Například ve Stockholmu je důraz kladený na veřejnou dopravu a na cyklisty. K tomu jsou mimo jiné využívané cyklo i pěší zóny, město podporuje ekologickou dopravu elektrovozy i elektrobusy a velký důraz klade na čisté životní prostředí.

„Snahou tamních radních je nechat automobily doma, a obyvatelé s nimi souhlasí. Jsou ochotní upřednostnit veřejnou dopravu, cyklistiku i chůzi,“ přibližuje vedoucí odboru rozvoje města a strategického plánování opavského magistrátu Petr Šnejdar poznatek ze Švédska.

V irském Limericku Opavany zaujaly například vyčkávací prostory v řízených křižovatkách, ze kterých vyjíždí cyklista ještě před motoristy, bezpečné parkování pro kola nebo minimálně dvakrát ročně uzavřené centrum města pro automobilovou dopravu.

Nejenom v Opavě vázne cyklistická doprava na problému, že volně odstavená kola zámek neuchrání. Jejich majitelé se logicky bojí jezdit na nich tam, kde by o ně mohli přijít. „Chceme vytvořit plán, respektující všechny druhy dopravy. K síti cyklostezek potřebujeme i bezpečné prostory, kde mohou být kola bezpečně odložená. Dokud je nebudeme mít, počet cyklistů ve městě asi nezvýšíme,“ připouští Petr Šnejdar.

Řešení vidí v rozvinuté síti úložných míst například na úřadech nebo na nádražích a u firem zase v budování koláren pro zaměstnance. „Náš plán by měl také určit, kde vytvořit vhodnou infrastrukturu pro cyklisty, a zaměřit pozornost na efektivnější funkci MHD,“ míní Petr Šnejdar.