Odbor výstavby opavského magistrátu vzal v potaz námitky, které byly okolními obcemi vzneseny na srpnovém jednání v Opavě. Rozhodnutí od 17. září visí na úřední desce a čítá deset stran.

„Stěžejním důvodem k zamítnutí žádosti je skutečnost, že stavební úřad posoudil větrný park pro jeho parametry a vliv na pohledový charakter krajiny jako stavbu nadmístního významu," vysvětlovala vedoucí odboru výstavby Venuše Drochytková.

V podobných případech se neposuzuje jen to, zda taková stavba je nejen v souladu s územním plánem obce, ale také zásadami územního rozvoje, přičemž druhé kritérium naplněno nebylo.

„Obdrželi jsme rozsáhlý dokument. Podle mého se ovšem společnost Synergion Alfa CZ, která má stavbu elektráren na starosti, proti tomu odvolá," zamyslel se bratříkovický starosta Michal Volkmer.

V Bratříkovicích o větrníky stáli. Do obecní pokladny by díky nim přitekly nemalé finance. Každoročně by do ní za jednu elektrárnu přibylo 150 tisíc, za všech pět by to tedy dělalo tři čtvrtě milionu korun. K tomu je navíc nutné připočíst jednorázovou platbu za využívání obecního pozemku. V anketě se stavbou větrného parku souhlasilo dvaadevadesát procent bratříkovických obyvatel.

Nelibě se však k elektrárnám stavěli v okolních obcích. Na srpnovém společném jednání na půdě opavského magistrátu to také dali najevo. Sto pětačtyřicet metrů vysoké větrníky se stometrovým rozpětím rotujících listů měly vyrůst v údolí mezi Bratříkovicemi a Hlavnicí, odkud byl odpor dost možná nejsilnější.

V této souvislosti zde dokonce vzniklo občanské sdružení Na Skřivánčí, které prezentuje odmítavé stanovisko. „Naši občané se vyslovili proti. Jedna z elektráren by vyrostla zhruba tři sta metrů od hranice s naším katastrem. To byla jedna z našich hlavních námitek. Citelný by ovšem byl také zásah do rázu krajiny. Jsme rádi, že stavební úřad stavbu zamítl," líčil hlavnický starosta Aleš Salibor.

Radost vládne také mezi zemědělci z Hlavnice, kteří proti elektrárnám měli hned několik výhrad. Pole by se kvůli nim musela rozčlenit na menší celky a došlo by také k záboru půdy, kterou doposud obdělávali. „I když víme, že společnost může využít lhůtu na odvolání, s rozhodnutím jsme spokojeni," uvedl ředitel hlavnického zemědělského družstva Lumír Juroš.

Své obavy o zvěř a její úkryty vyjádřili také místní myslivci. Elektrárny by ovšem nevadily pouze Hlavnickým, svůj nesouhlas už dříve vyjádřili někteří obyvatelé nedalekých Svobodných Heřmanic, Sádku anebo Jakartovic. Většinovým vlastníkem tří pozemků, na nichž by měly stát věže větrníků, a dalších tří, kterých se výstavba větrného parku týká (stavba manipulačních ploch a přístupových komunikací), je nyní Státní pozemkový úřad.

Ten se ke stavbě naposledy vyjádřil před čtyřmi až pěti lety, tedy v době, kdy pozemky ještě nevlastnil.

„Jsem přesvědčena, že filozofií státu není zastavět ornou půdu industriálními stavbami, ale zachovat a doplňovat výměru státních pozemků," řekla před časem naší redakci jakartovická starostka Helena Rašová.

Jakartovičtí stejně jako Hlavničtí mají strach i z toho, že elektrárny budou mít negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. „Dívat se na ně každý den může být depresivní. A i když podle studie vytváří jen malý hluk, na lidi to přeci jen působí," uvedla Marta Gorusová z už zmíněného občanského sdružení Na Skřivánčí.