Částečně i z dobrovolné sbírky se už na Bredě povedlo opravit střechu, teď jsou na řadě fasáda a okna. Právě úlomky zdí a skel opadávaly už v minulých letech z Bredy a ohrožovaly chodce. Proto byl na chodníku postaven průchod z lešení. To teď už zakrylo celou fasádu přední i boční části Bredy, firma se pustila do rekonstrukce fasády. Výměny se dočkají i okna. Podle vedení města jsou to nezbytné základní práce pro případné zakonzervování Bredy. O konečném osudu Bredy po opravách má rzhodnout komise složená z odborníků, architektů a zastoupení budou mít i politici.

Repliky versus repasy

Ještě před započetím záchranných prací se vnitřek Bredy kompletně vyčistil. Všechny památkově významné prvky jsou očíslovány, ošetřeny a uloženy tak, aby se mohly vrátit zpátky na své původní místo. Po rekonstrukci střechy se dělníci pustili do obnovy vnějšího pláště. „Rok a půl se řešilo, zda uděláme repliky nebo repasy oken. Museli jsme brát na zřetel nejen cenu, ale i funkčnost. A ze všech jednání s památkáři, architekty a dalšími odborníky jsme dospěli k závěru, že repasy nejsou v plném rozsahu možné, protože okna by v dnešní době nebyla funkční. Když jsme si nechali vyrobit vzorové repasované okno, které prošlo i testy v laboratoři, tak bylo řečeno, že by nám na něj nikdo nedal záruku a negarantoval by jeho správné fungování. Proto se vyrobila úplná replika okna, která se ještě ladila několik měsíců s památkáři. Takto vyrobené okno plně nahrazuje to původní,“ vysvětlil opavský primátor Tomáš Navrátil.

Primátor upřesnil, že na Bredě bude vyměněno 150 oken. „Cena za repasované okno se pohybuje od 150 do 200 tisíc korun, výroba repliky vyjde na 90 až 100 tisíc. Rozdíl je tedy skoro dvojnásobný,“ přidal primátor další důvod, proč dal odborný tým přednost replikám. Malá kulatá chodbová okénka, kterých je osmačtyřicet, naopak zůstanou a budou se repasovat. Rekonstrukce fasády a oken přijde na devětadvacet milionů korun, hotovo má být do konce roku 2024.

Nejdřív venek, pak vnitřek

Když se Breda začala opravovat, opavská opozice si ťukala na čelo, proč se začíná venkovními prostory a ne těmi vnitřními. Podle nich jde o populismus vedení města, aby bylo vidět, že se něco děje. „Je to nesmysl. Nikdy se to nedělá naopak, že by se opravil vnitřek a potom venek. Názor, že se vnitřními omítkami poškodí okna, je scestný. Každá dobrá firma ví, jak je udělat, aby se okna neponičila. Navíc musíte mít sehnané dotační programy a jasnou koncepci, co v Bredě bude. Jakmile budou zřejmé výsledky architektonické soutěže, uděláme interiéry Bredy,“ popisuje primátor Opavy Tomáš Navrátil.

Opravy momentálně brzdí ještě jeden problém, kterým je spodní voda. Součástí rekonstrukce má být i nová vodovodní přípojka. Její realizaci ale brání spodní voda, která protéká na povrch. Pod Bredou se totiž nacházejí staré stoky z devatenáctého století, které ale nejsou zmapovány. Město bude zadávat podzemní průzkumy, které by měly přispět k vyřešení zatékání.

Soutěž pod taktovkou „Velké devítky“

Ještě letos v říjnu by pak měla být oficiálně vypsána architektonická soutěž, která bude trvat jeden rok. Výsledkem bude konkrétní návrh na budoucí využití Bredy. Soutěž bude mít na starosti devítičlenná porota, v níž zasedne pět odborníků včetně evropsky významných architektů a čtyři zástupci města. Jmenováni budou ještě dva náhradníci. Konkrétní složení komise schválí rada města, mělo by k tomu dojít asi v polovině září. Následně Opava osloví projektové kanceláře, firmy, projektanti či architekti, aby se do soutěže zapojili. Ti pak porotě předloží své studie včetně ekonomického návrhu.

„Bude to formou soutěžního dialogu, který je ukotven v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Zadání není na začátku úplně striktně dáno a vyvíjí se v průběhu dialogu. Předpokládáme, že nám na začátku přijde nabídka desítek námětů od architektonických kanceláří. Komise z nich vybere nějakou část, řekněme pět, šest těch nejperspektivnějších. A dále s nimi bude pracovat formou dialogu. Nápady se budou diskutovat, autoři opět budou mít čas na zpracování, pak předloží, kam dospěli, výběr se zase zúží, až nakonec zůstane jen jeden nápad. Bude se to vyvíjet postupně,“ popsal hlavní architekt města Petr Stanjura. Návrh, který bude vybrán, pak bude realizován včetně projektu až po stavební povolení. Breda by se pak mohla otevírat na etapy, nejdříve třeba přízemí, pak až zbytek.

Součástí budou výstupy z workshopů i energetické studie

Autoři návrhů musejí při zpracování počítat s některými povinnými částm. Jedná se o výstupy ze všech odborných i laických workshopů, které se v minulých měsících v Bredě konaly, zapracovat do nich musí i energetickou studii ostravské VŠB, tedy koncept toho, jak bude vyřešeno vytápění či vzduchotechnika. Součástí architektonické studie musí být i propojení „staré“ Bredy s OC Breda&Weinstein. „Na spolupráci jsme domluveni. Propojení bude takové, aby si domy vzájemně pomáhaly, byly synchronní a nekonkurovaly si,“ přibližuje Tomáš Navrátil.

Studie má nabídnout nejen řešení budovy, ale i celého venkovního prostoru před Bredou. „Očekáváme zájem ze světa, protože si myslíme, že Breda má přesah přes hranice České republiky,“ míní primátor. Jeho náměstek Vladimír Schreier odhadl termín, kdy by mohla být Breda zase otevřena: „Vidím jako reálné, aby byla Breda, případně alespoň její část, funkční někdy v polovině roku 2026.“