Vy jste ruskou agresi tak trochu předpovídal. Co vás však na jejím průběhu překvapilo nejvíce?
Někteří politici a analytici předpovídali, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Já sám jsem ale počítal s méně brutálním scénářem než tím, co vidíme nyní. Předpokládal jsem, že Rusko bude chtít rozšířit sféru vlivu na Donbasu a že bude chtít vytvořit pozemní koridor přes Donbas na Krym. Místo toho ale Rusko napadlo Ukrajinu prakticky ze všech stran a z Běloruska zaútočilo na Kyjev. Právě rozsah agrese a její brutalita mě překvapily nejvíce.

Proč se k tomu Rusko rozhodlo?
Protože se ukázalo, že Rusko chce nejen dobýt území takzvaného Novoruska, ale chce zničit ukrajinský stát. Mysleli si, že během několika dní dobudou Kyjev a vytvoří tak s pomocí proruských politiků loutkovou vládu, která převezme moc na celé Ukrajině. Mysleli si, že se jim povede zopakovat to co v roce 1956 v Maďarsku nebo v srpnu 1968 v Československu. Ukázalo se to jako omyl, Rusové se přepočítali. Za osm let od ruské okupace Krymu Ukrajinci vybudovali svoji státnost. A jsou ochotni bojovat za svůj stát.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s vojáky aliance.
Finsko a Švédsko v NATO: V čem to Evropě může pomoci, v čem uškodit

V co se tedy původní blesková operace po nenaplnění původních ruských plánů změnila?
V dlouhou, velmi brutální válku, jejímž cílem je zničení hospodářství i kulturního bohatství Ukrajiny. Rusové se pokouší také o vylidnění Ukrajiny. Ruská brutální válka vyhnala z vlasti už pět milionů Ukrajinců. Kolem milionu Ukrajinců bylo Rusy uneseno a odvezeno do Ruska, mezi nimi je i mnoho desítek tisíc dětí. Těmto dětem mění Rusko dokumenty, jména, dochází u nich k nelegálním adopcím a bude těžké je nalézt a vrátit zpět. To je další ukázka šokující brutality Rusů v této válce.

Bylo pro vás překvapením, že Vladimir Putin 9. května vlastně nic neřekl a že válka pokračuje dál tak, jak běžela dosud?
Ne, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už před několika dny uvedl, že 9. květen nebude žádné zlomové datum a že válka bude pokračovat dál. Válka bude dál eskalovat, začínají nálety na Oděsu, budou probíhat přípravy k vylodění u Oděsy a tím odstřižení Ukrajiny od Černého moře, dojde k pokusu dostat se do Podněstří a k ohrožení Moldavska.

Někteří západní politici, včetně amerických, mluví ale o tom, že Ukrajina může s pomocí Západu ve válce s Ruskem zvítězit. Vy si to nemyslíte?
Mnozí západní politici zaujali na počátku války vyčkávací pozici, očekávali,že Ukrajina bude poražena, že Kyjev padne a Rusko získá kontrolu nad Ukrajinou. Ale nastalo překvapení. Ukázalo se, že Ukrajina se brání, a západní politici tím byli zaskočeni. Především ti, kteří doufali v co nejrychlejší návrat k byznysu s Ruskem. Začala padat slova odsuzující ruskou agresi, ale reálné vojenské a humanitární pomoci bylo málo. Potvrdil to i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, když po měsíci války přiznal, že zatímco EU poskytla Ukrajině pomoc ve výši miliardy eur, za tu samou dobu země Unie koupily ropu a plyn od Ruska v hodnotě 35 miliard eur.

A co Spojené státy?
Ty naštěstí už po prvních několika dnech války do ní mocně vstoupily. Do Polska přiletěl americký prezident Joe Biden a ministři americké vlády. Americká vláda rozhodla, že v této válce je třeba Rusko co nejvíce oslabit, nebo dokonce porazit. A že je třeba udělat vše pro to, aby Ukrajina v této válce zvítězila. Po slovech naštěstí následovaly i činy a USA schválily obrovský finanční balík na pomoc Ukrajině a začaly Kyjevu posílat podstatnou pomoc ve formě zbraní. A svým příkladem motivovaly i další státy k pomoci Ukrajině ve formě zbraní. Například Polsko poslalo Ukrajině dvě stě tanků.

Je tedy už nyní ve vašich očích Evropa už plně na straně Ukrajiny?
Evropa se zkompromitovala. Před osmi lety klíčové země EU, Francie a Německo, vytvořily „normandský formát“ a Minské dohody, jejichž prostřednictvím měl být vyřešen rusko-ukrajinský konflikt. Za těch osm let se nic nevyřešilo, ba co víc, přišla další ruská agrese proti Ukrajině. V rámci „mírových iniciativ“ navíc Francie i Německo prodávaly Rusku zbraně nebo špičkové komponenty do nich. Ukrajinci, když se jim podaří dostat k ruským zbraním, nacházejí vyspělé technologie i v tancích či v letadlech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ON-LINE: Ukrajina potřebuje, aby Západ zavedl další sankce, uvedl Zelenskyj

A pak tu jsou obchody, které Evropané dělali s putinovským Ruskem před válkou?
Ano. Proto mají mnozí Evropané zájem, aby ta válka skončila a je jim jedno jak, protože se chtějí co nejrychleji vrátit k obchodu s Ruskem a k udržení dovozu ropy a plynu. Proto v této otázce neexistuje jednota EU. Ne-existuje také jednota, pokud jde o evropskou budoucnost Ukrajiny. Jsou země, které chtějí co nejvíce pomáhat, dodávat zbraně Ukrajincům a otevřít Kyjevu dveře k členství v EU. Ale současně jsou země jako Holandsko, nebo Rakousko, které pokud jde o členství Ukrajiny v Unii to otevřeně vylučují. A nemáme v EU nikoho, kdo by se stal v tomto směru vůdčí postavou Evropy. Francie předsedá Unii, prezident Emmanuel Macron ve volbách obhájil mandát, takže má všechny předpoklady stát se vůdcem EU, ale přesto není nikde vidět. Vakuum, které svým váháním Evropa vytváří, ale naštěstí vyplnili Američané.

Jaké poučení z toho pro Polsko plyne?
My v Polsku jsme z toho udělali jasný závěr, že je třeba naši bezpečnost postavit na spolupráci s USA, a ne na Evropské unii. A jsme rádi, že jsme to předvídali a na americkou kartu jsme vsadili už před válkou. Díky tomu máme dnes v Polsku desítky tisíc amerických vojáků, protiraketovou základnu, Patrioty i americké zbraně. Kdybychom všechno toto dnes neměli, tak bychom záviseli na německých a francouzských zárukách bezpečnosti. A místo síly americké armády by naše bezpečnost stále na telefonátech Emmanuela Macrona ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.