„Mám radost, že jsme se tady sešli v takovém počtu i když při těchto náročnějších podmínkách. Jsem rád, že se nám tuto výstavu podařilo realizovat ve Slezance, což není úplná samozřejmost. Ačkoli tady možná někteří z vás v posledních letech na akcích byli, tak to vždycky bylo spíše výjimečné a velice sporadické. Už je to několikátá štace, kterou se nám toto často přehlížené místo podařilo znovuobjevit a zvelebit a v tom dobrém slova smyslu zestetizovat. Doufám, že opět přispějeme k tomu, aby se Slezanka dostala do veřejné debaty a aby se opět začalo mluvit o tom, co tady s tímto prostorem bude dál,“ zahájil výstavu kurátor Jakub Frank.

Bludný kámen letos oslavil pětadvacet let svého působení. Výstava měla původně reflektovat témata, kterými se spolek od počátku své činnosti zabývá. Avšak po intenzivní zkušenosti s několikaměsíční nařízenou izolací a s pozastavením společenského a kulturního života pro ně bylo přirozeně nutné zareagovat na aktuální situaci a namísto konkrétního tématu stanovit rámec, ve kterém oslovení umělci mohli představit různé pohledy na nedávno prožitou zkušenost.

Trosečník Robinson Crusoe

„Do příprav výstavy k příležitosti pětadvaceti let bludného kamene nám vstoupila celá pandemická situace, která nás úplně vyvedla z rytmu a donutila nás přemýšlet o tom, jak se k celé té situaci vztáhnout a jak ji zrcadlit k naší činnosti. Kromě toho, že jsme udělali sérii online přenosů, kde jsme se snažili být aktivní i v průběhu pandemie, tak jsme si vlastně řekli, že tento dlouhodobý dopad je třeba nějak reflektovat. Po společné debatě jsme došli k fenoménu pustého ostrova a nějaké osobnosti trosečníka, který se vypořádává s osamělostí na pustém ostrově. Zde chyběl už jen krok k tomu, abychom si po řadě let znovu otevřeli Robinsona Crusoa, začetli se do něj a vlastně si zopakovali všechny ty osudy, kterými si procházel. V tu chvíli se nám podle toho začala skládat celá tato výstava. Téma Souostroví vyšlo z nějaké izolace, z izolace do které se dostává člověk, kterého osud zažene někam na pustý ostrov a je nucen se vypořádávat jak s vlastní samotou, tak s nehostinností toho ostrova. A vlastně všechna díla, která jsou zde vystavena se k tomuto tématu nějak vážou,“ dodal Jakub Frank.

Své díla a umělecké instalace zde vystavuje hned několik umělců z různých regionů, mezi něž patří Karel Adamus, David Böhm a Jiří Franta, Vladimír Havlík, Marie Lukáčová, Magdaléna Manderlová, Milan Maur, Marian Palla, Jan Pfeiffer, Jiří Skála, Adéla Součková a Pavel Sterec.

„Když jsme tuto výstavu připravovali, věděli jsme, že se týká situace v izolaci a toho velice specifického období, které na ja jaře probíhalo. Říkali jsme si, jestli tato tématika bude teď na podzim ještě aktuální. A momentálně jsme svědky toho, že se nám to opět ve spirále vrátilo a že ji zahajujeme v přesném čase, kdy by měla být zahájena,” dodal další z kurátorů Matěj Frank.

Výstava Souostroví potrvá do 1.listopadu 2020, veřejnosti je přístupná vždy v úterý, ve středu, ve čtvrtek a v neděli od desíti do pěti hodin odpoledne.