Slezská nemocnice patří k deseti v republice, které zavedly miniinvazivní operace žil a jedním z mála specialistů v toto směru je chirurg Slezské nemocnice v Opavě Martin Grussmann.

Čím se od sebe nová a klasická metoda liší?

Principem nové metody je, zjednodušeně řečeno, uzavření křečové žíly pomocí speciálního katetru a radiofrekvenčního vlnění. Proti klasické technice se kmen operativně neodstraňuje, ale jen se uzavře. V naší republice se provádí teprve asi dva a půl roku a pacient má dvě možnosti. První je laserem, ale tu hlavně z důvodů vyšších nákladů, ve Slezské nemocnici neprovádíme. Zvolili jsme druhou metodu, radiofrekvenční ablaci, která pomocí sondy žílu v jistém smyslu svaří a zaslepí. Navíc je pro pacienta výhodnější než laserová.

Proč vás z chirurgie zaujaly právě žíly?

Žilní onemocnění je zajímavé svou diagnostikou, takže chirurg musí nad každým žilním uzlem řešit víc dalších souvisejících otázek. Určitou nevýhodou může být hodně krvavý průběh operace, který některé, zvláště slabší nechirurgické povahy, vyděsí.

Nová metoda snad krvavá není.

To je pravda u operace vpichem, kde krev skutečně neteče. Stává se však, že to vpichem někdy nejde a v takovém případě musí být přístup do žíly proveden jejím natětím, a to krev teče až běda.

Musí pacient počítat s recidivou?

Pokud je tato metoda provedená dobře, je recidiva proti klasické operaci velmi malá, odhadem tak šesti až desetiprocentní s šestiletým odstupem.

Existuje situace, kdy tato metoda použít nejde?

Ano, nastane v případě, kdy pacient už dříve absolvoval operaci skryté žíly, ale dogma to není. Pokaždé záleží na individuálním posouzení možného zdravotního problému.

Po operaci novou metodou prý zůstávají nohy bez jizev.

Nemohu tvrdit, že zcela bez jizev, ale jejich počet výrazně minimalizuje. Dříve se křečové žíly odstraňovaly brutálním řezem od kotníků až do třísel a takovou jizvu si každý dovede představit. Postupně se metody zjemňovaly a úměrně s tím se snižovalo též množství pooperačních jizev. Nová metoda pacientům zajišťuje i daleko větší pooperační komfort, v podstatě nulovou bolestivost a rychlejší příchod z nemocnice domů.

Jak dlouho takový zákrok trvá?

Pokud nenastanou komplikace, tak zhruba 20 minut a když jde o obě nohy současně, tak dvojnásobně. Operaci obou končetin najednou volí z ekonomického i časového hlediska až dvě třetiny zájemců, kteří mají křečovými žilami postižené obě nohy. Prováděná je buď v lokální anestezii vpichem do páteře s následným znecitlivěním dolní části těla. To bývá vhodné především při operaci obou končetin najednou. Může však být provedena i celková anestezie a pacient si jednu z těchto možností může vybrat sám.

Nebo při zjištění ceny omdlí a žádnou narkózu už nepotřebuje.

To se nestává a není k tomu ani důvod. Cena ve Slezské nemocnici je proti privátním pracovištím velmi přátelská. V privátu přijde zhruba na 20 000 korun, u nás si pacient musí jen koupit sondu za 12 800 korun a samotnou operaci už hradí zdravotní pojišťovna. Zajímavé je, že ženy bývají hned přístupné operaci, ale z finančního důvodu to musejí konzultovat s manželi, kteří jejich názor třeba nesdílejí.

Pokaždé mě ale mile překvapí senioři. Konstatují, že do vnoučat už investovali dost a teď budou pro změnu investovat do sebe. Všechno je otázkou priorit. Zahraniční zájezd má přibližně stejnou cenu a zážitek trvá maximálně čtrnáct dní. Z výsledku operace však pacient profituje celá léta.

Kdo na křečové žíly trpí víc – starší nebo mladší, muži nebo ženy?

Křečové žíly jsou už tak rozšířené, že se svou frekvencí blíží výskytu zubního kazu. Populaci postihují celkem povšechně, ale od středního věku se projevují výrazněji. Víc jimi bývají postiženy ženy, což je dáno hormonálními vlivy i jinou strukturou pojivové tkáně, než mají muži.

K rizikovým faktorům patří mimojiné gravidita i hormonální antikoncepce, stavy po trombóze a výraznou roli hraje i dědičnost. Křečovými žilami bývají často postiženi lidé ve statických profesích, například prodavačky, kadeřnice, vazačky květin nebo třeba stomatologové.

Chirurgové ne?

Také, protože dlouhé hodiny prostojí u operačního stolu. Mohu to potvrdit, občas si těžké nohy též dost užívám, ale při zákrocích zpravidla nemám čas vnímat vlastní pocity. Žádný operační výkon jsem sám zatím naštěstí podstoupit nemusel. Naštěstí říkám proto, že jako chirurg dobře znám všechna rizika, ale pokud by ten důvod nastal, určitě bych pomoc kolegy vyhledal.

Bývají neléčené křečové žíly pro postiženého rizikové? Někdy jsou obavy ze vzniku trombózy.

Trombóza ani plicní embolie nemá s křečovými žilami žádnou přímou souvislost. Lidem postiženým křečovými žilami, bych v této souvislosti doporučil, aby v dlouhodobě vynucené pozici vsedě, například při cestě letadlem nebo autobusem, pili dostatečné množství tekutin bez alkoholu a kofeinu.

Dobré je stažení postižených končetin elastickou punčochou a užívání léků s vlivem na žilní napětí, což je skupina venotonik i cvičení chodidel a kotníků. Ale neléčené křečové žíly mohou zavinit vznik bércového vředu a tady už končí legrace. Ten v těžké formě devastuje měkké tkáně a může vést až k amputaci končetiny.

Je to velmi vážné, hodně bolestivé a sociálně výrazně omezující onemocnění.

To nezní hezky. Co by měl majitel křečových žil udělat nejdřív?

V první řadě by měl v nemocnici navštívit angiologickou ambulanci při interním oddělení a nechat si žíly vyšetřit ultrazvukem. Z výsledku lékař posoudí, do jaké míry je průchodný hluboký žilní systém a jaký profit by operace pacientovi přinesla. Na základě tohoto vyšetření mu poradí další kroky, vhodné k podniknutí.

Berete jen pacienty z Opavska?

Přiznávám, že ty nejraději. Po zákroku jsou nutné další kontroly i sledování pooperačního stavu a v tom je blízkost bydliště výhodou. Ale někdy operuji i vzdálenější pacienty, kterým situace dovolí zůstávat poblíž. Od zavedení nové metody mi pod rukama prošlo pětadvacet operovaných a téměř všichni byli z regionu. Ale hlásí se mi už lidé z Havířovska, z Frýdecko – Místecka, a dokonce i z Karlových Varů.

Kdy vás vlastně začala zajímat medicína?

Jako kluk jsem se hodně věnoval malování a lákala mě též architektura. Od ní mě odradil otec jako stavební inženýr. K profesi mě asi nenápadně, ale stále vedla maminka, která je lékařkou.

Chlapce spíš zajímá sportování.

Nebyl jsem výjimkou. Dělal jsem lehkou atletiku, lyžuji, mámrád turistiku i cykloturistiku, ale míčové hry mě nikdy nebraly, takže tenisem nemohu sloužit. Mám radost z pohybu a sport považuji za jednu z možností relaxace.

Které jsou další?

Ne že by nebyly, ale pro pracovní vytíženost si je už ve větším rozsahu dovolit nemohu. Když mám skutečně čas, věnuji ho zvelebování zahrady nebo houbaření. Domácím pracím se nebráním, ale rozhodně nejsem žádný kutil. V mládí jsem moc rád chodíval na procházky se psem, ale teď žádného nemám.

Jste víc typ společenský nebo domácí?

Jak kdy. Někdy přijdou situace, že mám lidí až po krk a netoužím po ničem jiném než po domácí samotě, ale myslím, že většinou jsem docela společenský. Už proto, že chirurg je profesně samotář a proto si soukromí potřebuje kompenzovat setkáním s přáteli. Na druhé straně necítím žádnou potřebu vymetat večírky a na plesy chodím také hlavně kvůli partnerce. Sám dávám přednost komornějším schůzkám s lidmi, se kterými je mi dobře.

Pokuste se charakterizovat svou povahu.

Hodnotil bych se jako tichý cholerik, který se dlouho neprojevuje a pak najednou zrudne a vybuchne. Výbuch bych přirovnal k zemětřesení, protože se v něm stávám naprosto neovladatelným. Když ale odezní, už vzniklou situaci dál dlouhodobě neřeším.

Budete mít asi velkou potřebu adrenalinu.

K němu mi bohatě stačí třeba rychlejší jízda autem nebo svižný průjezd zimní sjezdovkou na lyžích. O větší přísun adrenalinu pomocí skoku padákem z letadla nebo z mostu na laně rozhodně zájem nemám.

Co si vyberete z nabídky léto – zima?

Sluníčko a jemi úplně jedno, jestli zimní nebo letní. Pohled z lyží na zasněžené pláně je proměstejně krásný jako často citovaný pohled jezdce z hřbetu koně. Léto zase rád trávím u vody a jemi jedno, jestli slané nebo sladké.

Muž prý sní celý život. Máte také nějaký velký, a zatím nesplněný sen?

Mým dlouhodobým snem je životní jistota a pohoda, což se mi průběžně i plní. Mám i jeden hodně velký sen, ale ten si nechám pro sebe.

Kdo je Martin Grussmann?

Narodil se roku 1970 v Krnově, kde navštěvoval gymnázium. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci obor všeobecné lékařství. Absolvoval v roce 1995 a nastoupil na chirurgické oddělení opavské nemocnice.

Vloni se zúčastnil odborné stáže v Příbrami, zaměřené na operace žil a stal se jedním z mála specialistů v tomto oboru. Vloni na podzim zavedl ve Slezské nemocnici novou metodu operace křečových žil, která je prováděna jen na deseti pracovištích v republice.

Je členem České chirurgické společnosti a účastní se vzdělávacích akcí. Letos na podzim by měl odjet na fletologický kongres do Monaka. Bydlí v Opavě, je sice rozvedený, ale ne volný a má dvě děti.