Má evidentně dobrou náladu a společnost psa ji těší.Tělesný kontakt přátelského psa a handicapovaného člověka přináší oboustranné potěšení. Důvěrně to znají postižené děti ve speciální škole v Dostojevského ulici nebo v Mravenečku, klienti Ústavu sociální péče v Dolních Životicích nebo seniorky v charitním Denním stacionáři pro seniory.

Radost do života jim přinášejí krémová labradorka Cali a černá fenka flat coated retrívra Alfa, které za nimi v rámci canisterapie přicházejí s majitelkou Ludmilou Vítkovou.

Žena i pes jsou vítáni

„Pejsek obchází klienty, posedí nebo poleží, nechá se pohladit a olízne někomu ruku. Ale to jen tak vypadá, každé setkání s Alfou má na ně blahodárný vliv, hlavně na jejich psychiku," vysvětluje pracovnice charitního Denního stacionáře pro seniory Michaela Mošová. „Pokaždé jsem ráda, když za námi přijde. Srst má hebkou jako hedvábí a přímo cítím, jak mi předává energii," říká klientka denního stacionáře Věra Víchová.

Spokojeností se netají ani Alfa, která bývá občas vítaná oblíbenými piškoty. „Paní Vítková navázala s našimi seniory moc hezký vztah. Vždycky si s nimi během terapie povídá, hlavně o koních, o psech, o životě. Klienti se pak sami rozpovídají, a protože si většinou připomenou právě to pěkné ze svého života, příjemně je to naladí na celý den," říká pracovnice stacionáře Míša Mošová.

Přes hipoterapii ke canisterapii

Jméno Ludmila Vítková je v Opavě hodně známé především milovníkům jezdeckého sportu. Vynikající drezurní jezdkyně byla v roce 1989 se svým Virtusem mistryní republiky v drezuře a nyní působí jako trenérka. „U koní jsem se dostala k hipoterapii, což je podobné zaměření jako u psů canisterapie. Když jsem před čtrnácti lety dostala Cali, byla už ve štěněcím věku nesmírně vstřícná, a tak mě napadlo toho využít," vzpomíná Ludmila Vítková.

Speciální zkoušky složila v režii frýdecko-místeckého občanského sdružení Podané ruce a od roku 2001 začala v Opavě canisterapii provozovat.

Canisterapeutka předává zkušenosti

Jak Cali stárnula, bylo nutné uvažovat o pomocnici, kterou se před pěti lety stala Alfa. „Cali je už psí důchodkyně, a proto se snažím zatěžovat ji co nejméně. Je to sice ochotná pořád dělat, ale roky jsou tady. Alfu jsem kupovala už cíleně na povahu a vybrala jsem si dobře," konstatuje Ludmila Vítková. Chytré štěně odkoukalo hodně potřebného od své starší kamarádky a zbytek ho doučila majitelka.

Kromě návštěv u handicapovaných klientů dochází pátým rokem externě s Alfou nebo Cali na Fakultu sociálních politik Slezské univerzity. Studenty učí canisterapii ve volitelném předmětu zooterapie. Opavský Rotary club jí udělil cenu Srdce na dlani.

Canisterapie a její význam

Jde o pozitivního psycho-sociálního a rehabilitačního působení speciálně vycvičeného psa na handicapované lidi. Vzájemný kontakt přináší v sociální oblasti uvolněný pocit lidem buď osamělým, nebo s psychickými poruchami. V sociálních ústavech tvoří canisterapie, založená zejména na polohování, součást rehabilitace. Technika polohování je založená na položení pacienta na psa tou částí těla, kterou je nutné prohřát nebo uvolnit.

Pes to dokáže, protože má tělesnou teplotu o zhruba dva stupně vyšší než člověk. Pes v polohování nahrazuje polštáře a jeho dýcháním se většinou zklidní i dech postiženého. Při polohování dochází k velkým zlepšením, největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi nebo třesem.