VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TÉMA: Chraňme aleje, pomáhají nám

Alej neboli stromořadí je označení pro řadové výsadby stromů. Jde o skupiny stromů vysazené v linii, obvykle v pravidelných rozestupech. Zpravidla jde o doprovodný prvek vodních toků, hranic pozemků anebo dopravních komunikací.

31.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

V Čechách a na Moravě jde o velmi starou tradici, která je na území České republiky doložena již v době vlády Karla IV. Historické aleje a stromořadí mají svoje dějiny dané věkem či významnými událostmi, na jejichž počest byly mnohdy založeny. V minulosti bývaly velmi často vysazovány na příkaz šlechty, respektive z popudu majitelů jednotlivých panství.

Významný rozvoj alejí v naší zemi nastal v období baroka, při budování nových, tzv. císařských silnic. Výsadba byla prováděna pro vytvoření souvislého stínu, který pak zvyšoval pochodovou aktivitu vojsk i tažnou sílu zvířat. Aleje jsou zřejmým prvkem i v zimním období, kdy byla samotná cesta zavátá a ukazovaly tak trasu. Mimo jiné jsou aleje významným orientačním prvkem v krajině.

Mají funkci estetickou, kulturní, společenskou, orientační, hygienickou, ochrannou a hospodářskou.

Z hlediska prostorového uspořádání lze rozlišit: pravidelné aleje (dřeviny v řadách nebo v pravidelných skupinách) a nepravidelné aleje (dřeviny jsou zde vysázeny v nepravidelném rytmu tvarovém i půdorysném). Z hlediska jejich uplatnění lze rozlišit stromořadí: uliční, v městské aglomeraci a krajinná. Jsou nenahraditelným fenoménem kulturní krajiny a významným prvkem spojujícím architekturu s okolní krajinou a staly se součástí krajinného rázu.

zdroj: Wikipedie

Lípy v aleji ze Štemplovce na Hůrku mají svůj specifický vzhled.Krásná alej u Štemplovce se rozpadá, co s ní bude dál?

Než každoroční Pouť na Hůrku dorazí ke svému cíli, musí průvod nedaleko Štemplovce u Holasovic projít překrásnou lipovou alejí. Ta je ovšem v poslední době středem horlivých diskuzí. Proč? Staré stromy totiž začínají vyhnívat a padající větve mohou ohrožovat bezpečnost kolemjdoucích.

Právě z toho důvodu se zde utvořil jakýsi názorový dvojblok. Jedni navrhují alej zachovat v plném rozsahu. Druzí chtějí vykácet polovinu nebo všechny stromy na jižní straně, vysázet zde nové a s odstupem deseti nebo dvaceti let pokračovat v podobném duchu i na straně severní.

Problém je v tom, že tradiční stromořadí je nedílnou součástí života mnoha místních. Procházka touto alejí je opravdu jedinečným zážitkem. Specifický tvar lip totiž dokáže navodit nefalšovanou romantickou atmosféru. „Po štědrovečerní večeři se tam jdeme vždycky projít. Chodíme bez baterek. Podle pověsti chceme nakouknout do náhradního pekla. Ta strašidelná a působivá atmosféra aleje je skutečně jedinečná," mínil opavský biolog a zakladatel organizace Natura Opava Milan Kubačka, který chce zachovat stromořadí v původním stavu.

Nové stromy se podle něj mohou vysázet ve větší vzdálenosti od těch současných tak, aby jejich růst nenarušoval kořenový systém původních lip. Než by stará alej kompletně odumřela, stála by zde nová. Tato varianta má ovšem jeden háček. Neřeší bezpečnost kolemjdoucích. Tradiční Pouť na Hůrku tak může být vážně ohrožena. „Hrozí dokonce to, že by se cesta musela uzavřít," vysvětloval předseda komise životního prostředí Holasovic Libor Hřivnáč.

Ten vypátral, v čem tkví největší problém. Přibližně před šedesáti lety došlo k prořezání všech stromů v aleji. Lípy byly ořezány vodorovně ve výšce čtyř metrů. „Jestliže má uřezaná větev průměr větší než deset centimetrů, nezacelí se. I kvůli tomu stromy vyhnívají. Dalším problémem je rovněž jmelí, které napadlo celou alej. Tento parazit stromy také oslabuje," připojil ještě Libor Hřivnáč.

O tom, jakou cestou se vydat, se mimo jiné strhla vášnivá diskuze v jednom z čísel holasovického zpravodaje. Ještě předtím než ovšem kdokoliv stačil předložit Lesům ČR, jímž alej patří, návrh toho, co by se se stromořadím mohlo dělat, vzaly nejspíš právě Lesy ČR věc do vlastních rukou. Údajně to není tak dlouho, co někdo za starými lipami vysázel nové.

V Dolní Benešově mají dvě nové aleje

.

V Zábřehu bylo vysazena alej také nedaleko místního fotbalového hřiště. foto: archiv obce

Na konci minulého roku vysadili v Dolním Benešově stromořadí. A to rovnou dvě. Jedno se nachází podél silnice ze Zábřehu k Výhodě. Druhé je také v Zábřehu. Začíná u hřiště a táhne se směrem ke štěrkovně. Město využilo jedinečnou možnost a čerpalo dotaci z operačního programu Životního prostředí. Ta pokryje rovných devadesát procent všech nákladů.

„Na čtyřistapadesátimetrovém úseku na cestě mezi Výhodou a Zábřehem se nám podařilo vysázet celkem pětapadesát kusů lípy velkolisté," popisoval dolnobenešovský starosta Martin Štefek a ještě připojil několik dalších postřehů: „Na druhém místě pak došlo k výsadbě pětašedesáti kusů dubu letního. Duby se rozkládají u úseku cesty, který měří asi půl kilometru."

Nové aleje vyšly na více než 534 000 korun. V této částce je kromě samotné výsadby zahrnuta také péče po dobu šestatřiceti měsíců o nově zasazené stromy a také výroba informační tabule. „Do dalších alejí bychom se rádi pustili klidně v letošním roce. Všechno ovšem záleží na tom, jestli dostaneme dotaci. Aleje chceme vracet do míst, kde dříve byly," mínil Martin Štefek.

Dolní Benešov se může pochlubit několika skutečně malebnými stromořadími. A to především v jižní části v okolí rybníka Nezmar. „Největší alej se nachází u hrází. Jsou zde velmi staré duby a lípy. Tudy se jde do Háje ve Slezsku nebo taky Jilešovic," zakončil dolnobenešovský starosta.

.

V Dolním Benešově bylo na konci minulého roku vysázeno stromořadí podél cesty vedoucí z Výhody k Zábřehu. foto: archiv obce

Malá obec je plná alejí

Zeleň má v obci s 629 obyvateli stále zelenou a přinesla jí už řadu ocenění. S pomocí dotací byla provedena postupná výsadba alejových stromů podél polních cest v extravilánu obce. Za zmínku stojí rovněž iniciativa obce Rohov, když se v roce 2011 zapojila do celorepublikové akce v sázení stromů, kterou pořádala Nadace Partnerství. Cílem a smyslem akce bylo vysadit co nejvíce stromů v jednom dni.

Obnova historické třešňové aleje byla provedená v roce 2007 a Alej pro obec vznikla roku 2008. Alej nejen pro půlmaraton byla založená v roce 2011 vysazením stromků v jihozápadní části obce podél Světlovské cesty, vedoucí k Polsku. Tvoří ji ovocné stromy starých krajových odrůd slivoně, jabloně a třešně.

Výsadby se zúčastnili dospělí obyvatelé Rohova, děti ze základní školy i jejich polští vrstevníci. Historická alej k sousedům byla zasazená v roce 2012. Zeleň v obci je pravidelně prořezávána a udržována ve spolupráci s odbornou firmou, místní složkou Českého zahrádkářského svazu a dobrovolníky. V rámci soutěže Vesnice roku 2012 Moravskoslezského kraje získala obec Rohov v krajském kole ocenění Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí.

.

Do sázení aleje se zapojili Rohovští spolu s Poláky. foto: archiv obce

V Těchanovicích spojuje alej obci s chatovištěm

Tak jako kdekoliv jinde i v Těchanovicích tvoří alej ovocné stromky. Její zvláštností ale je, že se zapojila do unikátního projektu o rekord v sázení stromků. První stromky do aleje zasadili Těchanovičtí osmadvacátého října roku 2011. Hned na jaře potom proběhlo první stříhání, údržba a dosazení dalších třinácti stromů.

„Švestky, jabloně, višně…" vyjmenovával postupně snad všechny ovocné stromy starosta Starých Těchanovic Luděk Kozák s tím, že rozložení stromů má svůj speciální systém. Zasadil se totiž o něj renomovaný odborník, kterého k výsadbě aleje Těchanovičtí přizvali. „Dokonce jsme se s naší alejí přihlásili do unikátního projektu. Jednalo se o pokus o rekord ve výsadbě stromků, který probíhal na několika místech po celém světě," dodal Kozák.

Alej v Těchanovicích má ale i praktické využití. Má lemovat cestu na poli, která by spojila chatoviště s obcí. „Zbývá ještě takových padesát stromků a cesta bude celá olemovaná," těší se starosta. Zmíněných padesát stromků by se mohlo vysadit, sotva začne jarní počasí. To se v aleji provede i jarní údržba stromků.

Opavské aleje jsou kolem ulic a cyklostezek

Stromové aleje stojí ve městě kolem ulic a jsou podle potřeby zhruba od roku 1998 průběžně obnovované. Ratibořskou, Olomouckou a Hilovu ulici lemují výhradně lípy, které zdobí i Dolní náměstí. Aleje kulovitých javorů jsou v ulicích Zacpalova, Alšova, Hobzíkova, v ulici Hlavní je doplňují kulovité třešně, v ulici Rooseveltova jinany, v ulici Veleslavínova sloupovité javory a v ulici Bochenkova je běžná javorová alej.

Hrušně tvoří aleje v ulicích Lepařova a Pekařská, v ulicích Englišova a Mírová je doplňují javory. Platanové aleje jsou v ulicích Ostrožná, Purkyňova a na Horním náměstí, kolem Olbrichovy ulice je doplňují sakury a katalpy. Katalpová alej stojí v ulici Hrnčířská, jen sakurová zdobí Riegrovu ulici a hlohová je v Masarykově ulici.

Hlohy s jerlíny tvoří alej v Husově ulici, alej kulovitých jasanů je na Krnovské ulici a v Hauerově ulici je alej okrasných třešní. Cyklostezku v Polanově ulici vroubí dubová alej a cyklotrasu Krnov – Vávrovice – Velké Hoštice zase alej z jeřabin a švestek. Alej z Vávrovic směrem na Držkovice tvoří javory.

Alej chtějí obnovit také v Oticích

Počátek snahy o získání peněz na obnovu staré švestkové aleje v Oticích se datuje do zimního času, do poloviny letošního ledna. Tehdy starostu Otic Vladimíra Tancíka navštívil předseda Komise pro životní prostředí a zdraví v Oticích Jan Weiss s výzvou k podání žádosti o dotaci.

„Protože byl nejvyšší čas žádost podat, v podstatě ihned jsme začali pracovat, a to včetně víkendu. Vstříc nám vyšlo i vedení Správy silnic MSK v Opavě, které nám povolilo výsadbu na svém pozemku," říká starosta.

Otice nakonec získaly v internetovém hlasování největší počet hlasů a tím i dotaci ve výši 25 tisíc korun. Pro tuto obec, která byla v soutěži za náš region jediná, hlasovali lidé z okolních obcí, mladí si předávali informace po sociální síti, psali spolužáci ze základní školy, ze Slovenska. „Jsem překvapen, kde všude se o naší aktivitě dozvěděli," pokračuje Vladimír Tancík.

Koncem března nebo začátkem dubna se začne sadit. Zájem o sázení je zatím velký. Každého pomocníka přivítá drobné občerstvení, dostane i fotografii na památku.

Autor: Redakce

31.3.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nepozorný řidič narazil do trolejbusu

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme prvňáčky ZŠ Otice, ZŠ Slavkov a ZŠ Stěbořice

OBRAZEM: Vánoční strom na Dolním náměstí

Vánoční strom, kterým je letos sedmnáctimetrová jedle bělokorá, na Dolním náměstí v Opavě už stojí!

OBRAZEM: Rybníček patřil bojovým sportům

Vyprodaný Kulturní dům Na Rybníčku v Opavě má za sebou večer nabitý bojovým uměním.

Město chce řešit neutěšenou část centra

Vedení města se rozhodlo řešit další výraznou neutěšenou část centra města, severní frontu Horního náměstí. Podle hlavního opavského architekta Petra Stanjury bylo rozhodnuto o dopracování nejúspěšnějšího návrhu z architektonické soutěže z roku 2008.

Přípravy na advent vrcholí

Města utratí za výzdobu desítky tisíc korun, stromy na náměstích se rozsvítí o nadcházejícím víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT