„Každou chvíli se něco děje. Jsou tady bezdomovci a drogově závislí, dělají nepořádek, hluk, v noci kolikrát ani nespíme a máme strach. Taky proto, že si tady zakládají ohně a my se bojíme, aby se jednoho dne požár nerozšířil k nám,“ řekl naší redakci muž, který bydlí přímo naproti Karnoly. Zdaleka není sám, na redakci se obrátili i další čtenáři, kteří mají také z nelegálních obyvatel Karnoly velké obavy.

Požár národní kulturní památky v Krnově - budovy bývalé textilky Karnola v prosinci 2017.
Konečně se dočkala. Pět let po velkém požáru začnou opravy Karnoly

Pomáhat se jim snaží městská policie, kterou sem občané často volají. „Na můj vkus jezdíme do Karnoly častěji, než bychom měli. Je to proto, že se tam zdržují bezdomovci, dělají hluk, zapalují ohně, aby se v zimě ohřáli. Z toho vznikají požáry a lidé jsou z toho nervózní. Tyto osoby z místa vykážeme, ale nejsme schopni tam stát čtyřiadvacet hodin a zajišťovat bezpečnostní službu a ochranu objektu, o to se musí postarat vlastník,“ řekl Deníku ředitel opavské městské policie Jiří Klein. A tak se sem bezdomovci vracejí pořád dokola. Dostat se dovnitř pro ně nejspíše není nic složitého, třeba plotem, ve kterém jsou díry.

Majitel: nebudu se s vámi bavit

Jak již bylo zmíněno a jak rovněž hovoří stavební zákon, tak majitel objektu má povinnost stavbu udržovat po celou dobu její existence a starat se o ni, i když není využívaná, v opačném případě mu hrozí pokuta. Vlastníkem opavské Karnoly je František Peringer.

Bez využití budova opavské Karnoly chátrá už řadu let.
Osud Karnoly drží v rukou trojice studentů

Kdysi s ní měl velké plány. Mělo tady vyrůst administrativní centrum, restaurace či hotel. Nic z toho se nestalo. Naší redakci se podařilo s Františkem Peringerem zkontaktovat, hovor to byl ale velmi krátký. „Jestli voláte kvůli požáru, nic vám k tomu nemohu říct, protože jsem v Londýně,“ sdělil úvodem. Zajímali jsme se o to, zda je podle něj Karnola řádně zabezpečena. „K tomu se nehodlám vůbec vyjadřovat, na shledanou,“ ukončil telefonát.

Náhrada škody?

Naposledy hořelo v Karnole v úterý 25. ledna v brzkých ranních hodinách, šlo o jednu ze zdejších nízkých budov. Zasahovaly tři jednotky hasičů, podle mluvčího krajských hasičů Petra Kůdely se vše obešlo bez zranění, hasiči dostali oheň pod kontrolu asi za hodinu, poté ještě prováděli dohašování a odvětrávání. Výjezdy do opuštěné textilky nejsou pro hasiče ničím výjimečným. „K požáru objektu sem jednotky vyjížděly jednou ročně v letech 2020 a 2021. Vedle toho „několikrát“ do roka k pálení kabelů osobami,“ popisuje Petr Kůdela. Například loni koncem listopadu hořelo v přízemí hlavního objektu, to vzplály odpadky naházené ve výtahové šachtě.

Budovy Městského dopravního podniku Opava, a. s., léta chátrají a nemají využití.
Opavu hyzdí zchátralé budovy, řešení jsou v nedohlednu

Příčinu úterního požáru podle mluvčí krajské policie Pavly Jirouškové zjišťují hasiči ve spolupráci s policisty.

Na důvody předešlých požárů jsme se ptali i Petra Kůdely. „Vzhledem k tomu, že škoda je nulová a objekt vybydlený, příčina vzniku požárů objektu se nešetří,“ konstatoval. Jak bylo řečeno, zabezpečení objektu rozhodně není stoprocentní, ale majitel se o objekt musí podle zákona starat. Mohou tedy po něm hasiči chtít například náhradu škody za opakované výjezdy, ke kterým by teoreticky při pořádném zabezpečení nemuselo docházet? „Hasiči požadují úhradu nákladů, souvisejících s jejich zásahem pouze v případě, že jde o úmyslně založený požár,“ sdělil nám mluvčí. Jenže jak vyplývá z výše uvedeného, prokázat úmysl logicky nejde, když není prováděno žádné šetření.

Vybydlené opavské textilce se bude naše redakce věnovat i nadále.

Historie opavské Karnoly

Textilní závod Karnola je sice nejvíce spojen s Krnovem, ale jeho podstatnou část tvořila filiálka na opavském Zámeckém okruhu. Její vznik je spojen s Jindřichem Kudlichem, který ji nechal postavit v roce 1911 na místě Krommerovy barvírny. Během 20. století prošel objekt různými stavebními i technickými změnami. Jindřichovu synovci Janovi byla Karnola v roce 1947 zkonfiskována a následně se stala Národním podnikem Karnola. V dubnu 1993 vznikla za přítomnosti státního podniku Karnola akciová společnost Karnola se sídlem v Krnově. Prvně jmenovaná společnost se „dožila“ roku 2000 a druhá, zakoupená v roce 1997 firmou Plotex skončila v konkursu o rok později. Současným vlastníkem areálu je kobeřická firma Gypstrend (pozn. red. František Peringer je majitelem Gypstrendu).