Na setkání s opavskými basketbalisty se v Radosti důkladně připravili. Každý měl na sobě žluté tričko a překypoval dobrou náladou. „První akce měla velký ohlas a klienti se už ptali, kdy přijdeme navštívit my je. Jsem rád, že jsme jim návštěvu mohli oplatit," komentoval trenér BK Opava Petr Czudek.

Když v předchozím případě Radost dorazila na palubovku městské víceúčelovky, hráči nachystali několik stanovišť. Tentokrát se ale role obrátily. Jednotlivá stanoviště v sociálně-terapeutické dílně byla především o zručnosti. Práce na tkalcovském nebo šicím stroji, pletení košů a mnoho dalších činností prověřily, jak jsou opavské basketbalové hvězdy šikovné.

„Pletl jsem koš z papíru. Nejsem moc zručný a z pracovní výchovy jsem měl mít tak dvě až tři, ale nechtěli mi pokazit vysvědčení, tak mi dali jedničku. Trošku jsem z toho měl strach. Ty tři řady jsem ale udělal dobře, takže jsem odešel s dobrým pocitem," uvedl kormidelník BK Opava.

Statečně se s výzvami zručnosti vypořádali také jeho svěřenci. Napilno měl například rozehrávač Radovan Kouřil: „Dostal jsem takovou práci, abych si promluvil v pohodovém kroužku s několika lidmi, takže jsme si pokecali třeba o tom, co rádi dělají. Později jsem si vyzkoušel trošku zručnější věci, například kreslení nebo stříhání."

Snad nejzdařilejšího výtvoru dosáhl pivot Martin Gniadek. Na šicím stroji si ušil polštářek tak úhledný, až leckdo pojal podezření, jestli s touto činností nemá zkušenosti už z dřívějška. „Když jsem byl dítě, měli jsme doma šicí stroj, proto jsem zhruba věděl, jak to funguje. Dostal jsem rady od Péti z Radosti a myslím si, že napoprvé to byl dobrý výsledek," usmíval se.

Sociálně-terapeutická dílna Radost letos oslavila dvacáté výročí. Jedním z jejích poslání je zprostředkování kontaktu mezi zdravými a postiženými lidmi.

„Obavy zdravých často plynou z toho, že se neměli možnost s postiženými setkat. Po takovém setkání ovšem zjistí, že komunikace s nimi je normální. Není to tak, že by se člověk před nimi musel schovávat. Naopak to pro obě strany může být zajímavé a obohacující setkání," poznamenal předseda Rady Charity Opava Ivo Mludek.

Podobný názor zastává také Petr Czudek: „Tito lidé mají nějaký handicap, ale zároveň i srdce na pravém místě. Radost a štěstí z nich vyzařuje. Myslím si, že není čeho se bát. Kluci se těšili na vřelé přivítání. Byli za hvězdy. V dílně se ukázalo, že mnohé problémy, které považujeme za neřešitelné, jsou často vlastně malé.

Zdraví je zkrátka to nejdůležitější. Když člověk odsud odchází, více si toho váží," uzavřel kouč opavských basketbalistů.