V úterý dopoledne na staveništi v opavské části Kateřinky planuly vášně. Na místo dorazili v doprovodu policie archeologové opavského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula a Jindřich Hlas. Jen o něco dříve podali na ostravskou firmu, která zde staví, trestní oznámení za poškozování cizí věci.

V části oploceného areálu, kde se měly nacházet památky po starých Kateřinkách z období středověku až novověku, teď totiž zeje velká vybagrovaná díra. Jindřich Hlas odebíral alespoň pozůstatky nálezů ve zdevastované půdě, zatímco policista obcházel staveniště a situaci dokumentoval. Chvíli vše probíhalo v relativním klidu.

Poté ale na místo dorazil stavbyvedoucí. „Ven! Ven, říkám!“ křičel na archeology. Ti se však bránili s tím, že mají právo tam být. Do věci se vložil policista a odvedl rozlíceného muže stranou. Stavbyvedoucí po chvíli vzal do ruky mobil a někomu dlouze volal. Do půl hodiny už hlavní bránou do areálu vcházel postarší civilista. Šel k místu, kde stál v hloučku policista, archeolog a stavbyvedoucí.

Bez rozpaků z přítomnosti uniformy vystřelil rukou, natáhl ukazováček k bráně a zařval: „Odjezd!“ Jak se později ukázalo, muž byl jednatel společnosti SB Development Pavel Šenk. Po domluvě s policistou nakonec oba archeologové rezignovali a pro tuto chvíli staveniště opustili.

Celý příběh začal už v roce 2008. Tehdy poprvé začala firma SB Development dělat na přípravě stavby bytového domu Rohlík v Opavě-Kateřinkách. Součástí bylo i jednání s památkovým úřadem ohledně archeologického dohledu a výzkumu. Archeologové zde tedy provedli předběžný zjišťující průzkum, sepsali zprávu a byli připraveni zahájit vykopávky.

Jenže přišla ekonomická krize, v zimě roku 2009 firma SB Development od svých záměrů upustila s tím, že se možná někdy k projektu vrátí a smlouva s památkovým ústavem se nikdy nepodepsala. Další dva roky bylo ticho po pěšině. Až uplynulý pátek dostali pracovníci ústavu echo, že se na staveništi rozjely bez jakéhokoli upozornění zemní práce.

Na nic nečekali a snažili se zabránit jejich pokračování, aby zachránili z archeologického naleziště, co se dá. Žádný úřad jim ale nepomohl a oni se zatím jen mohli dívat, jak nálezy mizí s hromadami hlíny na vlečce nákladního auta odjíždějícího na skládku.

Památky skončily na skládce

Památkáři Michal Zezula a Jindřich Hlas se obrátili na zástupce SB Development. Ti údajně argumentovali tím, že je to nezajímá a archeologický výzkum už na místě dávno proběhl. Marná byla snaha obou archeologů, když oficiální zprávou dokazovali, že tam žádný výzkum nikdy nebyl.

„Říkali, že jsme tam už byli a že se tváříme, jako kdybychom tam měli vykopávat římské památky. Byli arogantní,“ tvrdí Jindřich Hlas. Nezbylo tedy, než se obrátit na stavební úřad a doufat, že ten alespoň práce na staveništi okamžitě zastaví. Chyba lávky. Podle Michala Zezuly prý vedoucí stavebního úřadu pouze kontaktovala zástupce firmy s upozorněním, jak postupovat, pokud by se ve výkopech objevil nějaký nepředvídaný nález.

„Nejsem sám, komu takový postup v situaci, kdy bagr na staveništi ničí jeden archeologický objekt za druhým a cenné artefakty jsou jako odpad odváženy na skládku, přijde absurdní,“ říká Zezula a dodává: „Mně ten postup stavebního úřadu připadal podobný, jako kdyby policajti chytli opilého řidiče, řekli mu, že koná protizákonně a pak ho poslali, ať jede dál,“ rozčiluje se Zezula.

Za odbor výstavby opavského magistrátu k tématu promluvila jeho vedoucí Venuše Drochytková jen stručně: „Nerada bych se k tomu teď ještě vyjadřovala. Celý případ je totiž na samém začátku.“

Jediný úřad, který se prý postavil k věci čelem, byl krajský. Povede s firmou řízení. To se ale zahájí až vypracováním a předáním listin, kdy už bude dávno celé naleziště vybagrované a zabetonované. Poslední nadějí pro archeology tak představovala policie. Ta je ale v celé věci bezmocná. Pracím bez pokynu od příslušných orgánů zabránit nemůže. Její jedinou pravomocí je dokumentovat a šetřit případ kvůli dalším trestním řízením.

Společnosti hrozí později trestní postih i finanční trest v řádech milionů korun.

Redakce se snažila od jednatele firmy Pavla Šenka získat vyjádření, ale bezúspěšně. V Opavě se jedná v krátké době už o druhý, takřka totožný případ. V obou případech jsou motivy vcelku zřejmé. U každé novostavby je totiž nutný archeologický dohled, a když se jedná o právnické osoby, musí výzkumy hradit ze své kapsy. Tím, že nezákonně lokality vykopou a naleziště poničí, se snaží vyhnout placení.

Archeologové ještě ale doufají, že kauza Rohlík nekončí a devastaci naleziště se podaří zastavit. Vše závisí na tom, jak rychle úřady zakročí. Jaké poklady a památky se mohly skrývat v jedné části areálu kateřinského staveniště, to se už nikdy nikdo nedoví.

K případu obou zničených archeologických nalezišť se vrátíme.