„Ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a ve znění pozdějších předpisů je osoba pohybující se na kolečkových bruslích považována za chodce,“ cituje zákonnou normu krajský policejní mluvčí Milan Klézl. „Chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm³, psa a podobně,“ upřesnil Klézl. Z toho vyplývá, že chodci, potažmo bruslaři se mají pohybovat po chodníku, je-li neschůdný, pak po levé krajnici nebo nejblíže při levém okraji vozovky. Smějí se pohybovat nejvýše dva vedle sebe. Skupina bruslařů musí pak, stejně jako útvar chodců, použít pravou krajnici.

Jak to vypadá při nočních vyjížďkách v Opavě, které si již získaly velké renomé? „Naše večerní vyjížďky se řídí jinými pravidly než jednotliví bruslaři. Vpředu a vzadu jedou policisté, kteří dočasně uzavírají dopravu. Organizátoři se snaží srovnávat vše do jednoho pruhu. Navíc Opavané jsou už zvyklí a řidiči zastavují a čekají až skupina bruslařů projede,“ uvedl jeden z organizátorů nočních vyjížděk Jiří Reichert. Potvrzuje to i preventista Městské policie Opava Ivo Špičák: „S bruslaři vždy jezdí jedno policejní auto vepředu a vzadu za bruslaři sanita. Obě vozidla mají zapnuté majáky. Mezi účastníky jede ještě několik strážníků (od tří do pěti) na bruslích a podílejí se na uzavírání největších křižovatek. Počet strážníků záleží na tom, kolik lidí se vyjížděk účastní. Strážníci městské policie jsou přítomní při každé akci,“ upřesnil Špičák.

Hladký průběh akce občas naruší neukáznění bruslaři a proto je důležité, aby účastníci dbali pokynů strážníků a organizátorů. Mezi městskými komunikacemi existují i takové, které se řídí jinými nepsanými pravidly. „Úsek od Městských sadů až do Držkovic se bere jako bruslařská dráha, takže se jezdí většinou po pravé straně a policie to zatím toleruje je s tím srozuměná,“ uvádí Jiří Reichert. Kolize mohou někdy způsobovat i cyklisté. „Cyklisté nejsou součástí vyjížděk, i když kolonu bruslařů většinou následují. Mnohokrát komplikují práci pořadatelům svou neukázněností, jedou na vlastní nebezpečí a musí se řídit pravidly pro cyklisty,“ řekl Ivo Špičák. Mnohdy jsou bruslaři rychlejší než cyklisté, ale zákonná norma jasně říká, že bruslařům je vyhrazeno místo u levé krajnice.

„Trochu schizofrenní je to, že jednotliví bruslaři jsou mnohdy rychlejší než cyklisté, ale měli by jet vlevo. Opravdu sportovní nebo tréninková jízda by měla být v zákonech dána na úroveň (sportovní) cyklistiky a umožnit i jednotlivci jet vpravo. Při rychlé jízdě na inlajnech na silnici vlevo je vše příliš rychlé, rychlosti se sčítají a řidiči jsou velmi často překvapeni a nestačí reagovat, tj. včas uhnout,“ říká Jiří Reichert. Hromadné vyjížďky bruslařů si sice získaly svou popularitu, ale ne vždy se setkávají s pochopením dalších účastníků silničního provozu. „Jako preventista akci vítám, ale z hlediska provozu může být nebezpečná, pokud by se účastníci neřídili pokyny pořadatelů a strážníků,“ uvádí Špičák.

„Doporučujeme účastníkům osvětlení a reflexní pásky, i když neexistuje zákonná norma, která by to nařizovala. Zákon pouze říká, že útvar chodců musí být osvětlen vepředu bílým neoslnivým světlem a vzadu červeným. Stejně tak neexistuje nařízení, které by říkalo, že bruslaři mají mít chrániče a přilby. To záleží pouze na bruslařích samotných. Bohužel se stávají i případy smrti následkem pádu právě na bruslích, a proto bych opět doporučil používání chráničů a přileb. V Opavě jsme zatím naštěstí takový případ zatím nezaznamenali,“ doplnil Ivo Špičák.