Už přibližně před půlrokem totiž dostali tip od Daniela Halfara z Kobeřic. „Jako amatér se zajímám o vojenskou historii. Hovořil jsem s kobeřickými pamětníky a jeden z nich se mně zmínil, že si vzpomíná na pád bombardéru. Podařilo se mi zjistit, kde by se mohl nalézat. Pomocí mého detektoru jsem objevil různé úlomky, které nasvědčovaly tomu, že se v těchto místech letadlo skutečně zřítilo," poznamenal právě Daniel Halfar.

O jeho amatérských výzkumech se dozvěděl Jiří Kolář, jenž dlouhodobě mapuje dopady podobných letadel u nás, a chtěl se s Danielem Halfarem sejít.

„Dopředu mi musel slíbit, že místo nálezu nebude nikde zveřejňovat. Nechtěl jsem, aby se toho dohmátl někdo jiný a trosky letounu by třeba nějakým způsobem znehodnotil," pokračoval dále Daniel Halfar, který je členem kravařského Klubu historických vozidel a vojenská historie ho zajímala už od útlého dětství.

„Když se mi zaručil, že vše zatím zůstane mezi námi, zavedl jsem ho na místo. Následně jsme začali plánovat, kdy by se mohlo letadlo vyzdvihnout. Stará se o to Letecké muzeum v Suchdole nad Odrou a dopředu je třeba zařídit spoustu náležitostí," dodal.

Našly se oba motory

Nakonec se tedy dnem D stala sobota 3. listopadu. Hloubkovým detektorem se nejprve zjišťovalo, v jaké hloubce se bombardér nachází. „Našly se oba dvanáctiválcové motory Klimov, které byly asi dva metry pod povrchem," uvedl Daniel Halfar. Kromě toho byla objevena i spousta dalších zajímavých věcí. Ať už se jedná o kulomet ŠKAS ráže 7,62 milimetru nebo osobní věci členů posádky, jako například hodinky, hřeben či třeba padáková přezka.

Pyrotechnici museli likvidovat i munici, kterou byl letoun vybaven. Nesmíme opomenout, že na místě byly nalezeny také kosterní pozůstatky. Lékař, jenž musel být u vyzdvižení přítomen, prohlásil, že se mělo jednat o dolní končetinu. Vše však bude dále podrobeno odborné expertize.

Sám Daniel Halfar však čekal, že se toho na poli mezi Kobeřicemi a Albertovcem najde o něco více: „Nenašel se třeba kokpit letadla. Je dost možné, že trosky už tehdy odklidili místní. Totéž platí i o tělech posádky. Pamětník si vzpomíná, že po dopadu zůstali mrtví na povrchu. Při vyzdvihávání letadla se však s největší pravděpodobností našla jen část nohy jednoho z nich. Nejspíš všichni tedy již byli pohřbeni."

..klikněte pro zvětšení..

Petljakov Pe-2

..klikněte pro zvětšení..

V letadle seděly „vysoké šarže"

Kdy a kdo vlastně v petljakovu letěl? I na to známe poměrně přesnou odpověď. Bombardér měl být sestřelen kanonem německé protiletadlové obrany Flak 23. března 1945. Zajímavostí je, že v troskách letadla zahynuly „vysoké šarže". O život přišel velitel 6. letecké bombardovací divize Grigorij Tichonovič Kačalej, jemuž bylo v den zřícení bombardérů sedmatřicet let.

Dále šlo o jednatřicetiletého šturmana, chcete-li navigátora, majora Michaila Grigorjeviče Djadečka a v neposlední řadě havárii nepřežil ani seržant Alexander Michailovič Golovin, který měl sedmadvacet let.

„Pokud jsou naše informace správné, posádka onoho dne provedla útok na cíl. Když petljakov odbombardoval, velitel navedl letoun zpět, aby zjistil, zda byl cíl zničen. Právě při návratu byl bombardér sestřelen," poznamenal člen vojenské sekce Klubu přátel Suchdolu nad Odrou Zdeněk Strnadel, jenž se stará o místní letecké muzeum. Bezesporu jde o jedinečný objev. Nález zříceného petljakovu na našem území je ojedinělá záležitost.

„Některé letouny tohoto typu už v minulosti u nás nalezeny byly. Z poslední doby však nic podobného neregistrujeme. Pro náš klub se jedná o jeden z největších, ne-li vůbec největší nález," doplnil ještě Zdeněk Strnadel.

Další bombardér na obzoru?

Další exkluzivní objev by na sebe nemusel nechat dlouho čekat. Daniel Halfar totiž podle výpovědí pamětníků zjistil, že 23. března 1945 se měl někde v okolí zřítit druhý bombardér. Podle jeho průzkumů už ví, kde by se mohl nacházet.

„Podrobnosti bych zatím ještě nechtěl zveřejňovat. Každopádně můžu říct, že leží na katastrálním území obce Kobeřice," odhalil alespoň částečně svůj další nález Daniel Halfar. Specifickou příchuť má nalezený letoun také pro kobeřického starostu Lukáše Kubného. Pro něj osobně je symbolické, že ke všemu došlo právě na Dušičky. „Myslím si, že se jedná o takový střípek do mozaiky, podle níž můžeme vysledovat, jak to tehdy, na konci války, vypadalo," poznamenal Lukáš Kubný a na závěr ještě dodal:

„Nález se uskutečnil zrovna v dny, kdy si připomínáme Památku zesnulých. Letoun spadl 23. března 1945. Jen o pět dní poté při výbuchu bomby přišlo o život devět členů mé rodiny."

Petr Dušek