Opavská radnice plánuje, že v Městských sadech, které se nyní obnovují, vzniknou ve vybraných lokalitách tři taková broukoviště. Budou působit jako shluk mrtvých zapuštěných kůlů přirozeně se rozkládajícího dřeva, pod jehož povrchem však bude značně živo.

„Dříve se mrtvé dřevo rychle odstraňovalo a život v něm skomíral. My chceme v Městských sadech vytvořit různorodé prostředí pro množství živočichů a obohatit návštěvníky parku o poznatky ze života těchto živočichů. U jednotlivých broukovišť budou proto instalovány informační tabule,“ uvedl náměstek primátora Dalibor Halátek (nestr.).

Vrátí se vzácní živočichové?

Radnice si spolu s entomology slibuje, že se do městského parku vrátí některé tradiční druhy brouků, které začínají mizet a mnohdy jsou i vzácné.

O které druhy jde, však vedení radnice neupřesnilo s vysvětlením, že až broukoviště vzniknou, musejí odborníci počkat, které konkrétní živočichy přilákají. Klíšťata to rozhodně nebudou, protože v mrtvém dřevě nežijí.

Za málo peněz hodně muziky

Broukoviště, která nic nestojí, ale efekt mají velký, jsou jen první vlaštovkou. Radnice totiž plánuje lidem přiblížit další přírodní zajímavosti a jevy, které mohou pozorovat. V Městských sadech tak přibudou informační tabule s údaji o rostlinách, živočiších či neživé přírodě.

„Ke stávající dendrologické stezce v prstenci parků a naučné stezce v parku zemědělské školy přibude učebna v přírodě Základní školy T. G. Masaryka v Mírové ulici,“ dodala tisková mluvčí Hlásky Lada Dobrovolná.

Broukoviště budou k vidění i obdivování již od letošního léta. Největší broukoviště České republiky je k vidění v parku v Lysé nad Labem.

Co je to broukoviště?

Broukoviště (též logger) je uměle vytvořený soubor kmenů, částí kmenů nebo masivních větví, který vytváří prostředí pro organismy vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo.

Do broukoviště jsou obvykle ukládány zbytky stromů, které musely být pokáceny, přestože jsou napadeny vzácnými druhy dřevokazného hmyzu (například páchníkem hnědým) nebo vzácnými druhy hub (například korálovcem bukovým).

V důsledku činnosti člověka je v kulturní krajině kritický nedostatek přirozeně se rozkládajícího dřeva, což se ekologičtí aktivisté snaží kompenzovat právě zakládáním broukovišť. (Zdroj: Wikipedie)