„Z dochovaného vyprávění pamětníků víme, že pomáhal lidem i zvířatům hlavně při kožních exémech, kloubních problémech nebo očních zánětech už v 19. století. Pokud vím, tak babička mé manželky mívala potíže s očima. Umývala si je vodou ze zřídla a špatné vidění jí pokaždé na čas ustoupilo, “ říká starosta Karel Krupa.

Lidé ze širokého okolí si pramenem léčí bolavé klouby, zklidňují organismus i zrak a místní seniorka dokonce tvrdí, že jí po pravidelném pití této vody klesla cukrovka. „Jsme hrdí na to, že jsme dokázali pramen udržet i využívat. Nikde ho sami rozhodně prezentovat nemusíme, tohle místo si davy zájemců přitahuje samo,“ dodává starosta Krupa.

Pobyt u vodního zřídla i v celé relaxační zóně je zdarma a každý návštěvník si účinky může v létě vyzkoušet sám na sobě. V létě bývají oba unikátní Priessnitzovy bazénky doslova v obležení zájemců ze široka daleka.Větší slouží k rychlejší léčbě kožních exémů nebo poúrazových stavů nohou a chůze v něm napomáhá zlepšení funkce srdce i cév, zvýšení odolnosti proti infekcím a tlumení fyzických nebo psychických stresů.

Menší je určen pro venkovní koupel rukou, jejichž každodenní ponoření do vody léčí migrény, nespavost, zklidňuje srdeční tep,mápozitivní vliv na poruchy funkce štítné žlázy a mírní alergie. Alternativní zdravotní metody rozšířila obec Bělá ještě o relaxační křesťanský labyrint, vybízející k meditacím. Byl zhotoven z 26 000 cihel a v jeho středu může návštěvník nerušeně odpočívat i rozjímat.

„S příspěvkem Nadace OKD jsme mohli vybudovat i přístupový chodník a dva můstky pro handicapované. Labyrint tak mohou využívat například obyvatelé rehabilitačního ústavu v Chuchelné,“ přibližuje starosta širší využití této stavby, inspirované francouzským labyrintem v Chartres.

Jitka Hrušková

Zajeďte se podívat do arboreta

Jen několik kilometrů od Opavy se nachází Arboretum Nový Dvůr. Definovat bychom, mohli jako ráj pro milovníky přírodního bohatství, které se nachází na ploše 23 hektarů. Roste zde na sedm tisíc druhů rostlin. Arboretum proslavila velká sbírka rododendronů. Další zajímavostí je tzv. živá fosílie – cedr metasekvoj čínská, která byla objevena v roce 1943 v lesích Sečuanu. Po celý červen ve skleníku poletují krásní tropičtí motýli.

Anna Sotolářová

Lanové centrum pobaví dospělé i děti

Máte rádi dobrodružství? Tak si zajeďte do Davidova mlýna ve Starých Těchanovicích. Jak uvedl David Kostruh ze společnosti Panství Morava, a. s., která areál vybudovala, Davidův mlýn je zaměřen na rodinnou turistiku a pobyt.

„Areál nabízí především rybolov jak komerční, tak pro nerybáře na třech rybnících. Návštěvníci si mohou půjčit za mírný poplatek pruty a vše potřebné k chytání pstruhů a nalovit si zcela čerstvé, u nás vyprodukované pstruhy,“ uvedl Kostruh s tím, že od letošního května pak nabízí areál mlýna adrenalinový zážitek nejen pro dospělé, ale i děti v novém lanovém parku.

„Je tu i unikátní dvanáctimetrový skok, dráha pro malé i nejmenší, na které jsou jištěni sítěmi, a velký lanový okruh pro mládež a dospělé, končící dojezdem po laně na ostrově uprostřed našeho rybníku,“ pokračuje.

Jak dále zmínil, po příjemném sportovním či rybářském programu je v areálu Rybářská bašta. „Od letošního prosince bude areál dobudován, a to včetně ubytovací kapacity pro 70 návštěvníků, půjčovny lyží, kol i bruslí, společenským sálem, druhou restaurací Šupina, keramickou dílnou a veškerým zázemím pro klidný pobyt v nádherné přírodě,“ řekl a doplnil, že otevřeno mají denně kromě pondělí od 12 do 21 hodin, v sobotu a neděli pak od 10 do 22 hodin.

Veronika Schindlerová

Na hlučínské jezero za sportem

Pokud nepatříte mezi typy lidí, kteří jen rádi obdivují, ale mají rádi sportovní vyžití, pak vhodným místem pro vás může být vodní nádrž Hlučín, neboli Hlučínské jezero. Vodní nádrž má obsah 130 ha, a tak vodu lze využít pro různé sporty.

Jednak klasické plávání, plocha je také vhodná pro jachting či windsurfing. Odpočívat můžete v přilehlém areálu s travnatou pláží. K dispozici jsou rovněž koupaliště či půjčovna lodí. Své zde najdou také zastánci tenisu či plážového volejbalu. Zajímavostí areálu je umístění vleku pro vodní lyžování a wakeboarding, který lze přirovnat k zimnímu snowboardingu.

Jak nám potvrdil provozovatel této atrakce Zdeněk Zátopek, tuto zábavu si mohou užít plavci, a to již od pěti let. Vyzkoušet si jiný druh adrenalinu můžete denně kromě úterý vždy v odpoledních hodinách.

Anna Sotolářová

Odpočítejte čas ze slunce

Vznikly v červenci 2005 a byly největšími slunečními hodinami v Evropě. Píšťské sluneční hodiny. Sluneční parkové hodiny najdete v sousedství kostela sv. Vavřince v Píšti. Jejich rozměr je 16 krát 47 metrů, poloosa má 3,5 metru a číselník je orlojní. Jsou zkonstruovány tak, aby ukazovaly astronomický čas v obci. Dominantu pak tvoří lilie - jeden z prvků symbolů Píště.

Za adrenalinem na Vaňkův kopec

Zorbing, horské koloběžky, lyžování na trávě, lanové centrum, mountainboard, čtyřmetrová trampolína a další. To je nabídka adrenalinových aktivit, které si můžete užít na svahu sjezdovky Vaňkův kopec. Vaňkův kopec už zdaleka není jen zimní sjezdovkou pro lyžaře. Aktivním ruchem žije i přes léto.

Mezi hity určitě patří zorbing. Grassball zorbing, jak se nafouknuté plastové kouli, ve které je pomocí mnoha lanek upevněna ještě jedna menší koule, říká, je lehce extrémní sport. Jeho původ najdeme v roce 2000 na Novém Zélandu. Do menší koule se vejdou dva lidé, ti se pak v kouli neřízeně kutálejí ze svahu dolů až rychlostí okolo 50 km v hodině. Na konci přibližně 120 metrů dlouhé trasy ale bezpečně zastaví v protisvahu.

Nebo takový moutainboard. Pod tímto tajemným názvem se skrývá snowbordové prkno s kolečky tak velkými, aby mohly jezdit trávou. Nasadíte přilbu a další nezbytné ochranné pomůcky, pomocí klasického lyžařského vleku vyjedete na kopec a dolů už musíte sami.

Pevnosti jsou jedinečnou památkou

Diskuse, zda se mělo Československo v roce 1939 bránit nebo ne, ponechme diskusím historiků a vojáků. My si půjdeme prohlédnout ojedinělou památku. Areál opevnění Hlučín-Darkovičky, o který dnes pečuje Slezské zemské muzeum v Opavě, je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací ojedinělého fortifikačního sytému naší republiky, který vznikal v letech 1935 - 1938.

Navíc zde prakticky na jednom místě můžete vidět hned několik ukázek různých typů tohoto opevnění – dvou samostatných pěchotních srubů MO-S 18 Obora a MO-S 19 Alej, jednoho řopíku, neboli lehkého opevnění vzor 37 A a tvrzového pěchotního srubu MOS 20 Orel.

Jednotlivé objekty jsou průběžně opravovány a uváděny do původního stavu. Komu by však i toto bylo málo, může se vydat po naučné stezce značené zelenou barvou. Ta je se svými šesti a půl kilometry vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku.

Vede od samostatného pěchotního srubu MO-S 16. Rozcestí kolem dalších objektů lehkého a těžkého opevnění přes Areál čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách a končí u srubu MO-S 24 Signál. Po trase je možno vidět různá stavební řešení objektů se zachycením vývoje čs. fortifikace.

Návštěvníci si mohou prohlédnout některé objekty naučné stezky i uvnitř díky různým klubům vojenské historie, které začínají jednotlivé sruby rekonstruovat.

Martin Kůs

Opavanka: pozvala bych je na magistrát

Hlas lidu

Kam byste pozvali své známé v našem městě a proč? Na to jsme se v ulicích Opavy zeptali náhodně vybraných chodců. V tomto případě jsme od Opavanů obdrželi odpovědi vskutku rozmanité. Ačkoli se objevily i takové, které se daly předpokládat, dočkali jsme se i návrhů originálních.

Pan Zbyněk Jaroš by své známé směroval na tradiční a odzkoušená místa. „Tak určitě bych je vzal na Hradec, ten nikdy nezklame. A pak jistě po centru města, protože historická místa se líbí všem a tady jich máme spoustu,“ tvrdí sedmapadesátiletý pojišťovací agent.

„Tak to vím naprosto přesně. Na náš slavný magistrát. Ostrava má zoo, takže my se musíme spokojit alespoň s tímhle,“ směje se třicetiletá úřednice Romana Hübnerová.

Svou cestu by si zvolil i čtyřiadvacetiletý, momentálně nezaměstnaný, Tomáš Kříž. „Jak říká klasik: ožrat je. Jestli máme v Opavě něco bezchybného, tak jsou to hospody. Určitě bych tedy začal tím, že bych jim udělal okružní jízdu po místních vyhlášených restauracích,“ neváhá s odpovědí.

Třiadvacetiletá Jana Hanko upřednostňuje klasičtější místa. „Tak kromě samotného města by to bylo určitě muzeum a divadlo. A potom bych je asi vzala na Hradec a na raduňský zámek. Teď mě momentálně nic dalšího nenapadá, ale ještě se toho najde jistě dost,“ říká zamyšleně operátorka.

Na závěr jsme si pak nechali hlas nejmladšího z respondentů. „K nám do školky, pak domů a pak by jim mamka asi něco upekla a poslala pryč. A do divadla bych je poslal,“ doplňuje na radu tatínka a upřímně odpovídá pětiletý David Hejský.

Tomáš Pustka, Marek Strmiska