Obtížná situace

Například dnes šestadvacetiletý Vladimír D., který dokončil Střední školu technickou na Kolofíkově nábřeží v Opavě. Tři roky se učil kuchařem a pak si šel podobně jako jeho spolužáci hledat zaměstnání. Pozici měl ztíženou tím, že vyrůstal v dětském domově, který ho po dovršení devatenáctého roku poslal na zkušenou do reálného života.

Vladimírovi sehnali byt, do začátku dostal i slušný obnos peněz. Tehdy devatenáctiletý, právě vyučený kuchař se pak už musel postarat sám o sebe, jenže narazil. „Práci jsem sháněl snad všude. Chtěl jsem dělat kuchaře, ale nikde mě nevzali. Všude chtěli praxi, kterou jsem neměl. Z tohohle kruhu se nedalo vybřednout," vzpomínal na svou tíživou životní situaci Vladimír.

Vše u něho dospělo až do fáze, kdy nebyl schopen platit byt a musel se odstěhovat ke své sestře a zaměstnání hledal v jiném oboru. Nakonec novou práci v Opavě našel, ale v současnosti už žije a pracuje v Anglii: „Když jsem opustil dětský domov, nebylo to pro mě vůbec jednoduché. Člověk balancoval na hraně propasti, do které mohl spadnout. Chodil jsem doslova od ničeho k ničemu."

Svůj díl nese ekonomická krize

Na konci září bylo v Česku evidováno skoro 35 tisíc absolventů škol a mladistvých. Jejich počet se oproti loňskému roku zvedl o 10 tisíc. Dá se předpokládat, že drtivá většina z nich bude usilovně hledat práci, ale jestliže nebudou mít praxi, mají malou šanci.

„Tento problém se vždycky objeví v případě, že je ekonomika v krizi. Opavský úřad práce v současnosti eviduje 689 absolventů středních a vysokých škol, kteří hledají zaměstnání. Tohle číslo je vysoké," popisuje ředitelka Úřadu práce Opava Jarmila Mateřanková a ještě připojila několik postřehů: „Potřebují praxi, kterou jim ale bez práce nikdo nedá. Je to celorepublikový problém. Naše programy jim mohou při hledání zaměstnání pomoci, ale nové místo nevytvoří."

A jak jsou na tom samotní zaměstnavatelé? Dají vždycky přednost člověku s určitou praxí? Jak kde. Například majitel mladecké firmy Petr Brhel International Transport, která se zabývá mezinárodní autodopravou, tvrdí, že má s čerstvými absolventy i dobré zkušenosti.

„Není to tak, že bych člověka, který právě vyšel ze školy, okamžitě odmítl. Vždycky mu dám šanci, aby ukázal, co umí. Minimálně dvakrát se mi to vyplatilo," mínil Petr Brhel a pokračoval: „V jednom případě se stalo, že nový řidič vůz lehce naboural. Dal jsem mu druhou šanci a dneska patří k těm nejlepším, co mám. Z vlastní iniciativy tenkrát přišel, začal vůz opravovat, omlouval se a říkal, že všechno uhradí. Mladé lidi si můžu vychovat a formovat."

Hůl nad absolventy nelámou ani v opavském Modelu Obaly. „V podstatě na praxi s výjimkou vysoce specializovaných pozic neklademe důraz. Například do tiskárny bereme i absolventy bez zkušeností nebo dokonce z jiných oborů," poznamenal tiskový mluvčí opavského závodu Model Obaly Michael Rataj a doplnil: „Všichni totiž začínají na pozici obsluha tiskového stroje, protože práci tiskaře jsou schopni zvládnout až teprve po získání potřebné praxe přímo v našem provozu."

Petr Dušek