Celých dvacet let už se obec Březová dohaduje s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) o vlastnictví budovy místního obecního úřadu. Ta je dlouhodobě v rukou státu a obec ji chce získat bezúplatně.

Co na to ÚZSVM? Činnost obce není podle jeho zástupců ve veřejném zájmu tak, jak ukládá zákon, a proto lze budovu obecního úřadu získat pouze úplatně přímým prodejem nebo ve veřejném výběrovém řízení.

Za dlouhá léta klesla prodejní cena pozemku a budovy na něm stojící z necelých dvanácti milionů spadly na dva miliony osm set tisíc korun.

Obec by ÚZSVM musela ještě zaplatit necelých tři sta tisíc korun za dva roky bezesmluvního užívání budovy. Koupi si však Březová nemůže dovolit. Jen nezbytné opravy celého objektu by totiž přišly na více než šest milionů korun.

„A to jsou jen nejnutnější náklady na zajištění proti chátrání. Rozsáhlá rekonstrukce, kterou zdevastovaná budova potřebuje, by stála mnohem více," vysvětluje starosta obce Pavel Schneider. Roční rozpočet Březové je přitom asi devatenáct milionů korun.

„Pro obec by to byla obrovská zátěž. Zadlužila by se. Pokud bychom budovu získali bezúplatně, byli bychom schopni rekonstrukci plně pokrýt," říká Pavel Schneider.

Koupi však přesto úplně nevylučuje. Na základě znaleckého posudku, který znovu stanoví prodejní cenu pozemku, se zastupitelstvo Březové na podzim rozhodne, zda na prodej kývne, či nikoli. Budovu by pak splácelo.

Budovu postavil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v „akci Z" Místní národní výbor Březová za pomoci JZD a obyvatel obce. V průběhu let komplex budov vlastnil místní národní výbor, Okresní národní výbor v Opavě, Okresní úřad v Opavě, tedy stát v podobách různých institucí.

V současnosti jedno křídlo budovy vlastní Březovská zemědělská a druhé stát. Obecní úřad přitom zabírá pouze jedno patro. O zbytek levého křídla budovy se dělí s Českou poštou, kadeřnictvím, Březovskou zemědělskou a Českou telekomunikační infrastrukturou.

Právě z důvodu užívání budovy těmito společnostmi nelze podle ÚZSVM pozemek a budovu převést obci bezúplatně. Budovu totiž subjekty využívají ke komerčním účelům, což není ve veřejném zájmu. Podle zástupců ÚZSVM by však Březová budovu bezúplatně nezískala ani v případě, že by tyto firmy z budovy odešly.

Objekt je totiž obrovský, bez chodeb a schodišť jen levé křídlo čítá téměř sedm set metrů čtverečních.

„Pro výkon činností obce velikosti Březové je tak rozsáhlý objekt naprosto zbytečný. Kanceláře obecního úřadu přece nepokryjí tak velkou budovu," tvrdí ředitel Územního pracoviště ÚZSVM v Ostravě Karol Siwek. Bezúplatný převod by byl podle ÚZSVM možný v případě, že by v budově sídlila mateřská nebo základní škola.

Pro ty už však obec má jiné zrekonstruované prostory.

Z úřadu dům s pečovatelskou službou

Pokud by však Březovští budovu získali do vlastnictví, uměli by ji využít i jinak. Ze tří ÚZSVM nabízených variant naložení s nemovitostí si zastupitelé obce vybrali předložení projektu, který by byl ve veřejném zájmu, a budova by tak mohla být do vlastnictví obce převedena bezúplatně.

Březová chtěla budovu přeměnit na dům s pečovatelskou službou, který by musela po dvacet let udržovat a počítat s přísnou kontrolou ze strany ÚZSVM.

„Dalšího zařízení pro seniory je v regionu potřeba. Osob nad pětašedesát let je v regionu téměř třicet tisíc. Domovy důchodců na Opavsku jsou přeplněny. Noví klienti doslova čekají, až ti současní zemřou," myslí si starosta.

Projekt počítal s pětadvaceti až třiceti byty pro seniory. Počet bytů by se přitom navýšil až na šedesát v případě, že by obec získala i pravé křídlo budovy od Březovské zemědělské.

Projekt podpořil i hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a doporučil ÚZSVM bezúplatný převod budov obci. Ani tato snaha ovšem u ÚZSVM neprošla. Obcí předložený návrh na vybudování domu s pečovatelskou službou by podle něj také nebyl ve veřejném zájmu.

ÚZSVM se nelíbí, že by obec od seniorů za bydlení pobírala nájem na zaplacení provozu. „Nájemné obec klidně může nastavit tak, aby bylo ziskové. Jednou je to za peníze, takže dopředu nelze soudit, kolik budou dělat náklady a kolik výnosy," vysvětluje Karol Siwek.

Projekt na zkoušku?

Podle Siwka je to navíc zcela nekonkrétní projekt, v němž chybí hlavně finanční analýza.

„Takových už jsem viděl celou řadu. Březová dokonce tvrdí, že by budovu převedla zpět na stát, pokud by se jí na dům s pečovatelskou službou nepodařilo sehnat dotace. Copak je to jen projekt na zkoušku?" podivuje se Siwek.

Starosta obce je přesto přesvědčen, že tento projekt ve veřejném zájmu je. „Vždyť i bezdomovec musí v azylovém zařízení odevzdat padesátikorunu, aby tam mohl složit hlavu a najíst se. To ani azylový dům není ve veřejném zájmu?" míní Pavel Schneider.

Budoucnost budovy obecního úřadu tak prozatím zůstává nejasná. „Stát nemá důvod vlastnit pozemky, které nijak nevyužije. Budovu v Březové jsme nejprve nabídli státním institucím, ale žádná neměla zájem. Jsme stále otevřeni každému projektu ze strany obce, který bude splňovat podmínky bezúplatného převodu," řekl Karol Siwek.

Starosta Březové Pavel Schneider před několika dny jednal o dalším postupu s generální ředitelkou ÚZSVM Kateřinou Arajmu. Výsledkem je, že ÚZSVM do poloviny září předloží znalecký posudek s prodejní cenou pozemku a budovy a návrh kupní smlouvy.

Zastupitelstvo obce Březová pak na základě ceny koupi buďto schválí, nebo ne. Pokud ano, prodej by byl ve formě splátek. „Snad bude prodejní cena co nejnižší, aby obec mohla realizovat projekt domu s pečovatelskou službou," doufá starosta.

Lada Poštulková