Trakénští koně

Trakénský hřebčín (Trakehnen) byl založen roku 1732 ve Východním Prusku, tedy v Královci, Friedrichem Wilhelmem I. Měl přes tisíc koní a stal se největším v Evropě. Hlavními odběrateli, kromě královského dvora, byli samozřejmě vojáci. Jako vůbec první zde vzniklo výcvikové středisko a hřebci se cvičili v náročných honebních jízdách, výběr se prováděl podle výkonnosti.

Postupem staletí byl vyšlechtěn odolný, houževnatý a vytrvalý kůň. Trakénský bělouš Herold se stal ve třicátých letech minulého století dvojnásobným vítězem Velké pardubické. Na konci druhé světové války se Němci snažili trakénské koně z Královce evakuovat. Nejkvalitnější kusy ze stáda se zúčastnily pochodu smrti, chyběla píce, kolona byla bombardována a ostřelována.

Z tohoto výběru se zachránilo málo. Koně, kteří zůstali v původním královeckém hřebčíně, zabavili sověti jako válečnou kořist. Na území Čech a Moravy používali němečtí vojáci k tahu velké množství koní, kteří po kapitulaci na našem území zůstali. Ministerstvo národní obrany pak vydalo příkaz k jejich svodu.

Odborníci vybrali dvě stě šedesát tři klisen, z toho sto padesát tři východopruských, mezi kterými se nacházelo devět přímo z trakénského hřebčína. Byly soustředěny v jihočeské Hostouni. Plemenné zápisy se ve víru války ztratily, ale vodítkem byla značka ožeh. Trakénský kůň měl vypálenu na levém stehně polovinu losího paroží, zatímco východopruský dva losí parohy.

Zánik a revitalizace

V roce 1952 byly tyto kobyly přemístěny z Hostouně do Albertovce na Opavsku. Ředitelem se stal vynikající československý odborník na chov koní Prokop Večeřa. Ten chtěl trakény zušlechtit a přeměnit jak tvrdil „v elegantního koně pro vyšší sportovní cíle", ale nenašel podporu ministerstva zemědělství.

Večeřa měl ovšem v ruském Kirovském závodě (zabývající se chovem koní) známého generála Brücknera, někdejšího kozáckého velitele, který mu zprostředkoval dovoz špičkového trakénského hřebce Quoniama. Večeřa i pozdější ředitel Albertovce František Lamich měli velkou snahu stádo trakénských koní udržet v původní sportovní podobě.

Později Stanislav Hošák, který v Albertovci pracoval jako vedoucí chovu koní, dovezl rovněž z Kirovského závodu čtrnáct ušlechtilých trakénských kobylek. Teprve v roce 1979 bylo rozhodnutím generálního ředitelství plemenářských podniků povoleno vytvořit v Albertovci stádo trakénských koní v čistokrevné plemenitbě. To bylo velké vítězství těch, kteří o to mnoho let usilovali.

Z východního a později západního Německa se začali dovážet hřebci i klisny.

V době největší slávy bylo v Albertovci dvacet vynikajících trakénských matek, celkem šedesát koní tohoto plemene. Nicméně po privatizaci v devadesátých letech chovatelská práce v Albertovci ustala a trakénští koníci byli rozprodáni. Vznikla tak obrovská škoda.

Následující majitel se marně snažil něco z toho zachránit. Proto je skvělou zprávou, že vznikl Svaz chovatelů českého trakéna, kterému bylo v minulém roce uděleno oprávnění k vedení plemenné knihy TRAK na území České republiky. Probíhá tedy zápis klisen a hřebců na celém území státu do plemenné knihy. Což znamená, že se od letošního roku v naší zemi opět rodí první čistokrevní trakéni.

Doufejme, že se revitalizace tohoto skvělého plemene koní u nás podaří.