Vyprávět by o tom mohla desítka zdravotně postižených, kteří našli uplatnění v Charitní chráněné technické dílně ve Velkých Hošticích. Co zde dělají? Většinou demontují televizory, různé elektrospotřebiče a likvidují i nepotřebný nábytek.

Pracují na poloviční úvazek

Charita zde zaměstnává přes dvacet pracovníků většinou se zdravotním postižením. „Pracují tady i lidé po padesátce, kteří by jinde jen těžko nalezli práci. Dělají ale jen na poloviční úvazek, na čtyři či šest hodin denně. Záleží to na jejich zdravotním stavu,“ řekl provozovatel dílen Karel Kostera. K tomu, aby zde mohli lidé se zdravotními problémy pracovat, je nutná zdravotní prohlídka obvodním lékařem, který rozhodne, zda je pro ně tato práce vhodná.

Rozebírají elektrický odpad

Náplní práce zaměstnanců chráněných technických dílen je většinou rozebírání a třídění různého elektrického odpadu. „Rozebírá se zde elektrický šrot z obchodních řetězců a nebezpečného elektrického odpadu, jako jsou například televizory, monitory, elektrospotřebiče, a také likvidujeme nepotřebný nábytek. Rozebíráme vše, kromě chladniček a mrazáků, ve kterých jsou freony,“ sdělil Kostera a pokračoval: „Televizory se dělí na obrazovky, které se zde rozřežou a vymyje se z nich nebezpečný luminofor. Vyčištěné sklo se vytřídí a použije k recyklaci. Dále také pracovníci vytahují plošné spoje, které se odvážejí do kovohutí společně s železem a drahými kovy. Ty se následně prodají do sběren,“ dodal.

Jsem rád za každou práci

Jedním ze zdravotně postižených zaměstnanců dílen, který měl dříve kvůli svému problému se zrakem potíže nalézt práci, je i dvaačtyřicetiletý Jiří Totka. „Nikdo mě s mým zrakovým postižením nechtěl nikde zaměstnat. S očima jsem měl problém již od dětství. Mám zelený a šedý zákal. Strávil jsem tak dlouhých šest let na úřadu práce, než mi zprostředkovali toto pracovní místo. Jsem tady již druhým rokem. Pracují tady lidé s různými postiženími a všichni jsme rádi alespoň za tuto práce, kterou zde máme. Baví nás, různě se u ní můžeme střídat, a navíc není stereotypní,“ řekl Totka.

Jinde uplatnění nenajdeme

Kolegou Jiřího Totky na dílnách je i jeho kamarád Jiří Čudek, který trpí chronickým zánětem ledvin. „Jsem vyučený mechanikem-elektronikem a v charitní dílně pracuji již pět měsíců. Mou pracovní náplní je především demontáž televizorů a rádií, rozdělávání cívek a čištění obrazovek. Děláme to, co je zapotřebí. Práce mi nevadí. Předtím jsem se snažil uplatnit ve svém oboru a hlásil se v mnoha podnicích a firmách. Ale bohužel nikde mě nechtěli přijmout. Vždy mi bylo řečeno, že se mi ozvou, ale nikdy jsem se nedočkal. Proto jsem šťastný za to, co mám,“ dodal Jiří Čudek, u kterého se chronický zánět ledvin projevuje neustálou únavou, který ke své práci potřebuje mít také dobré klimatické podmínky