„Na sběru dat se podílelo 82 terénních pracovníků," říká Dušan Janák, vedoucí realizačního týmu ze Slezské univerzity.
„Do dotazníku jsme nakonec zařadili 119 otázek snad ze všech oblastí života v Opavě od volnočasových aktivit přes kulturu a sport až po investice města. Zajímalo nás to, jak se lidem v Opavě žije, jaké jsou silné stránky města, ale také to, kde bychom měli v budoucnu více zabrat," říká náměstek primátora Dalibor Halátek (SOS pro Opavu).
Výsledky jsou možná pro někoho překvapivé. Konkrétně: více než devět z deseti respondentů (přesně 95,4 procenta) je s životem v Opavě velmi (33,2 %) nebo spíše spokojeno (62,2 %). Větší spokojenost projevují starší lidé s vyšším vzděláním, spokojenější jsou častěji ženy než muži a lidé bydlící v rodinných domech.
Povzbudivý je rovněž fakt, že Opavané patří v porovnání s některými jinými městy v České republice mezi nejspokojenější obyvatele, co se života ve městě týká. Oslovení považují své město za pohostinné a přátelské, s dostatkem zeleně a širokou nabídkou možností kulturního vyžití. Kromě toho téměř devět z deseti respondentů souhlasilo s tím, že Opava je dobře dostupná vlakem, dobře se zde žije rodinám s dětmi a jedná se o čisté město.
S tím vším korespondují i naše pondělní redakční ankety, byť se s univerzitním průzkumem samozřejmě srovnávat nedají. Nicméně reakce lidí přímo v ulicích města nás často překvapily. Odpovídající si totiž málokdy na něco stěžovali.
Dva příklady za všechny. Učitelka Základní školy T. G. Masaryka Petra Víchová před několika dny uvedla: Opava je celkově velmi krásné město, na němž bych neměnila asi nic.Snad jen… kdybych měla moc a peníze, změnila bych prostor dnešní Slezanky v místo odpočinku zdejších obyvatel." Ve stejném duchu mj. odpověděla i středoškolská učitelka Mendelova gymnázia Gabriela Onderková: „Na podobě Opavy bych neměnila nic. Líbí se mi, jak jsou spravené parky, líbí se mi Ostrožná ulice, líbí se mi celé město."
Nicméně i vysoká spokojenost místních lidí má vady na kráse. Největším problémem Opavy je podle spontánních odpovědí hustota automobilové dopravy, chybějící obchvat města, nedostatek parkovacích míst a špatný stav komunikací. Za zamyšlení stojí rovněž odpovědi na otázku, do kterých z předložených 14 oblastí by lidé investovali peníze z městské pokladny a kde naopak vidí rezervy.
Nejvíce peněz by lidé poslali na opravy místních komunikací a výstavbu domova pro seniory. O něco méně pak na rekonstrukce základních a mateřských škol, školních hřišť a zastřešení zastávek MHD. Nejméně by pak investovali do informačních a orientačních systémů města, příprav pozemků pro bydlení nebo regenerace sídliště Kateřinek.
„Zajímavé jsou výsledky u výstavby nového krytého bazénu. Zde se Opavané rozdělili na dvě téměř stejně skupiny. Téměř polovina (48,6 %) by do nového bazénu investovala, naopak více než dvě pětiny (41,8 %) by neinvestovaly.