„Pozoruji to na úrovni celé republiky a je to dáno více faktory. Česká republika získává dotace z Evropské unie a dál je přerozděluje. Lidé mají také více peněz, a tak si můžou nákladnější biopotraviny dovolit kupovat,“ uvádí Krejčí.

Navíc podle něj tyto potraviny nabízejí už i velké prodejní řetězce, takže jsou tím více popularizovány. „Celkově je však zemědělská politika špatně postavená, dotýká se to tedy i biozemědělců, někteří na to jdou poctivě a jiní jen proto, aby mohli čerpat dotace,“ poznamenává Krejčí.

Každý zemědělec, který chce pěstovat biopotraviny, musí projít takzvaným přechodným obdobím, během tří let nesmí používat chemická hnojiva nebo konvenční způsoby pěstování a chovu skotu a teprve poté může získat certifikát biokvality.

„Biopotraviny jsou rozhodně poznat podle chuti a kvality,“ uvádí Michal Krejčí.

Na Opavsku zatím příliš dodavatelů není

„Odebírám potraviny od zemědělce, který momentálně prochází přechodným obdobím a zatím certifikát biokvality nezískal,“ říká Krejčí. Více se podle něj rozvíjí biozemědělství na Jesenicku v Orlických horách a nebo na Šumavě, protože je to dáno tamější čistější přírodou. Obecně mají biopotraviny větší odbyt v Čechách, blíže k Praze, protože ta má již zavedený trh s biopotravinami a vytváří po nich daleko větší poptávku než v jiných koutech republiky.

MILAN FREIBERG

Biománie v Česku. Zemědělci nestačí pěstovat

Ekologické výrobky jsou čím dál víc v módě. Experti navíc tvrdí: Jejich cena půjde dolů, spotřeba naopak stoupne. Povědomí, že ekologické potraviny jsou příliš drahé a není o ně zájem, už dávno neplatí.

„Ekozemědělci už teď nestačí uspokojit poptávku na trhu. Není tedy pravda, že by se neuživili. Dobře se ekozemědělstvím živí už teď a dá se očekávat ještě příznivější vývoj,“ řekl Jan Záhorka, tajemník Agrární komory.

Ekovýrobků je na českých pultech celá řada. Konkurují jim ale i produkty, které se hojně dovážejí z blízké i daleké ciziny. „Poptávka spotřebitelů po biopotravinách je vyšší než nabídka, na druhou stranu roste v současné době počet výrobců biopotravin, proto předpokládáme, že podíl českých biopotravin na trhu se bude zvyšovat,“ uvedl Petr Vorlíček, mluvčí ministerstva zemědělství.

„Nelze jednoznačně odpovědět, zda jsou levnější české nebo zahraniční výrobky. Záleží na dané komoditě a na množství, ve kterém je tato komodita na trhu dostupná. Obecně lze říci, že žádné dramatické rozdíly mezi cenou české a zahraniční biopotraviny v dané komoditě nejsou,“ upozornil Vorlíček.

Zájem o biopotraviny mají především mladí lidé, kteří všeobecně rádi přijímají západní trendy. Starší generace není zatím příliš zvyklá biovýrobky kupovat. „Mladí lidé kupují biopotraviny, protože chtějí kvalitní potraviny hlavně pro svoje malé děti,“ doplnil Jan Záhorka.

Lidé, kteří biovýrobky nekupují, mají za to, že ekologické potraviny jsou příliš drahé. Podle mluvčích českých obchodních řetězců u nás stále přetrvává trend nakupovat podle ceny, ne podle kvality.

I pro tyto spotřebitele se ale blýská na lepší časy. Biovýrobky totiž časem znatelně zlevní. „Biovýrobky jsou už dnes velmi v módě a budou stále víc. Naše republika se časem vyrovná úrovni zemí západní Evropy a prodej biopotravin se zvýší. Bude jich více, ekozemědělců bude více, to znamená, že mezi nimi bude daleko větší konkurence,“ řekla Deníku ekonomka Markéta Šichtářová.

Spolu s tím, jak roste životní úroveň obyvatel Česka a zvyšuje se hrubý domácí produkt, rostou i jiné hodnoty. Lidé budou mít časem více peněz a budou je investovat do luxusu. Tím mohou být v očích spotřebitelů právě i ekologické potraviny.

„Objemově sice spotřebují jídla stejně, ale peníze budou investovat do jeho vyšší kvality. Podle předpokladů prodej bioproduktů poroste. Biovýrobky jsou módním trendem, který bude do budoucna ještě sílit,“ dodala Markéta Šichtářová.

Levné jogurty

A kolik české ekovýrobky stojí? Cena záleží především na tom, v jakém množství se produkují. Nejdostupnější české biopotraviny jsou biojogurty a bio mléko. Cena biojogurtu je již srovnatelná s cenou konvenčního jogurtu, litr biomléka je zhruna o tři koruny dražší než konvenční mléko. Malé cenové rozdíly jsou např. u biosýrů. Obecně se ale biopotraviny o 20 až 40 procent prodraží. Některé komodity dokonce o sto i více procent. Např. kuřecí maso, kterého se zatím produkuje v biokvalitě málo.

ŠÁRKA ŠKAPIKOVÁ

Kolik stojí bio?