Voda z hněvošických vrtů proudí také dvěma věžovými vodojemy, stojícími na okraji přírodní rezervace Hněvošický háj. Tyto dominanty místní krajiny byly podle údajů Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK) Ostrava postaveny v letech 1986 a 1988, oba jsou vysoké čtyřiatřicet metrů a místní jim přezdívají „kule“. Ještě než potrubím v jejich kupolích proteče voda, musí se nejdříve ponornými čerpadly odebrat ze dvou zmíněných nedalekých vrtů.

„Výtlačným potrubím pak voda směřuje do úpravny vody, odtud se pak ze zemních akumulačních nádrží o objemu dvakrát 210 metrů krychlových čerpají do věžového vodojemu s objemem dvakrát 200 metrů krychlových,“ vysvětluje nám mluvčí SmVaK Marek Síbrt.

Z knihy Putování za vodou Marka Síbrta. Moravice, náhon.
Opavsko je plné vodních krás, poznejte je v knize Putování za vodou

Vrty jsou hluboké třicet a jednatřicet metrů a jak již bylo zmíněno, nyní se rekonstruují, protože již byly v nevyhovujícím stavu. „Vrty budou vystrojeny novou technologií, elektroinstalací a telemetrií pro měření hladiny vody ve zdroji. Náklady dosáhnou čtyř milionů korun. Stavebně jsme hotovi, čekáme na dohodu ohledně terénních úprav. V provozu je zatím původní technologie, je nutné naplánovat odstávky pro výměnu vystrojení vrtů. Vše je připraveno, jen se musí dohodnout termín odstávek jednotlivých vrtů. Předpoklad je, že na každý vrt budeme potřebovat jeden den, během odstávky bude zajištěno zásobování cisternami,“ přibližuje naší redakci Marek Síbrt s tím, že hotovo by mělo být v průběhu září.

Ještě dodejme, že když se hněvošické vodojemy stavěly, byl mimo jiné učiněn významný objev. Archeologický průzkum totiž odhalil doklady osídlení oblasti z doby neolitu, konkrétně kultury nálevkovitých pohárů a mladší lyngyelské kultury. Informace o těchto nálezech jsou součástí naučné stezky, která rezervací vede.

Za Sedlo team nastoupil Ivan Trojan
Podívejte se: Chlebičov slavil, herec Ivan Trojan se blýsknul gólem

Pitnou vodu vyrábí SmVaK z podzemních zdrojů v míře menší než je pět procent. Mezi oblasti na Opavsku, které také kromě Hněvošic nejsou napojeny na Ostravský oblastní vodovod, patří dále třeba Chlebičov, Rohov, Třebom, Strahovice nebo Chuchelná. „Nejvýznamnější zdroj podzemní vody na Opavsku provozujeme ve Velkých Hošticích, kde je také naše čtvrtá největší úpravna. V součtu provozujeme v moravskoslezském regionu zhruba 370 vodojemů, na Opavsku převyšuje součet čerpacích stanic a vodojemů 120,“ uzavírá Marek Síbrt.