Své kolegy při výzkumu vedl František Kolář z archeologického pracoviště při opavské pobočce Národního památkového ústavu. „Našli jsme zachovalou kostru muže a pokud se dochovaný náhrobek na zdi kostela skutečně týká daného pohřbu, jedná se o Floriana Korzenku, který zde byl pohřben v roce 1801 ve věku 76 let,“ uvedl František Kolář.
Mrtvý byl pohřben při vstupu do kostela, což se podle něj považovalo za žádané místo. V jeho hrobě se nacházel také dřevený růženec. Kromě tohoto pohřbu našli archeologové ještě dva starší kostrové orientované pravděpodobně na presbytář původního středověkého kostela.
Ty časově zařadily do průběhu sedmnáctého až do poloviny století osmnáctého a neobsahovaly žádný doprovodný předmět, typický pro danou dobu. O pohřební kapli se původně archeologové domnívali, že pochází ze středověku. Nakonec bude asi mladší.
„Nyní se na základě celkové nálezové situace prokázalo, že se jedná o objekt z období raného novověku, nejspíše z přelomu 16. a 17. století, popřípadě průběhu 17. století,“ uvedl František Kolář.
Kromě toho, že kaple má na svou dobu netypický kruhový půdorys, se v jejím interiéru našla souvislá, asi půl metru silná vrstva lidských ostatků. V hrobech zaregistrovali archeologové také několik srpů. „Právě srp jako symbol žatvy, v přeneseném slova smyslu pak i symbol smrti, představuje pro období středověku a raného novověku v tomto kontextu poměrně obvyklý nález,“ dodává Kolář.
