivých zločinů, se odehrálo v polovině sedmdesátých let. Bianchi se tehdy přestěhoval do slunného Los Angeles a zde se setkal se svým nevlastním bratrancem, synovcem své adoptivní matky. S Angelem Buonem si sice nejdříve úplně nesedli, Buono ale Bianchiho fascinoval. Přestože neoplýval zvláštní inteligencí, Buono byl sukničkářem. Chlubil, že dokáže sbalit každou ženu. Byl navíc mužem, který se dobře oblékal.
I Buono měl však svoji temnou stránku. Podle pozdějších zjištění vyšetřovatelů se ke svým partnerkám choval jako sexuální predátor, násilník.
Spojení těchto dvou mužů mělo hrozivé následky. „Bianchi byl rozhodně zabiják. Možná, že kdyby nespolupracoval s Buonem, zabíjel by méně. Ovšem u Buona je jistá pravděpodobnost, že kdyby nepotkal Bianchiho, nevraždil by," zamyslela se v dokumentu forenzní psycholožka Katherine Ramslandová.
Uškrcená prostitutka
Bianchi si sice v Los Angeles našel práci a dokonce i přítelkyni, která s ním otěhotněla, se svým životem ale spokojen nebyl. A tak začal spolupracovat s Buonem na něčem, co naplňovalo zvrácené potřeby obou mužů. Stali se z nich pasáci a k prostituci nutili dvojici mladých dívek. Tehdy si pozdější vrazi poprvé vyzkoušeli, že dokáží úspěšně unikat před zákonem.
Sedmnáctého října 1977 si společně zajeli na ulici, kde se prostitutky často nabízely. Jejich auto zastavilo u teprve devatenáctileté Yolandy Washingtonové. „Jsem přesvědčen, že Buono řídil a Bianchi velmi přesvědčivě sehrál roli policisty v utajení. Na dívku vytáhl falešný odznak, řekl jí, že je zatčená, nasadil jí pouta a odvezl ji. Poté ji znásilnil a zavraždil pravděpodobně na zadním sedadle," uvedl bývalý žalobce Roger Boren.
Nahé tělo mladé ženy bylo objeveno ještě týž den na opuštěném kopci. Yolanda měla jasné znaky po škrcení na krku, rýhy na rukou a nohou ukázaly, že byla svázaná. Po pouhých dvou týdnech se na parkovišti našlo další tělo ve velmi podobném stavu. Znásilněnou a uškrcenou obětí byla patnáctiletá dívka, příležitostná prostitutka.
Novináři si zatím těchto vražd příliš nevšímali. „Mrtvé prostitutky byly na denním pořádku," zmínil pro dokument dekektiv Frank Salerno.
Jenže po pěti dnech bylo objeveno nahé a brutálně znásilněné tělo jednadvacetileté Lissy Kastinové. I tato dívka byla uškrcená. „Rýhy po škrcení na jejím těle a tělech předchozích obětí byly identické. Bylo nám jasné, že pátráme po stejném pachateli nebo pachatelích," uvedl Salerno.
Děs v Los Angeles
S jídlem roste chuť a to se potvrdilo i v případě nelítostných zabijáků Buona a Bianchiho. Lissa Kastinová totiž nebyla prostitutkou, ale číšnicí, kterou vrahové zastavili na její cestě domů z práce. Vraždící dvojice už necílila na zranitelné ženy, které snadno zmizí. Pár dní po vraždě Kastinové se ztratily dvě kamarádky, dvanáctiletá a čtrnáctiletá dívka. I ony byly nalezeny brutálně znásilněny a uškrceny. „To, co prožily, muselo být peklo," uvedl další z losangeleských vyšetřovatelů případu Bob Grogan.
Zmizení a vražd dívek, které se vůbec nepohybovaly v pochybných kruzích, si rychle všimla média. Los Angeles naplnil strach. Ženy si začaly kupovat zbraně a bály se vycházet. Buono a Bianchi přesto nacházeli další oběti.
„V průběhu jediného měsíce zabili tři dívky. Nekonali neuváženě, měli vypracovanou strategii. Ženy nalákaly do svého auta na falešný policejní odznak. Odvezli je do Buonova domu, kde je svázali, sexuálně zneužili, některé mučili a následně uškrtili. Pak jejich těla důkladně očistili a převezli na kopce kolem Los Angeles. Často je uložili do blízkosti policejních stanic," shrnuje server History.
Vzhledem k místům nálezů těl novináři vrahům rychle vymysleli přezdívku Hillside Strangler. Předpokládali však, že vraždí jediný člověk. Policisté mezitím už pracovali s verzí, že vrahové musí být dva. Jinak ale byli vyšetřovatelé prakticky bezmocní. „Měli jsme jen nahá těla a rýhy po škrcení," shrnul detektiv Salerno.
Policisté sice zakrátko vytvořili speciální tým, který se věnoval pouze sérií vražd, na stopě pachatelů ale nebyli. „Tým i na základě upozornění od občanů prověřil na sedm tisíc tipů, většinou se ale ukázaly jako nesprávné," zmiňuje dokument.
A počet obětí rostl. Do únoru 1978 vrahové zabili deset žen.
Vypadám jako Ken?
Po desáté vraždě řádění náhle ustalo. Buono a Bianchi se pravděpodobně pohádali, načež se Bianchi odstěhoval se svojí těhotnou přítelkyní do jejího rodného města Bellington ve státě Washington. Zdálo se, že vraždící bratranci uniknou spravedlnosti. Jenže zatímco Buono s vražděním po komplicově odjezdu v Los Angeles přestal, Bianchi svou touhu zabíjet nedokázal ovládat. A tak v lednu 1979 zabil dvě mladé studentky. To se později ukázalo jako osudová chyba.
Bez komplice totiž Bianchi nedokázal vraždy provést natolik dokonale, aby po sobě zahladil všechny stopy a rychle se ocitl v policejních poutech. Bellinghamští vyšetřovatelé si vzhledem k způsobu, jakým zabíjel, rychle dali dvě a dvě dohromady a upozornili losangeleské kolegy na příliš zarážející podobnost se sérií vražd z Los Angeles.
Všechno do sebe zapadalo. Losangeleští detektivové rychle Bianchiho propojili s deseti hrůznými vraždami. Ukázalo se, že bydlel nedaleko dvou obětí a že jedna z vražd byla spáchána v bytovce, kde Bianchi kdysi žil.
Nejdříve se Bianchi pokoušel ze všeho vykroutit. Věděl, že proti němu minimálně v případě zabitých studentek v Bellinghamu existuje tolik stop, že může být jednoznačně označen za pachatele. A tak začal tvrdit, že trpí psychickou poruchou a v době vražd nebyl příčetný. Existuje i videonahrávka z jednoho výslechu. „Jste Ken?" ptá se v ní vyšetřovatel Kennetha Bianchiho. „A vypadám snad jako Ken? Jsem Steven," odpovídá nepříčetně se tvářící Bianchi.
Jenže divadlo, které sehrál, mu nakonec nepomohlo. Důsledné psychologické vyšetření ukázalo, že opravdu vše jen předstírá. S vyhlídkou na to, že místo trestu smrti dostane v případě přiznání pouze doživotní trest, rychle začal s policisty spolupracovat. A přiznal se nejen ke všem desíti losangeleským vraždám, ale navíc i označil za spolupachatele svého nevlastního bratrance Buona.
Bez lítosti
Losangeleští policisté po Bianchiho výpovědi začali Buona sledovat. Navzdory jeho svědectví totiž neměli v ruce proti němu žádný další důkaz. Když o něm zjistili, co se dalo, rozhodli se ho konfrontovat. „Když jsem mu ukázal fotky zavražděných dívek, řekl jen: Jo, ty jsem viděl v novinách. Tvářil se, jako bych mu ukazoval fotky baseballových hráčů. Žádné emoce," vyprávěl detektiv Bob Grogan.
Důsledná prohlídka jeho domu zarazila detektivy ještě víc. Obydlí bylo důkladně vyčištěno. „Nebyly tam žádné otisky, dokonce ani jeho. To bylo velmi nezvyklé," poznamenal detektiv Salerno.
Policistům bylo jasné, že se nachází na správném místě. Buona nakonec dokázali obvinit i přes jeho snahu zahladit všechny stopy. Pár miniaturních vláken z těl obětí, které vrahové při jejich čištění přehlédli, vyšetřovatelům ukázalo, že se vraždilo v Buonově domě.
Buono při výsleších nespolupracoval, neprojevil lítost, ani náznak emoce. Bianchi lítost vyjádřil a dokonce se rozplakal. To, že opět hraje divadlo, se však ukázalo velmi záhy, po odchodu ze soudní síně se totiž většinou smál. Soudce i porota nakonec rozhodli, že oba vrahové si zaslouží doživotní trest. Bianchi si jej dosud odpykává, Buono zemřel v roce 2002 ve vězení.
„Jsou to jedni z nejhorších zabijáků, jaké jsem kdy potkal. Neukázali žádný znak lítosti. Zabíjeli jen pro chvilkové sexuální potěšení ze znásilnění a vraždy," řekl v dokumentu soudce Ronald George.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
