Návrhy, které se týkaly i dvou set pětasedmdesáti opevnění na Opavsku, byly různé. Od seriózních, jako jsou historická muzea a chráněné památky, po soukromé víkendové chaty či rozebrání objektů na stavební materiál. Jaká je skutečná situace opavských pevností dnes?

„Do konce roku 2008 bylo v drtivé většině majitelem Ministerstvo obrany ČR. To se nyní snaží postupně staveb zbavovat. Koncem roku vláda České republiky schválila některé převody,“ uvedl Pavel Chráska z Klubu vojenské historie v Opavě.

Jeho slova doplnila mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová. „Jsou pro českou armádu nevyužitelné, a tedy nepotřebné,“ řekla s tím, že vojenský význam má jedině opevnění v Háji ve Slezsku.

Sedmačtyřiceti už se stát zbavil

Zatím ministerstvo převedlo na Opavu a okolní obce, v jejichž katastrálním území stavby leží, čtyřicet bunkrů. Například ve Velkých Heralticích, Milostovicích nebo Smolkově. Tito vlastníci s nimi mohou nakládat podle libosti. Sedm dalších pevností dostalo Slezské zemské muzeum a Klub vojenské historie v Opavě.

Jako právnické osoby je podle příslušného zákona nemohou po deset let od získání prodat, ani s nimi jinak komerčně nakládat. Zbytek zůstal v péči Vojenské ubytovací a stavební správy Brno a jejího provozního střediska, pod něž opavské bunkry úředně spadají.

Bezdomovci do bunkru nepatří

Možnost, že by se do takového opevnění nastěhovali třeba lidé bez domova a starali se o ně bez vědomí brněnského armádního pracoviště, Zechmeisterová vyloučila. Jednalo by se o porušení zákona.

„Bojuje se s vlhkem, plísněmi, korozí a chladem. Využívat to jako chatu se mi jeví jako nevhodné,“ odmítl také další využití bunkru jako ubytovacího zařízení Pavel Chráska. Otázka vojenských objektů z poloviny třicátých let však není na pořadu dne.

Podle mluvčí Zechmeisterové mnohdy nemají vyřešené majetkoprávní poměry, nejsou přiřazeny ke konkrétním pozemkům a zaneseny do katastrálních map. „Jsou-li nyní řešeny převody těchto nemovitostí jiným subjektům, je to především s orientací na vlastníky pozemků, např. Lesy České republiky, dále na organizace ochrany přírody nebo obce,“ řekla.

Dodala, že armáda se nyní přednostně zaobírá předáváním nepotřebných nemovitostí velkého rozsahu s vysokými náklady na údržbu a střežení.

Udržet pevnost? Celkem drahý špás

Pozornosti historiků a tedy i šance na budoucnost se zatím dočkaly hlučínské Darkovičky, srub ve Velkých Hošticích u Opavy a milostovický komplex tamtéž. Ten byl letos prohlášen za kulturní památku. Ostatní bunkry spíše nemine zbourání, neboť údržba je drahá.

Například opavský Klub vojenské historie na ni vynaloží ročně několik desítek tisíc korun. „A to nepočítám koupě exponátů. Hodně záleží také na tom, co snese domácí rodinný rozpočet,“ poukázal Chráska na dobrovolné příspěvky členů spolku z vlastní kapsy. Podle něj je uvedení objektu do originální podoby takřka bezedná investice.

(dar)