Co si vybavíte, když se řekne Opavsko a Hlučínsko?

Opavsko a také Hlučínsko je podle mého názoru historicky velice zajímavá oblast. Minulost totiž místním obyvatelům vždy nepřála, a nejspíš díky tomu jsou zdejší lidé více odolní, umí se o sebe vždy postarat.

Nejoblíbenější místo v kraji?

Samozřejmě Kravaře. Žiji tady, bydlím tady. Kdybych měla být konkrétní, je to zámecký park a zámek v Kravařích.

Máte životní vzor?

Určitě to jsou rodiče. Od nich se učíme, dávají nám vize. Vážím si jich pro jejich práci. Mám s maminkou i tatínkem výborný vztah a snažíme se společně s manželem, abychom to tak měli i s našimi dětmi.

Jaká jste byla studentka?

Řekla bych, že výborná (smích). Nebyla jsem typická jedničkářka, spíše jsem domů nosila dvojky. Ale označila bych se za bezproblémovou studentku.

Kde jste potkala životního partnera?

Ač jsme ani jeden nic neprovedli, bylo to na policejní stanici. Bylo mi patnáct a šla jsem si pro občanský průkaz. Můj pozdější manžel tam byl nahlásit ztrátu komputeru z kola.

Dovedete si představit, že byste žila někde jinde?

Moc ne. Vyzkoušela jsem si život na cestách a v různých hotelech. Měla jsem možnost žít i nějakou dobu v Praze, ale vždy mě to táhne zpět domů.

Životní motto?

S úsměvem jde všechno lépe.

Proč čtete Deník?

Protože mi přináší komplexní informace ze světa a jiných koutů republiky, ale především je výjimečný v tom, že si mohu přečíst o zajímavostech z našeho regionu. Navíc články nejsou vystavěny na senzaci, ale na pravdivých informacích, a tak jim mohu věřit.