Naději a především velké překvapení připravil historikům objev z 20. listopadu v podobě malované kovové rakve s nápisem, patrně z druhé poloviny 16. století, a kruhového polychromovaného svorníku, který s opracovanými cihlami dává tušit zbytky kleneb.

To potvrzuje písemné prameny hovořící o stržení požárem poničených konstrukcí. Jestli se ale pod podlahou kostela skutečně skrývají ostatky opavských Přemyslovců, může prozradit až podrobnější průzkum. K tomu bude zapotřebí také souhlas minoritů s rozšířením sondy.

Kdo by měl být v kryptě pohřben? • Mikuláš, nemanželský syn Přemysla Otakara II
• vévoda Mikuláš II Opavský
• vévoda Přemek
• vévoda Václav II.
• vévoda Arnošt Opavský

Pro dosud jen málo poznané podzemí si chrám sv. Ducha pořád uchovává určitá tajemství. Letos ho archeologové s památkáři postupně odkrývají. V kostele byla kromě opavského vévody Mikuláše II. a jeho manželky Jutty pohřbena i řada jeho potomků.

Byli to například vévodové Václav II., Přemek a Arnošt nebo příslušníci šlechtických rodů – páni z Vrbna, Tvorkovští z Kravař nebo Mošovští z Moravčína. Jejich památku připomínaly náhrobky a soupis pořídil klášterní kronikář před zasypáním krypty v rámci oprav kostela po požáru v roce 1790.

Podle něj byly umístěny v interiéru krypty uprostřed presbytáře. Během srpnového průzkumu byl v boční kapli kostela po zdvižení náhrobního kamene otevřen vstup se čtyřmi schody. Vedl do pravděpodobně měšťanské krypty, ve které se v různém stavu dochovaly bohatě zdobené barokní rakve s ostatky a částmi oděvů pohřbených osob.

Podzemí presbytáře odhalilo část hrobky

Průzkum pokračoval na podzim v části podzemí presbytáře. Odkrytá dlažba z 19. století odhalila vstup do velké barokní krypty, kde se při východní stěně našly další pozůstatky rakví i lidských ostatků.

„Nejsou v původní poloze, do těchto míst byly přemístěny během oprav hrobky v 19. století," konstatuje ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula. Jedním z cílů průzkumu byla možnost zjistit dochování starších stavebních konstrukcí.

V rámci tohoto záměru se skutečně podařilo identifikovat pod podlahou krypty zdivo raně gotického presbytáře, což umožní rekonstrukci původní podoby kostela. Sonda v západní části presbytáře odhalila částečně dochovanou klenbu starší hrobky.

Situovaná je přibližně v místech, kde se měla podle písemných pramenů nacházet hrobka opavských vévodů. „Hrobka byla v průběhu barokní rekonstrukce kostela zasypaná sutí, pocházející z odstraněné gotické klenby," říká Michal Zezula.

Odstranění části zásypu z části odhalilo honosnou kovovou rakev, zdobenou výmalbou a zlatem psanými nápisy. Ze suťového zásypu hrobky pochází také několik stavebních článků, například kruhový svorník, který může s profilovanými cihelnými segmenty klenebních žeber ukazovat původní tvar kleneb.

„Průzkum sondy bude dokončený ještě letos a teprve další pokračování ukáže, jestli se zde spolu s renesanční rakví nacházejí i pozůstatky dalších pohřbů," dodává Michal Zezula.

Dochovaly se v kostele hroby opavských Přemyslovců?

Otázka, jestli nové nálezy skutečně souvisí s opavskými Přemyslovci, je prozatím bez odpovědi a možná navždy zůstane tajemstvím.

Tato vedlejší větev Přemyslovců byla významným rodem a někteří členové měli být pohřbeni právě v opavském chrámu sv. Ducha. Kteří by to mohli být? Mikuláš, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, získal Opavsko od otce a je pohřbený v Brně.

Jeho syn, vévoda Mikuláš II. Opavský, byl vnukem krále Přemysla Otakara II. Na Opavsku panoval od roku 1318 do smrti v roce 1365 a se svou třetí ženou Juttou byl pohřben už v opavském kostele sv. Ducha. Jeho syn vévoda Přemek byl posledním z řady významných knížat vedlejší přemyslovské větve. Narodil se kolem roku 1365 a zemřel v roce 1433.

Vévoda Václav II. se narodil během let 1397 až 1400 a zemřel roku 1442. Vévoda Arnošt Opavský se narodil kolem roku 1415 a byl likvidátorem rodového majetku i vlády Přemyslovců na Opavsku. Zemřel v rozmezí let 1460 až 1464. Ti všichni byli podle historických pramenů rovněž pohřbeni v kostele sv. Ducha.

Kostel má dlouhou historii

Přesné datum postavení jednolodního původně gotického kostela známé není, ale souvisí s postavením kláštera minoritů v polovině 13. století. Původní chrámový presbytář byl dokončen zřejmě v roce 1265 a nový s hrobkou opavských Přemyslovců vznikl pravděpodobně kolem roku 1347.

V letech 1690 až 1767 byl kostel barokizován a jeho věž dostavěl v roce 1827 Anton Englisch. Sloužil i jako pohřebiště přemyslovských knížat a od roku 1785 byl druhým městským farním kostelem. S přilehlým minoritským klášterem je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.