Boj hnědých popelnic v Opavě: čtvrt tuny odpadu na hlavu, budete třídit lépe?

Bitva začala loni v prosinci. Město nechalo na sběrný dvůr přivézt půl tuny „komunálu“ z opavských sídlišť. Pracovníci se jím pak ručně probrali a kromě toho, že do šedých kontejnerů lidi házejí plasty, papír, textil, kovy, sklo nebo stavební suť, tvořil největší podíl biologicky rozložitelný odpad, téměř jednatřicet procent.

„Zaměřili jsme se právě na něj. Když ho poctivě vytřídíme, snížíme množství odpadu na skládku o třetinu. Proto jsme se rozhodli podpořit jeho třídění rozmístěním kontejnerů na bioodpad a spuštěním pilotního projektu na třídění kuchyňského odpadu,“ popsal náměstek primátora Michal Jedlička.

Tajemná a krásná Libavá: 1. máje se otevře, z regionu jedou i speciální vlaky

Kontejnery na bioodpad mají tradiční velikost podobně jako ty na plast nebo papír a vyváží se jednou za dva týdny. Město a technické služby jich nakoupily 110, zatím je jich rozmístěno třicet na menších sídlištích. Zbylých osmdesát zakotví na velkých sídlištích v Kateřinkách, Kylešovicích, v centru a na předměstí během května. Rozmístění kontejnerů lze sledovat i na webovém mapovém portále města. Místo na skládku pak obsah těchto hnědých kontejnerů zamíří do kompostárny, kde se promění na hnojivo a vrátí se zpátky do půdy. „Město tak ušetří za skládkování,“ upřesnil Martin Kůs z tiskového oddělení Hlásky.

Třetí do party: speciální box do kuchyně

Vedle hnědých kontejnerů pak stojí ještě menší, stejně barevná klasická biopopelnice. Ta ale na rozdíl od své rozměrnější „kolegyně“ slouží výhradně na odpad, který vzniká v kuchyni, jako zbytky jídel, maso nebo prošlé potraviny. V tomto případě jde o pilotní opavský projekt, proto je „gastropopelnic“ zatím čtyřicet. A aby se k nim nemuseli občané trmácet s každou miskou zvlášť, rozdá magistrát domácnostem na sídlištích Hradecká, Hobzíkova, Jurečkova, v širší oblasti sídliště Olomoucké a na Rooseveltovu 23 a Skřivánčí 7 v pátek 6. května odpoledne a během soboty 7. května i speciální hnědé sedmilitrové nádoby, připomínající jakýsi uzavřený box.

Opava jako na dlani. Otevírá se radniční věž Hláska i rozšířená expozice

„Může se jednat až o 1700 domácností,“ přiblížil Deníku Albert Červeň z odboru životního prostředí opavského magistrátu. Lidé tak mohou třídit odpad rovnou v kuchyni. Až bude nádoba plná, tak ji vysypou do nejbližší popelnice na kuchyňský odpad. Jejich obsah se potom jednou týdně sváží do bioplynové stanice Rapotín, kde se mění na certifikované hnojivo a na energii a teplo. Znovu se tak vrací do oběhu.

Největší problém? Velké větve a sáčky

Ačkoli jde v případě opavského třídění bioodpadu na sídlištích teprve o rozjezd, město už má nějaké poznatky. „V současné době nádoby nejsou přeplňovány. Musíme ale uvést, že především ve velkých kontejnerech na bioodpad končí odpady, které jejich obsah znehodnocují a tento odpad pak kompostárna nemusí převzít a dává ho na skládku. Bohužel někteří lidé jsou naprosto bezohlední a jsou schopni tam vyhodit cokoli.

Keenan Gumbs: Miluji opavské fanoušky, skvěle reagují na podněty

Pomineme-li tuto skupinu lidí, pak největším problémem jsou větve s průměrem větším než 2 centimetry, které kompostárna nepřebírá a nejrůznější igelitové obaly, v nichž lidé bioodpad přinesli, a to i biologicky rozložitelné. Do bioodpadu určeného ke kompostování pak nepatří ani túje a jejich ořezy, protože túje svým složením působí negativně na kvalitu vyrobeného kompostu a doporučujeme je proto odvážet do sběrných dvorů,“ dodal Albert Červeň s tím, že celý projekt má nejen environmentální rozměr, ale jeho smyslem je i snížit tlak na městskou kasu kvůli zvyšujícím se poplatkům za skládkování „komunálu“.

K TÉMATU

Co ne/dávat do velkého kontejneru na bioodpad?

Ano – tráva, listí, slupky a zbytky ovoce a zeleniny, kávový a čajový odpad, čajové sáčky, piliny, zbytky pečiva, obilovin, mokré a mastné ubrousky, větve do délky 25cm a průměru 2,5cm, vychladlý popel ze dřeva.

Ne – hlína, balené potraviny, kuchyňský odpad živočišného původu (tuk z fritézy, zbytky masa, kosti, mléko, vaječné skořápky), uhynulá zvířata, popel z uhlí, hřbitovní odpad (věnce, umělé květiny), dlouhé větve, použité pleny, exkrementy zvířat, podestýlky domácích zvířat.

Co ne/dávat do menší popelnice na kuchyňský odpad?

Ano – zbytky živočišného původu, menší kosti (rybí, kuřecí), syrové maso a ryby, zbytky z vařeného jídla, pečivo, těstoviny, potraviny po datu spotřeby, ovoce, zelenina, skořápky.

Ne – velké kosti (vepřové, hovězí), zvířecí trus, nedopalky cigaret, oleje, tuky.