Kdysi to byla chlouba centra slezské metropole, dnes nutně potřebuje rekonstrukci. Statik dokonce nedoporučil, aby se v objektu kdokoliv pohyboval.

„Zakázali jsme tam přístup i našim zaměstnancům. Kurátoři sbírek zde mohou vyřídit jen to nejnutnější a musí si počínat s maximální opatrností," vysvětlovala ředitelka SZM Jana Horáková.

Palác citelně nahlodal zub času. Dlouhá desetiletí, kdy se neprováděly žádné rekonstrukce, si nyní vybraly svou daň. Laicky řečeno, budova si začala dělat, co chce. Začaly zde pracovat stropy, podlahy, problémy jsou se sloupy před hlavním vchodem, kde se kvůli padajícím kusům fasády mimochodem musel ohraničit prostor z ulic Masarykovy i Hrnčířské, aby nebyli ohroženi kolemjdoucí.

„Objekt je přetížený přístavbou ze šedesátých let. Nechali jsme si udělat také hydrogeologický průzkum, jenž také nedopadl příliš dobře," pokračovala dále hlavní představitelka Slezského zemského muzea v Opavě.

Velké stěhování

Náklady na opravu se v současnosti nedají ani odhadově vyčíslit. Jana Horáková se však bojí toho, že půjde o investici v řádech stovek milionů korun. Největší problém muzeu vyvstává ohledně toho, co s milionem a půl exponátů. V Blücherově paláci jsou nyní uloženy veškeré přírodovědné sbírky.

Ty se co nejdříve musí přesunout do jiných muzejních budov. Momentálně se intenzivně řeší, kam to bude a kdy vše proběhne.

„Během května už stoprocentně musíme stěhovat. Muzeum má pod sebou řadu budov. Určitě nepůjde všechno převézt na jedno místo," uvedla ředitelka SZM a vzápětí dodala: „Sbírky patrně budou rozděleny a rozprostřeny do některých budov.

Prostor například nalezneme v Národním památníku II. světové války v Hrabyni. Další by mohly putovat do Arboreta Nový Dvůr a mohli bychom pokračovat.

Nutnost vyřešit stávající situaci v Blücherově paláci přišla v nejméně vhodnou dobu, protože před rekonstrukcí je Müllerův dům, kde má muzeum také nemalou část svých exponátů. „Obrazně řečeno, na přestěhování všeho budeme potřebovat 1500 banánových krabic. Vše se musí důkladně zabalit a převézt.

Na Blücherův palác toho bude potřeba podstatně více. V tomto případě už jsme začali sestavovat plán stěhování. Exponátů je skutečně hodně a musí se to důkladně logisticky naplánovat," mínila dále Jana Horáková.

Třebaže muzeum počítá s realizací řady stavebních akcí, některé z nich nyní musí jít stranou. Situace si vyžádala krizový scénář.

„Pro nás je prioritní palác zachránit. Velká část našich financí, úsilí a práce bude potřeba investovat tímto směrem. Objekt je prioritou číslo jedna také pro ministerstvo kultury," zakončila ředitelka SZM. Na závěr si jen připomeňme, že poslední větší rekonstrukce v Blücherůvě paláci proběhla v šedesátých letech minulého století.

Něco k historii Blücherova paláceBarokní palác v ulici Panské byl postaven už v průběhu 16. století hrabětem Lotharem Blücherem z Wahlstadtu. Současná podoba se datuje do osmnáctého století. Šlechta si lokalitu ke stavbě nevybrala náhodou, protože jejím záměrem bylo žít co nejblíže centra.

Opava se v té době navíc pyšnila statutem zemského města Slezska. Během Opavského kongresu v roce 1820 byl v paláci ubytován ruský car Alexandr I. se svým doprovodem. Po první světové válce byl objekt v roce 1930 Československým zemědělským muzeem v Praze od majitele odkoupen za 550 tisíc korun pro potřeby opavského muzea.