Prezidentovo rozhodnutí začalo být v opavské věznici plněné hned v úterý. Z celkového počtu 412 odsouzených bylo k propuštění navrženo 135 vězňů. Do objektu věznice se dostavilo pět soudců trestního oddělení okresního soudu a dva opavští státní zástupci. Po prostudování veškeré spisové dokumentace přímo na místě rozhodují o jednotlivých adeptech na propuštění.

V úterý pravomocně pustili na svobodu osmdesát odsouzených. Pětasedmdesát mužů a pět žen díky tomu opustilo do středeční půlnoci věznici a ve čtvrtek pokračovalo propouštění zbylých trestanců. Jejich přesné počty ani další okolnosti však nejsou ještě známé.

Kromě pracovníků věznice, soudců a státních zástupců se do akce zapojila také policie. „Posílili jsme hlídky a spolupracujeme mimo jiné také s pořádkovou policejní jednotkou z Ostravy. Zvýšená pozornost i počet policistů se týká především nádraží a míst před budovami věznice v Krnovské i Olomoucké ulici," říká opavský policejní mluvčí René Černohorský.

Příčinou zvýšené policejní asistence není jen samotné propouštění, ale i další záležitosti, které s ním souvisejí. Jsou to například příbuzní a známí, kteří pro své uvězněné přijíždějí. Policisté zajišťují, aby při shromažďování lidí nedocházelo k výtržnostem nebo k dopravním komplikacím. Většina propuštěných se rekrutovala ze zlodějů a podvodníků, kteří si amnestii pochvalovali. „Vůbec jsem ji nečekal a je to fajn. Jedu domů a už nechci kriminál zevnitř vidět," dušuje se jeden z propuštěnců.

Jak dlouho na svobodě pobude, rozhodně není jisté, protože ve věznici nebyl žádným nováčkem. Spíš se dá předpokládat, že něčemu ze svého řemesla přiučil během výkonu trestu ty, kteří „seděli" poprvé.

Největší „Havlovu" amnestii zažil v opavské věznici roku 1990 její tehdejší ředitel Petr Prasek. „Ta byla skutečně rozsáhlá. Rozhodování tenkrát trvalo skoro týden a v mužské ani v ženské věznici moc odsouzených nezůstalo. Budovy se nám téměř vylidnily," vzpomíná Petr Prasek. Cely však dlouho prázdné nezůstaly a jejich původní uživatelé se do nich nebo do dalších věznic v republice začali postupně vracet.