Naděje pro Bredu: Fáze 1. Tak se jmenuje stránka, kterou na Facebooku založil Michal Kolek. Pokud je vám jeho jméno povědomé, pak vězte, že jde o syna Kamila Kolka. Právě jemu mnozí dávají za vinu stav, v jakém se bývalý obchodní dům Breda, který je od roku 2013 zavřený a od února 2018 nabízen správcem konkursní podstaty za 55 milionů k prodeji, v současnosti nachází.

Paradoxně je to tedy devětadvacetiletý Michal Kolek, který se nyní do záchrany historické budovy pustil a snaží se k tomu oslovit Opavany i širokou veřejnost.

„První fáze se opírá o představení konkrétního funkčního využití Bredy, ze které již nemůže dále být obchodní dům, ale multifunkční kulturní centrum. Je potřeba vytvořit souhlasné stanovisko na profinancování vize a následného projektu pomocí veřejné sbírky na transparentní účet a využití dalších modelů profinancování formou crowdfundingu a dalších elektronických sbírek. Je důležité také aktivně vystupovat a pracovat na sjednocení všech Opavanů, kteří mají zájem, ale i nezájem se na záchraně podílet,“ míní Michal Kolek, jenž v současnosti už pátým rokem bydlí ve Velké Británii, kde pracuje v oblasti IT. S otcem se podle svých slov nestýká, už jedenáct let žije sám.

„Moje motivace je jednoduchá, ale silná. Není mi příjemné, že se na mne lidé dívají skrze prsty. V Opavě jsem vyrůstal a mám k ní citovou vazbu. Po načerpání zkušeností ze zahraničí se sem hodlám vrátit a nechci se stydět za to, kdo jsem. Zároveň nechci chodit kolem zavřené Bredy, kde jsem vyrůstal, žil a prožíval dětství,“ konstatuje.

Kontakt s odborníky

Michal Kolek čerpá ze studie z roku 2011, která tehdy vyhrála soutěž. „Kdo ji vypsal, nevím, ale po jejím vydání jsem měl možnost do ní skrze otce nahlédnout. Pamatuji se jen na pár vizualizací a přibližný koncept návrhu. Od té doby jsem studii neviděl a nemám ji k dispozici. Když Bredu převzal správce konkursní podstaty, sám otec tvrdil, že Bredu neopraví. Dnes říká, že jsem mu ukradl záměr,“ pokračuje.

Právě na základě zmíněné studie by si Michal Kolek v Bredě představoval byty, kanceláře, místa k volnočasovým aktivitám pro děti a dospívající, tělocvičnu, kavárny či restaurace.

„V přízemí pod kopulí pak nějaké drobné obchody určené pro místní podnikatele a výrobce, lékárny nebo soukromé ordinace a doktory. Ve sklepení byla plánována i diskotéka. Koncept byl navržen tak, aby splňoval veškeré požadavky pro zvukovou izolaci a hluk,“ vysvětluje. Ozývat už se mu začali odborníci, ale i samotní Opavané, kteří chtějí přiložit ruku k dílu. „Jsem v kontaktu i s architekty a památkáři.

Kontakty si zakládám, ale realizační fázi s odborníky si představuji na celostátní úrovni. Cílem je vyhledat a sestavit tým kvalifikovaných lidí, kteří budou jednotlivé body každé fáze realizovat za dozoru veřejnosti. Tomu se bude věnovat fáze dvě,“ dodává Michal Kolek s tím, že vzhledem ke špatným zkušenostem Opavanů s tím, jak Bredu vedli bývalí majitelé, by tím příštím mohla být třeba nadace nebo fond, které si obyvatelé sami sestaví. Vše má být transparentní.

V pátek 7. února navštíví Opavu ministr kultury Lubomír Zaorálek. Součástí programu má být také prohlídka Bredy s primátorem Tomášem Navrátilem. Michal Kolek adresoval primátorovi i ministrovi dopis, ve kterém je o své iniciativě informuje a žádá o užší spolupráci na záchraně Bredy.

Kamil Kolek: ať si syn dělá, co chce

Co říká na iniciativu svého syna, jsme se zeptali i přímo Kamila Kolka. „Nevím, co bych na to měl říci. Ať si každý dělá, co chce. Michal může zachraňovat Bredu, je dospělý. Avšak to, že se vymezil proti mně, je nehoráznost. Co se týká jeho nápadu na veřejnou sbírku, to mi přijde jako obelhávání lidí,“ řekl Deníku Kamil Kolek s tím, že facebookovou stránku Naděje pro Bredu i jednotlivé komentáře pod příspěvky pravidelně čte.

„Kdyby mě syn požádal o pomoc, určitě mu nevyhovím. Já mám spoustu projektů, reálnou studii k záchraně Bredy. Ale ekonomika je jen jedna,“ dodal.