Bylo jasné, že obě témata zvládá víc než trému, kterou se snažila zahnat častým uhlazováním rezavé kštice. Minuty sice ubíhaly, ale čas se přesto hrozně vlekl. Kdo někdy maturoval, dobře ví, o čem je řeč.

Když byla prověřovaná slečna z Dolního Benešova nakonec v milosti propuštěna, ulehčení rozhodně netajila. Tím však její trápení neskončilo, protože těžce zkoušené nervy čekala ještě zkouška ze zeměpisu.

„Jsem strašná trémistka a maturitu prožívám přímo děsně. Otázky z dějepisu, které jsem si vytáhla, mi spolužáci vyloženě záviděli, ale podle mě tak ideální nebyly. Fakt je, že jsem svatý týden trochu podcenila a pak jsem zameškané poměrně dost náročně doháněla,“ přiznala Ivona kajícně.

Přihlásila se na dvě vysoké školy humanitního směru a přijímačky ji čekají už za dva dny po maturitě. To není špatné, protože bude mít znalosti ještě pevně usazené v hlavě. „Vůbec jsem nevěděla, co chci dělat, a proto jsem zvolila gympl. Potíž je v tom, že to nevím ani teď po maturitě. Jen doufám, že se mi rozbřeskne během studia na výšce, pokud se na ni dostanu,“ dodala maturantka Světlíková.

Ve vedlejší třídě se potili maturanti osmiletého studia. Místopředseda jedné z maturitních komisí Rostislav Herrmann byl s úrovní letošních maturit spokojen. „Pokud mohu hodnotit, tak laťku vidím hodně vysoko. Maturující úspěšně procházejí a to je skvělé pro ně i pro nás,“ konstatuje pedagog ve chvíli volna.

Z učebny vyšla další studentka na úspěšné cestě k dospělosti a úsměvy nešetřila. Zkouškou z jazyků lehce proplula a čekají ji přijímací zkoušky na vysokou školu.

„Baví mě jazyky a chtěla bych dál studovat angličtinu. Co bude potom, už nechám osudu, ale mohlo by jít o práci překladatelky nebo manažerky,“ prozrazuje gymnazistka Jana z Malých Hoštic směr svých profesních představ.