Je však pravděpodobné, že na tomto místě stála už předtím vesnice, která byla zničena Tatary.

Během uplynulých staletí se majitelé obce střídali, Darkovice byly chvíli na té a chvíli na druhé straně hranic a až v únoru 1920 se definitivně Hlučínsko, a tedy i Darkovice, staly součástí Československé republiky. Není ale bez zajímavosti, že ještě další tři roky byla mezi Hatí a Darkovicemi státní hranice.

Podobný znak obce, jako Darkovice používají dnes, používala obec už od poloviny 18. století, kdy v roce 1742 prohrála Marie Terezie válku s pruským Fridrichem II., a ztratila tak Kladsko, Dolní i Horní Slezsko, jehož součástí je také Hlučínsko.

Pečetním symbolem Darkovic byla tehdy radlice, jejíž stříbrná část se dostala i na znak obce, který vytvořil Jan Tejkal. Ten k radlici připojil zlatou lilii, převzatou ze šlechtických erbů feudálních držitelů Darkovic z rodů pánů ze Zvole a pánů z Vrbna, a vše položil na modré pozadí, které symbolizuje zdroj vody a první rybník s mlýnem na Opavsku, který byl založen před rokem 1265 mezi Darkovicemi a Žibřidovicemi.

Tento znak - polovinu zlaté lilie spojené se stříbrnou radlicí na modrém podkladě - zdobí také obecní prapor. Oba byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republikyv červnu 1995.