Většina expozic je sice i nadále otevřená a konají se zde rozličné kulturní akce, ale lidé před tímto zážitkem upřednostňují spíše teplo svých vyhřátých domovů, a návštěvnost tohoto rodinného stříbra Slezského zemského muzea v Opavě tak rapidně klesá.

Nelehký život zaměstnance

Arboreta Nejen sváteční náladu a pohádkovou atmosféru s sebou přináší zimní měsíce. Své o tom vědí zaměstnanci Arboreta v Novém Dvoře u Stěbořic. Tato část roku je již tradičně dobou, kdy musí napnout všechny své síly, zajistit bezpečí exponátů a postarat se o nespočet detailů.

Jedním z nejpodstatnějších úkolů, které museli a musí zdejší pracovníci rychle řešit, je např. prořezávání a oklepávání stromů od těžkých nánosů sněhu, aby nedošlo k obdobné pohromě jako v loňském roce, kdy nadílka přišla neočekávaně brzy a svou vahou polámala obrovskou část sortimentu místních vzácných borovic.

Starost o 23 hektarů osázeného pozemku nepatří bezpochyby mezi nejjednodušší práce. Nutná jsou rovněž opatření proti divoké zvěři, jež nejmarkantněji trpí hladem právě v zimě, ztrácí zábrany, vniká do areálu a poškozuje dřeviny. Situaci řeší tím, že pro zvířata odkládají na okraji pozemku ke zkrmení odřezy z ovocných a jiných stromů.

Před mrazem - hlavně pak tzv. mrazivou kýlou - chrání dřeviny zase např. stromovou bandáží, fungující na obdobném principu jako je ta lidská. Pochopitelně dochází i k ošetřování rostlin proti všudypřítomným škůdcům.

Kde zůstávají lidé?

Letošní rok má přes zimu Arboretum otevřenou a přístupnou většinu tradičních prostor, včetně zookoutku. Vděčí za to mj. nově pořízenému odhrnovači sněhu. Až na pár exponátů - jako jsou např. blahočety, agave či kaktusy -, které jsou příliš citlivé na panující klima a musely být uschovány do bezpečí, tak návštěvník, jenž si sem najde cestu, nepřichází o nic ze zdejších krás.

Neopakovatelné kouzlo zasněžené zimní zahrady i pořádané akce, jako byly nedávné Slavnosti medu, však zůstávají bez větší odezvy. Na parkovišti, v letních měsících naplněném k prasknutí, se nyní objeví jen jednou za čas osamocené auto a Arboretum se ze sezonního lidského úlu mění na tichou samotu, kde jakoby se zastavil čas.

„Lidé jsou teď trochu pohodlní a taky se bojí vyjíždět na cesty, když je venku takhle. Tady byla vždy návštěvnost hodně závislá na počasí. Pokud je krásně, tak se tu přes léto parkuje i na trávě a prochází tudy tisíce lidí za den. Když je některý den hůř, je to třeba pár set návštěvníků. A teď, v zimě, jsou dny, kdy sem nezavítá vůbec nikdo.

A přitom je to škoda, protože i ta zasněžená atmosféra tady stojí opravdu za to,“ říká nám k tomu Dalibor Lička, vedoucí Arboreta.

Nezapomínejme na svá kulturní dědictví

Je to pravda. Momentální podnebí sice právě na první pohled nevybízí k rodinným výletům, ale jak jsme se přesvědčili na vlastní oči, Arboretum je na návštěvy dokonale připraveno a neztratilo nic ze svého kouzla, spíše naopak.

Pojďme tedy podpořit jeden z kulturních klenotů našeho kraje a zajeďme si do Nového Dvora načerpat novou životní energii při procházce zimně oděnými zahradami. Stojí to opravdu za to.

Tomáš Pustka, Marek Strmiska