Rozlehlá budova na Popské ulici osiřela a ve zdevastovaných prostorách se nepohybuje ani vítr. Majitelem bylo původně město, které o jejím využití pro své potřeby nemělo zájem. Pro vysoké rekonstrukční náklady raději hledalo vhodného kupce.

„Objekt stojí na velmi lukrativním místě přímo v centru, a proto věříme, že si zájemce najde,“ optimisticky konstatoval primátor Zbyněk Stanjura. Měl pravdu a budova před rokem dostala nového vlastníka. Za 13,1 milionu korun ji koupila pražská společnost Project Real Estate Epsilon.

„Statutární město Opava vypsalo otevřenou soutěž, ve které se hodnotila nabídnutá cena a možná rychlost rekonstrukce domu. Požadavek zněl, aby v budově vznikly především byty, popřípadě byty a kanceláře,“ řekl k prodeji mluvčí opavského magistrátu Jan Šindler.

Zatím se však nic nezměnilo a objekt drží pohromadě víceméně jen silou vůle. Své záměry ani termín zahájení rekonstrukce firma, která ho nyní vlastní, redakci ani po opakovaných dotazech nesdělila.

Jaká byla historie budovy U rytířů?

Nemocnice byla postavena v červnu 1883 řádem německých rytířů. Původně jednopatrová budova pro čtyřiatřicet pacientů uzavřela ze severní strany klášterní zahradu. Její obliba vzrůstala a v roce 1910 musela být přistavěna další část.

Během první světové války v ní bylo nouzově ošetřováno najednou i osmdesát raněných vojáků. Po válce klesl počet lůžek na třiatřicet, ale přesto bylo v nemocnici ročně hospitalizováno kolem osmi set lidí. Provoz nemocnice byl v duchu řádu německých rytířů zaměřen na léčbu chudých. Nemocnice však postupem času přestala kapacitně stačit a velmistr Norbert Klein rozhodl o její radikální přestavbě a dostavbě.

Slavnostně byla zrekonstruovaná budova otevřena v listopadu 1930 už v moderní podobě, umožňující rozdělení pacientů podle chorob. Velkoryse provedené interiéry vrcholily ústavní kaplí, kterou dekorovaly malby Adolfa Zdrazily. Po druhé světové válce pracoval v nemocnici U Rytířů jako správce známý grafolog, bylinkář a jasnovidec František Bardon.

Lidé: Nejlepší by byly byty

Co by Opavané udělali se zchátralou budovou někdejší nemocnice U Rytířů? Nejraději by tam viděli byty, i když ne všichni.

Například Jan Lenart, pětaosmdesátiletý důchodce z Kylešovic, má jasno: „Zbourat? Na žádný pád! Vždyť to je místností, to je prostoru! Mohly by tam být třeba byty.“ K nápadu přestavět dům na obytný se přiklonila většina dotázaných.

„Co se týče bydlení, chtělo by to v Opavě něco nového. Radši než další obchodní centrum. Město byty potřebuje,“ domnívá se devětadvacetiletá masérka Iva Skalošová z Velkých Hoštic. Že se budova měla využívat jinak, už dávno tvrdí Manfred Richter, jednasedmdesátiletý důchodce z Kravař: „Jsem pro byty, protože nemocnice v centru města je blbost.“

Lidé, kteří se řadí k druhému táboru a považují stavbu za zdravotně závadnou, nad její budoucností pouze krčí rameny, případně navrhují demolici. „Já bych to zbourala, je to staré, prolezlé nemocemi. Lidi bych tam vůbec nepouštěla,“ uvedla Anna Dzieržová, která bydlí poblíž už padesát let.

Nepříjemný pocit z místa, kde se léčili pacienti s vážnými diagnózami, přiznává i čtyřiačtyřicetiletá invalidní důchodkyně Ivana Chmelařová ze Služovic. „Byty ne. Víte, urologie, nemocnice… Sama jsem tam chodila. Vím, jaké to tam je.“ S myšlenkou zřídit v domě sídlo správního oddělení či úřadu přišla Jindřiška Luňáčková, pětatřicetiletá státní zaměstnankyně z Hradce nad Moravicí.

(dar)