Zákeřnou nemocí onemocnělo letos v republice už bezmála devět set lidí. Opavsko přitom do těchto statistik nepřispělo. Ovšem pozor, to neznamená, že jsou zdejší obyvatelé z obliga a mohou usnout na vavřínech. Černý kašel je totiž jednou z chorob, která se vůbec nejhůře zjišťuje.

„Za posledních deset let si nepamatuju ani jeden případ. Protože ale černý kašel není obvyklá nemoc, příliš se na ni u vyšetření nemyslí. Velice těžko se rozpoznává a v ordinaci praktického lékaře ji de facto ani diagnostikovat nelze," vysvětluje předseda Okresního sdružení praktických lékařů ČR Oldřich Víteček.

Zjednodušeně řečeno, u pacienta je možné definovat některé symptomy, které mohou vyvolat podezření na zmíněnou nákazu, ale vše musí potvrdit až eventuální odborné vyšetření. Sám nakažený může přitom chorobu takříkajíc přejít s tím, že se jedná o pouhé nachlazení, protože daná nemoc se může projevovat jen dlouhodobým pokašláváním.

Ještě přímočařeji o celé problematice hovoří primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel: „Ještě jsme tu tento rok neměli ani jednoho hospitalizovaného člověka s černým kašlem. Já jsem si ale zcela jist, že tady nakažení lidé jsou. Jenže se na tuto nemoc málo pomýšlí a navíc je problém ji diagnostikovat. Prostě se o těch nemocných neví," soudí.

Jak dále popisuje, už jen zjištění toho, zda dotyčný černý kašel má, či nikoli, je poměrně složitá záležitost. Bakterie černého kašle je velmi citlivá a na běžných kultivačních půdách špatně roste, výtěr z hrdla k jejímu záchytu se musí navíc provádět v začátku nemoci, kdy příznaky nemoci nemusí být charakteristické.

Běžně se pak odebírají v rozmezí deseti až čtrnácti dnů tzv. párové vzorky a na výsledky se poté čeká zhruba další jeden až dva týdny. Podle Petra Kümpela maximálně občas na zdejší ambulanci skončí pacienti, u kterých je zjištěno, že černým kašlem dříve prošli.

Jak se dá vůbec tato enormně infekční choroba dýchací soustavy, která se přenáší kapénkami, rozpoznat?

Jak již bylo řečeno, může se projevovat jen dlouhodobým pokašláváním a zaměňovat tak za běžné nachlazení. V ohrožení ale může být kdokoli, kdo kašle už déle než dva týdny a nezabírají u něj žádné kapky a dokonce ani antibiotika. Často jsou ale průvodní znaky nemoci daleko silnější.

Jsou to záchvaty někdy až kokrhavého kašle, jež mohou přetrvávat i sto dnů. Pacient zvrací, hubne a přichází vyčerpání. Občas může být kašel tak silný, že dojde dokonce ke zlomenině žeber, vzniku kýly nebo pomočení.

Před infekcí není v bezpečí nikdo. Dostat ji může kdokoli. Největší rizikovou skupinu ale tvoří novorozenci, senioři a pacienti s astmatem a jinými chronickými plícními nemocemi. Za poslední roky zemřelo na černý kašel šest lidí, z nichž čtyři tvořili ještě nenaočkování novorozenci.

Povinně jsou očkováni kojenci a batolata, přeočkovávají se předškoláci a nyní už také deseti až jedenáctileté děti. Dospělým se pak doporučuje alespoň ještě jedno přeočkování. Za vakcínu ale musí zaplatit asi 850 korun a pojišťovny ji nehradí.