VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bludný balvan slaví půlstoletí od svého umístění v centru Opavy

Opava - (FOTOGALERIE) Píše se 25. červenec roku 1958 a na Gottwaldově třídě v Opavě se tísní davy a nechybí ani reportéři a televize. Tak to asi vypadalo při převážení bludného balvanu na dnešní Praskovu třídu.

23.7.2008
SDÍLEJ:

Transport probíhal za velkého zájmu veřejnosti i novinářů.Foto: A. Pustka, Archiv SZM

Ačkoliv balvan slaví půlstoletí od svého nalezení a umístění do centra Opavy, sám o sobě je podstatně starší.

Na balvan upozornil malý chlapec

Balvan identifikovali tři pedagogové Vyšší pedagogické školy v Opavě v květnu 1958 při zeměpisné exkurzi v pal– hanecké pískovně. Na vyčnívající balvan je upozornil Ladislav Zapletal, syn jednoho z nich. Tehdy s rodinou bydlel v Opavě a později se přestěhoval do Olomouce, kde žije a pracuje dodnes.

Jak na ten okamžik vzpomíná? „V době, kdy se opavský bludný balvan našel, jsem měl čtyři roky. Doma se o tom mluvilo, a tak mi tato událost utkvěla v paměti. Pamatuji si, že jsme šli palhaneckou pískovnou a dospělí účastníci zeměpisné exkurze Vyšší pedagogické školy v Opavě mě vzali s sebou. Mezi nimi byl i můj otec, RNDr. Ladislav Zapletal, který v té době na škole přednášel geografii a byl organizátorem celé akce,“ vzpomíná MUDr. Ladislav Zapletal.

„Dospělí se bavili o ledovcových kamenech a já jsem se jich neustále na něco vyptával a pak jsem na nějaký takový kámen narazil a dospělé k němu přivedl. Ze země vyčníval jen kus ve tvaru velkého talíře. Muži začali nález odhrabávat a nakonec se ukázalo, že jde o poměrně obrovský bludný balvan,“ popisuje nález Zapletal.

Učitelé uvažovali, jak ho přemístit někam do centra Opavy, aby tam připomínal pleistocénní zalednění ledovcem, který na Opavsko zasahoval z daleké Skandinávie. „Bylo složité získat i povolení k přesunu z místa nálezu. Vše se vyřídilo s pomocí členů opavské pobočky Československé společnosti zeměpisné, kterou otec v Opavě založil a vedl,“ vzpomíná syn tehdejšího organizátora celé akce MUDr. Ladislav Zapletal.

Převoz balvanu provázely komplikace

Převoz kamene provázely četné komplikace. Krajský národní výbor v Ostravě na základě zprávy v Československém rozhlase ze dne 14. června vydal zákaz převozu bludného balvanu, neboť jakékoliv přemisťování přírodních památek bylo v rozporu se zákonem č. 40/56.

Toto nedorozumění se naštěstí podařilo vysvětlit a KNV učinil výjimku ze zákona s odůvodněním, že v pískovně by balvan bránil jejímu dalšímu provozu, a navíc zde hrozilo jeho poškození.

Největším problémem se stalo technické zajištění vyzdvižení a převozu bludného balvanu. Vzhledem k jeho hmotnosti mnohé podniky převoz odmítly pro nedostatek vhodných strojů. Den převozu byl stanoven na 28. června 1958, byli pozváni čestní hosté, zástupci Českého rozhlasu, novináři a fotografové.

Krajský podnik zemědělských a lesnicko-technických meliorací v Opavě však 27. června v odpoledních hodinách odmítl pro neustálý déšť a nesjízdný terén převoz balvanu uskutečnit. Vzhledem k tomu, že blízké mosty měly malou únosnost, bylo naplánováno převézt kámen přes brod v řece Opavě.

Vysoký stav vody po deštích tuto variantu znemožnil. Kromě toho vedoucí podniku zjistil, že kámen nelze naložit původně zamýšleným způsobem, totiž vyzdvižením na trajler dvěma současně zvedajícími jeřáby, protože váha balvanu přesahovala nosnost tehdejších autojeřábů. Ředitel podniku navrhl nasunout balvan na podvozek pomocí buldozeru, k tomu by však bylo třeba odklidit asi 400 metrů krychlových zeminy.

„Nakonec pomohla speciální vojenská jednotka útvarů 7338 z Opavy a 6182 z Ostravy–Koblova pod velením majora – Antonína Hasíka a dne 25. července 1958 kámen za velkého zájmu médií přesunula,“ vzpomíná Ladislav Zapletal. Trvalo několik hodin, než byl balvan v palhanecké pískovně naložen na čtyři metry vzdálený trajler, který pak z nižší části pískovny vytáhly dvě Tatry 111.

Převoz zajistil Krajský podnik zemědělských a lesnicko-technických meliorací v Opavě. Technicky zajímavý náklad kamene, jeho transport a složení na tehdejší Gottwaldově třídě sledovalo mnoho diváků.

Jeho umístění bylo tehdy provázeno obavami některých představitelů města, aby svým významem nezastínil blízko stojící sochu Klementa Gottwalda. Před vybudováním betonové podezdívky byl balvan postaven na dřevěných trámech.

Zájem veřejnosti si vyžádal, aby k němu byl umístěn prozatímní informační text o jeho původu, složení, velikosti a hmotnosti. Během dalších týdnů byl balvan definitivně usazen a opatřen kovovou tabulkou s textem. Fotografickou dokumentaci celé akce pořídili fotograf Slezského zemského muzea Adolf Pustka, Ladislav Zapletal a student M. Kopecký, který pod vedením Ladislava Zapletala vypracoval o opavském bludném balvanu ročníkovou práci.

Bludný balvan je největší na Opavsku

Opavský bludný balvan umístěný na Praskově třídě je tvořen hrubozrnným deformovaným granitem, složeným zejména z šedě červeného draselného živce (zrna o velikosti výjimečně až 40 mm) a ze světle šedého, místy namodralého až nafialovělého křemene. V minulosti se bludné balvany využívaly jako stavební kámen, teprve později se svážely do zahrad a parků jako pomníky či okrasné kameny a dnes se uchovávají jako přírodní památky.

Na Opavsku jich mnoho zachránil F. Drahný, ředitel Vyšší hospodářské školy v Opavě (dnešní Masarykova střední zemědělská škola), v jejímž areálu je několik bludných balvanů dodnes. Další exempláře můžeme spatřit nejen přímo v Opavě, ale i na mnoha dalších místech (např. Slavkov, Štítina, Nové Sedlice, Raduň).

V posledních desetiletích byla v Německu zřízena celá řada naučných „parků“ či „zahrad“ z bludných balvanů. V České republice je možné navštívit takovou „zahrádku“ ve Velké Kraši na Jesenicku, kde se podařilo Martinu Hanáčkovi shromáždit více než 70 bludných balvanů, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny základní typy nordických hornin.

Na Opavsku a Ostravsku, kam ledovec zasáhl nejsilněji, se vyskytují nejmohutnější balvany v ČR. Opavský bludný balvan patří svým maximálním rozměrem přesahujícím dva metry k těm největším a rozhodně si zaslouží ochranu jako přírodní památka značného významu.

Více informací najdete v článku geoložky Slezského zemského muzea Lenky Jarošové a spoluautorů Ladislava Zapletala a Martina Hanáčka, který vyjde v nejbližším čísle přírodovědné série A Časopisu Slezského zemského muzea.

Výročí umístění bludného balvanu v Opavě je také věnována miniexpozice ve výstavní budově muzea přístupná do září letošního roku.

Autor: Milan Freiberg

23.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

83

Komentář šéfredaktora Deníku: Kdo zastaví ANO?

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Souhrn fotbalového víkendu

/VÝSLEDKY/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

MSFL: Hlučín - Petřkovice 2:1

Derby MSFL pro Hlučín. Prestižní utkání s Petřkovicemi hlučínští fotbalisté dotáhli do vítězného konce. Před téměř čtyřmi stovkami diváků díky brankám Hudeczka a Krauta zvítězili 2:1. Za hosty dokázal už jen snížit kanonýr Lokša.

Pro třináctiletého cyklistu letěl do Vávrovic vrtulník

U vážné nehody třináctiletého cyklisty zasahovali v sobotu 21. října záchranáři ve Vávrovicích.

Králem voleb v kraji je Ivo Vondrák. Nemám ambici být ministrem, řekl Deníku

/ROZHOVOR/ „Nemám ambici být ministrem. Ale v politice nikdy neříkej nikdy,“ konstatoval v povolebním rozhovoru pro Deník hejtman a nově i poslanec Ivo Vondrák (ANO).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT