Centrem Ludgeřovic v sobotu po poledni zněly výstřely. Nic tragického se ale nedělo, byly to jen dynamické ukázky z válečných let, kterou připravili členové klubů vojenské historie v rámci dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopad. Akce Ludgeřovická bitva se letos konala už pošesté.

Kabelkový veletrh 2022 v Opavě.
VIDEO: Kabelkový veletrh se šťastným číslem sedm pomohl Kačence Juchelkové

Jako tradičně začalo setkání pietním aktem u lavičky veteránů, kterou členové Klubu vojenské historie a současnosti (KVHS) z Ludgeřovic pořídili v roce 2017. „Pořízením této lavičky, na níž je několik citátů, a kde se každoročně scházíme, jsme také přispěli na konto pomoci válečným veteránům,“ řekl organizátor akce a předseda KVHS David Chobot.

Ani letos neopomněl na setkání ke dni válečných veteránů pronést citát českého politika filozofa a publicisty Ferdinanda Peroutky: „Národu, který si neváží svých hrdinů, hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat.“

Na cifernících Nové radnice v Ostravě byly rozdílné časy.
Hodiny na ostravské radnici matou lidi. Kolik je vlastně?

„Použil jsem tento citát záměrně. Myslím, že velmi přesně vystihuje dnešní dobu,“ dodal Chobot.

Připomněl také, že bychom si měli připomínat ty, kdo byli ochotni nasadit svůj život, a bojovat za svou vlast. Ať už to byli veteráni v první nebo druhé světové válce, ale také váleční veteráni novodobí. „Už 27 sedm jim za vlast položilo život. Je potřeba ty lidi připomenout, vyzvednout a vzdát jim hold. Když to neuděláme my, tak kdo?“ ptá se předseda klubu vojenské historie z Ludgeřovic.

Je to jako byste točili film

Největším tahákem Ludgeřovické bitvy je každoročně vojenská technika, stará i současná, a pak také dynamické ukázky bojů za druhé světové války na Opavsku. Vojenská auta, motocykly, zbraně a muže a ženy v uniformách československých i německých v sobotu obdivovali děti i dospělí. A dočkali se i ukázek bojových střetnutí z roku 1938 a pak z osvobozování Ostravska v roce 1944.

Mezi muži, kteří se vžili do rolí členů sudetoněmeckých polovojenských oddílů Freikorps, byli i Zdeněk Murga a Ondřej Peterek. K účinkování v takovýchto bojových ukázkách je přivedla láska k historii. „Vystupujeme takto pravidelně. Když kamarádi pořádají nějakou akci, tak tam nemůžeme chybět,“ říká Zdeněk Murga. V tomto případě vypomohli kamarádům z Klubu vojenské historie Fénix z Nového Jičína.

2. vojensko-historická ukázka "Osvobozovací boje na Ostravsku" , 22. října 2022, Hlučín-Darkovičky.
VIDEO: Opevnění v Darkovičkách se změnilo v bitevní pole, v akci byl i T-34

Náboje ve zbraních mají samozřejmě slepé, průběh bojové akce, kterou předvádějí, bývá prý co nejvíc podobný tomu, jak se vše ve své době skutečně odehrálo. „Všechno má přesný scénář, který vychází z podkladů, které máme z muzea a archívů. Snažíme se předvádět vše tak, jak to doopravdy bylo. Je to jako byste natáčeli film,“ prozrazuje Murga.

Hrají si na vojáky

Členové Klubu vojenské historie a současnosti z Ludgeřovic začínali před skoro 20 lety jako skupinka nadšenců pro airsoft. Také proto se zabývají spíše současnou armádou. „Řekl bych, že jsme kombinací mechanizovaného družstva a práce bigošů, motostřelců, s lehkým přesahem do průzkumu a radiotechnického boje,“ popsal náplň činnosti členů klubu.

Těch je v současnosti jedenáct a tvoří jej jak běžní milovníci historie, tak opravdoví vojáci, bývalí i současní. „Angažujeme se v rámci aplikace moderních vojenských postupů. To znamená, že o tom všem nejen mluvíme, ale cvičíme a všechno trénujeme, především taktiku. „Hrajeme si na vojáky, mnohdy lépe než profesionálové,“ říká s úsměvem Jan Charvát , místopředseda KVHS Ludgeřovice.

Svinovské plato léta hyzdilo přístup k nejfrekvento­vanějšímu nádraží v Moravskoslezském kraji.
OBRAZEM: Vzpomínáte? Svinovské plato, před 12 lety šla ostuda Ostravy k zemi

Bude mít pamětní desku i Josef Gemrot?

V České republice existuje Spolek na podporu válečných veteránů, jehož předsedou je Jaroslav Dolejška, jinak také člen aktivních záloh AČR. Ten v souvislosti se vzpomínkou na válečné veterány připomíná, že dnes je v celém Česku naživu až asi je 160 veteránů z 2. světové války. Letos v září odhalili v Ostravě-Hrabové pamětní desku plukovníku Fridolínu Gemrotovi, letci 68. noční stíhací perutě R.A.F., který pocházel z Rychvaldu.

Příští rok by pamětní desku mohl mít i jeho bratr Josef, který byl členem výsadku v rámci operace Calcium v roce 1944. „Josef Gemrot žil před svou smrtí v roce 1955 u sestry v Ostravě. Musíme se domluvit s rodinou a snad se podaří desku zajistit a odhalit,“ říká Jaroslav Dolejška.